Češi dohánějí znalost cizích jazyků v práci. Firmy ale začínají na benefitech šetřit

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
18. 10. 2020 15:10
Než přišel covid-19, patřila výuka cizích jazyků k oblíbenému benefitu. Podle údajů společnosti PwC přispívalo svým zaměstnancům na jazykové kurzy na konci loňského roku 95 procent společností. Jenže teď může být výuka cizích jazyků v práci v ohrožení. 
Učení jazyků, studium, ilustrační foto
Učení jazyků, studium, ilustrační foto | Foto: Shutterstock

"Koronavirus hraje nyní na poli jazykových benefitů velkou roli. V současné situaci se potýkáme s ekonomickým dopadem pandemie, respektive vládních opatření. Spousta firem šetří a více se rozmýšlí, kterým zaměstnancům umožní jazykové kurzy navštěvovat," říká Marie Jelinek z jazykové školy Skřivánek, která se věnuje především firemní výuce.  

Přitom příspěvek na jazykové kurzy zaměstnanci oceňují a zařazují ho v průzkumech stabilně mezi nejoblíbenější benefity. 

"Kurzy jsou dlouhodobě a stabilně považovány za vítaný benefit. Mnozí studenti si i na možnost navštěvovat jazykové kurzy zvykli, jelikož jim znalost jazyka umožňuje se dále profesně rozvíjet a i získat lepší pracovní pozici. Máme i studenty, kteří mají výuku jazyka nařízenou, protože ji potřebují cíleně ke své práci, ale obecně možnost učit se cizí jazyk studenti berou jako příjemný a vítaný bonus k jejich osobnímu a profesnímu rozvoji," doplňuje Marie Jelinek. 

Pokud je to v zájmu firmy, aby pracovník ovládal určitý jazyk, většinou mu kurz platí v plné výši. Část firem pak hradí jen část nákladů na výuku a zaměstnanec doplácí zbytek ze svého. Skřivánek má mezi klienty jak státní instituce, tak nadnárodní firmy i ty malé o pár zaměstnancích.

Největší zájem je o angličtinu a němčinu. Jak ale upozorňuje Marie Jelinek, firmy chtějí momentálně šetřit a už si mnohem více vybírají, komu jazykové kurzy zdarma nabídnou a kdo si bude muset na jazykové vzdělávání částečně přispívat. Případně komu benefit zruší úplně. 

Podle personalistů je ale důležité neustále jazykovou vybavenost Čechů zlepšovat. Zvlášť u těch starších.  

"Podle jednoho průzkumu Evropské unie dokáže 49 procent Čechů konverzovat v jednom cizím jazyce. V Lucembursku, Nizozemsku nebo Švédsku je to přes 90 procent. Televizním zprávám v angličtině rozumí 18 procent Čechů, ale v Nizozemsku je to více než polovina obyvatel. V Nizozemsku dokáže konverzovat dvěma cizími jazyky 77 procent populace, v Dánsku 58 procent, ale u nás pouze 22 procent," přibližuje výsledky průzkumu personalista z ManpowerGroup Jiří Halbrštát. 

Zároveň ale dodává, že se situace zlepšuje a svět doháníme. "Přístup dětí a studentů k jazykové výuce je nyní velmi dobrý, naprosto běžné jsou zahraniční pobyty během studia a také možnost jazykových kurzů v zaměstnání patří mezi nejvyhledávanější benefity," říká Halbrštát. 

Upozorňuje, že na znalost cizích jazyků, především angličtiny, je na trhu práce kladen velký důraz. 

"Skoro bych řekl, že často i zbytečně, ale v každém případě je neznalost angličtiny velký handicap. Podle našich statistik je požadavek angličtiny ve více než 75 procentech inzerátů na volné pozice. Je pravda, že často nerozpoznáte, zda budete angličtinu opravdu potřebovat a jak často. Může se stát, že v inzerátu bude požadována komunikativní znalost angličtiny, ale nakonec kandidát použije angličtinu jen dvakrát měsíčně," doplňuje personalista. 

