Bamlanivimab není jen tak. Názvy léků určuje složitý systém, někdy to dopadne podivně

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
Aktualizováno 15. 4. 2021 9:10
Když loni na podzim začaly média plnit zprávy o léku bamlanivimab, který může pomoci v léčbě koronaviru, v závěsu za euforií u lidí často zavládlo pobavení. To kvůli krkolomnému a vtipně znějícímu názvu medikamentu (který je navíc od firmy Eli Lilly). Bamlanivimab představuje generický název léku. Ten ale nemůže vzniknout jen nahodilým poskládáním písmen, nýbrž se řídí jasnými pravidly.
Farmaceutka v Praze ukazuje novinářům lék bamlanivimab pro léčbu covidu-19.
Farmaceutka v Praze ukazuje novinářům lék bamlanivimab pro léčbu covidu-19. | Foto: ČTK

Podle šéfa Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) Jakuba Dvořáčka generický (patentní ochranou nechráněný, všeobecný) název léčivého přípravku nejčastěji navrhuje jeho výrobce, tedy většinou farmaceutická firma. Poté ho schvaluje Světová zdravotnická organizace (WHO).

"Je základním názvem každého léčiva v daném jazyce, je obvykle jednoslovný a v textu se vždy píše s malým prvním písmenem. Také se obvykle podobá ve všech jazycích, ale nemusí tomu tak zdaleka být vždy. Například název acetaminophen je generický název používaný v USA a Kanadě pro paracetamol," doplňuje Dvořáčka lékárnice a členka představenstva České lékárnické komory (ČLnK) Veronika Orendášová.

Jak vysvětluje Dvořáček, na vytvoření názvů se aplikují jednoduchá lexikologická pravidla. "Morfémy názvu označují, o jakou skupinu léčivých přípravků jde. Je-li například v názvu přípona 'mab', jedná se o monoklonální protilátku, je-li přípona 'vastatin', jedná se o statin," popisuje.

Bamlanivimab představuje právě monoklonální protilátku, proto tedy to "mab". "Vi" pak indikuje, že má lék bojovat proti virům, "bamlani" je už smyšlená část názvu, jak na svých stránkách vysvětluje sám výrobce, americká firma Eli Lilly.

Ta ve svém příspěvku také zmiňuje, že finální podobu názvu bamlanivimabu má na svědomí úřad "The United States Adopted Names Council (USAN)", který v USA rozhoduje o tom, jak se který lék může jmenovat. Až poté název putuje ke schválení WHO. Společnost Eli Lilly podle svého tvrzení úřadu zaslala své návrhy a ten si je nakonec upravil do finální podoby "bamlanivimab".

"Jsem připraven vsadit si docela velkou sumu peněz na to, že bamlanivimab nebylo zrovna z těch jmen, které by byly umístěny na marketingovém 'wishlistu' firmy Eli Lilly," komentoval to s nadsázkou loni v listopadu americký odborník na marketing Mark Ritson.

Žádné urážky ani vulgarity

Záhy však dodal, že má firma štěstí, neboť pro trh je klíčový hlavně obchodní název léku. Také ten mají na starosti výrobci. V tomto případě si ale na pomoc mnohdy volají marketingové či jazykové odborníky. Podle Dvořáčka si firmy často najímají externí agenturu, která jim navrhne desítky možných názvů. 

I "brand" čili značkové názvy ale podléhají regulím. "Přestože tyto názvy dávají větší prostor kreativitě, i na ně se vztahuje celá řada legislativně zakotvených pravidel a pokynů," upozorňuje šéf AIFP.

Jeho slova potvrzuje pro Aktuálně.cz i mluvčí Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Klára Brunclíková. Právě tento úřad pak v registračním řízení obchodní názvy od českých výrobců léků schvaluje.

"U léčiv, která podléhají centralizované registraci, to pak posuzuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) a členské státy se mohou k návrhu názvu vyjádřit prostřednictvím pracovní skupiny EMA s názvem Name Review Group (NRG)," dodává Brunclíková.

Název léku podle ní nesmí zejména obsahovat část názvu léčivé látky nebo od něj být odvozen. Dále také nesmí být zavádějící, zaměnitelný s jiným léčivým nebo obsahovat prvky reklamního charakteru. Zapovězeny jsou také urážlivé názvy nebo ty s vulgárním zabarvením.

Podle Dvořáčka se pak obchodní názvy v různých zemích často liší například kvůli jazykovým odlišnostem. "Každá farmaceutická společnost k této otázce přistupuje jinak na základě své marketingové a obchodní strategie," říká k tomu.

Aby si lidé lék zapamatovali

O tvorbě obchodních názvů léků se před dvěma lety rozepsal také manažer americké společnosti Pfizer Michael Quinlan. O této firmě je v posledních měsících slyšet hlavně ve spojitosti s vakcínou proti covidu, kterou Pfizer vyrábí společně s německou BioNTech. Jedna z největších farmaceutických firem na světě ale stojí za širokou škálou léčiv, mezi ty nejznámější patří třeba léky na potenci Viagra, na alergii Zyrtec nebo proti úzkosti Xanax.

Podle Quinlana, který se opírá o pracovní zkušenosti z Pfizeru, si například firma běžně dělá průzkum, jak by byl daný název zapamatovatelný nebo jestli bude lidem dobře znít. 

Quinlan pak také nastínil, jak vznikly některé obchodní názvy léků od Pfizeru. Tak například lék Lyrica, který se používá kromě jiného k léčbě epilepsie, má odkazovat k hudbě či lyrice. Viagra, která pomáhá mužům při poruchách erekce, má zase evokovat vitalitu a sílu (anglicky "vitality" a "vigor"). Tablety Ibrance, které se mohou podávat pacientkám s karcinomem prsu, se zase vážou k anglickým výrazům "inspiration, embrace, vibrancy", tedy inspirace, objetí, energičnost. 

Geografický motiv zase volí britský farmaceutický gigant GSK, který pro své vakcíny Twinrix, Infanrix, Engerix, Havrix či Cervarix volí vždy příponu -rix z jednoduchého důvodu. Vyrábějí se totiž v belgickém Rixensartu.

Jak dodává Orendášová, lék má nakonec ještě lékopisný a také chemický název. Ten je sice nejpřesnější, většinou se ale nepoužívá, neboť bývá velmi dlouhý a komplikovaný.

Video: Ludmila Hamplová o ivermektinu

Život v pandemii - redaktorka Zdravotnického deníku Ludmila Hamplová o ivermektinu | Video: Kristýna Pružinová, Jakub Zuzánek
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Praze Kbelích dnes večer přistál první ze dvou nových letounů CASA pro českou armádu. Modernizovaný model doplní nynější flotilu čtyř letounů

Zdroj: ČTK
Další zprávy