Zatímco některé firmy trvají na znalosti angličtiny zbytečně, kandidáti zase občas své znalosti přeceňují. "Máme tendenci své jazykové dovednosti přeceňovat, zejména v životopisech. Lidé často uvedou komunikativní znalost a na pohovoru nedají dohromady ani popis své pracovní náplně. Trpíme především takzvanou czenglish, příšernou výslovností, zmatkem v gramatice a strachem mluvit," míní Zuzana Krajča ze společnosti Sodexo Benefity.

Upozorňuje ještě na jeden nešvar studentů. "Zájem o jazykové benefity je velký, ale ne každý v docházce na kurz vydrží. Lidé se postupně začnou vymlouvat na práci a nedostatek času. Pokud firma nechce vyhazovat peníze a chce, aby se zaměstnanec zlepšoval, měla by požadovat zvyšování jazykové úrovně a pravidelně ji testovat," dodává Krajča.

Větší motivaci a lepší výsledky podle ní mají zaměstnanci, kteří mají možnost zaplatit si jazykové vzdělávání z volnočasových benefitů.

Jazykové benefity ale nejsou jediné, které budou kvůli pandemii možná vzácnější. "Před koronavirovou krizí se na přehřátém pracovním trhu doslova roztrhl pytel s benefity. V roce 2019 je poskytovalo 95 zaměstnavatelů v průměrném počtu pěti různých benefitů na jednoho zaměstnance. Zvláště rozšířené byly třeba v odvětví IT, ve farmacii nebo v autoprůmyslu. Nyní dochází k seškrtávání těchto benefitů," říká Lukáš Kovanda, ekonom Trinity Bank.

Výjimku podle něj představuje home office, při němž někteří zaměstnavatelé zůstanou po skončení pandemie už natrvalo. Další výjimkou jsou pak zařízení, která zaměstnanec při home officu využije, například notebooky. 

"S jinými benefity je to ale špatné, ty zaměstnavatelé seškrtávají. Jedná se třeba o placené nadstandardní služby u lékaře, plavenky, poukázky do fit center a další. V mnoha firmách také letos musí zaměstnanci zapomenout na bonusy či třinácté platy," dodává ekonom. 

 

Právě se děje

Aktualizováno před 27 minutami

Rusko je připraveno zmrazit počet jaderných hlavic, USA to vítají

Rusko je připraveno na rok zmrazit počet svých jaderných hlavic, pokud Spojené státy učiní totéž. Uvedlo to v úterý ruské ministerstvo zahraničí. Mělo by jít o součást ročního prodloužení stávající vzájemné odzbrojovací dohody, jejíž platnost vyprší v únoru. Washington ruské vyjádření přivítal a hlásí ochotu okamžitě začít jednat o dokončení úmluvy.

Šéf Kremlu Vladimir Putin minulý týden navrhl Washingtonu alespoň o rok bez jakýchkoli podmínek platnou dohodu prodloužit. USA však takový návrh bez závazku zmrazit počet jaderných hlavic označily za nepřijatelný.

Úterní prohlášení ruského ministerstva zahraničí ohlašující změnu stanoviska podle světových tiskových agentur znovu posiluje šance na to, že platnost posledního rusko-amerického paktu o kontrole strategických jaderných zbraní příští rok neskončí. Krok naznačuje, že propast mezi pozicemi dvou stran se zmenšila, píše agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 54 minutami

Ministři Arménie a Ázerbájdžánu budou v USA řešit Karabach, setkají se s ministrem Pompeem

Ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu dnes oznámili, že se kvůli bojům na Náhorním Karabachu v pátek setkají ve Washingtonu se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem. O plánované schůzce informovala agentura Reuters. Washington setkání zatím nekomentoval. Z Karabachu jsou navzdory příměří hlášeny další boje.

Z dosavadních informací není jasné, zda se šéfové diplomacií znepřátelených stran setkají s Pompeem zvlášť nebo najednou. Nicméně plánované schůzky naznačují, že Washington se začíná v současném konfliktu na Náhorním Karabachu více angažovat, píše Reuters. Až dosud bylo ve snaze o ukončení nejnovějších bojů v oblasti aktivní zejména Rusko.

Prezident Vladimír Putin si dnes kvůli konfliktu také telefonoval se svým francouzským protějškem, Emmanuelem Macronem. Právě v Rusku se obě země dohodly už dříve tento měsíc na příměří, naposledy klid zbraní začal platit v sobotu, boje však neustaly.

Zdroj: ČTK
Další zprávy