"Česko stále zůstává atraktivní zemí pro zahraniční investice a místem, které nabízí trh práce relativně nakloněný úspěšnému byznysu," říká Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup.
Oproti stejnému průzkumu v roce 2020 si Česko polepšilo o čtyři příčky, nicméně před pěti lety, kdy společnost začala průzkum provádět, bylo dokonce na 23. místě.
Co zahraniční investoři nejvíce oceňují? "Náš trh práce je zajímavý relativně nižšími náklady na kvalifikované pracovníky. To se projevuje rostoucí koncentrací pokročilé výroby, globálních IT společností, vývojových center nebo mezinárodní technické podpory," říká Rezlerová. Atraktivní je podle firem u Čechů také jejich velká digitální gramotnost.
K "minusům" českého trhu práce naopak z pohledu investorů patří nízká nezaměstnanost, kvůli níž je obsazení velkého množství otevřených pozic náročné a nákladné.
"Pandemie toto ještě znásobila. Vysoká poptávka po zaměstnancích na nekvalifikované pozice ve výrobě a logistice v posledních pěti letech a zamrzlý trh práce v období pandemie přinesly vysoké tempo nárůstu mezd. To vede velké výrobní podniky k přesouvání provozů s nízkou přidanou hodnotou do Rumunska, Turecka, severní Afriky nebo Asie," říká Rezlerová.
Tyto země mají na rozdíl od nás vyšší dostupnost flexibilní pracovní síly, kterou potřebují především výrobní podniky s velkými sezonními výkyvy produkce.
Pracovní zákony a spolupráce s úřady jsou podle průzkumu v tuzemsku na průměrné světové úrovni. "Není tu zdaleka tak příznivé prostředí jako v Dánsku, Rakousku, USA nebo Hongkongu, ale je hodnoceno lépe než prostředí na Slovensku nebo v Maďarsku," uvádí personalistka.
V komplexním indexu náročnosti podnikání, který zjišťoval například náročnost založení firmy, daňové prostředí v zemi, stavební předpisy i možnost čerpat úvěr, je Česko také na průměru.
Zaostává především v atraktivitě pro zahraniční pracovníky, v překážkách v podnikání, v efektivitě trhu práce nebo nerovném postavení žen.
"Důležitým momentem při podnikání je délka výpovědní doby zaměstnanců. Zde máme s dvouměsíční lhůtou v zákoníku práce mimořádně silnou ochranu zaměstnanců na náklady firem, která ale brzdí tvorbu nových pracovních míst," tvrdí Rezlerová.
Některé země, jako Německo, Rakousko, Slovensko, Polsko nebo Maďarsko, toto řeší různou délkou výpovědní doby pro zaměstnance, kteří jsou ve firmě krátce, a větší ochranou lidí, kteří jsou zaměstnáni delší dobu.
Nákladovost podnikání zásadně ovlivňuje mzdová úroveň, a to především v provozech s vysokým podílem platů na celkových nákladech. V tomto je Německo, Rakousko a USA na téměř trojnásobné úrovni v porovnání s Českem. Přesto jsme ale na výrazně vyšší úrovni než Rumunsko, Slovensko a Polsko. "Tyto země nám konkurují v přitahování investic do zpracovatelského průmyslu, zároveň je Česko ale atraktivní destinací pro kvalifikovanou pracovní sílu z těchto zemí," řekla Jaroslava Rezlerová.
Podle ní by bylo možné vytvořit mnohem lepší prostředí pro podnikání a tvorbu dobře placených pracovních míst, pokud se zaměříme na snížení náročnosti založení firmy.
"A budeme podporovat flexibilitu a alternativní úvazky, budeme potírat šedou ekonomiku a vytvářet prostředí ve firmách, veřejném sektoru a politice, které bude více respektovat individuální potřeby lidí, ať už jsou to maminky s dětmi, absolventi, ZTP, nebo lidé v předdůchodovém věku," uzavřela Jaroslava Rezlerová.
Nejatraktivnější trh práce mají podle tohoto průzkumu Spojené státy, Singapur, Kanada, Hongkong a Nizozemsko. Mezi nejlépe hodnocené země z hlediska dostupnosti pracovní síly patří USA, Singapur a Švýcarsko. V nízké nákladovosti vedou Thajsko, Hongkong a Macao. Z hlediska legislativního prostředí trhu práce je nejvíce zajímavé Norsko, Estonsko a Rakousko. V produktivitě vévodí Izrael, Nizozemsko a Singapur.
Nedostatek lidí trápí 60 procent firem
Zatímco průzkum společnosti Manpower se týkal zahraničních investorů, poradenská společnost PwC se s podobnými otázkami zaměřila na ředitele českých firem. A zjistila, že problém číslo jedna je i pro ně nedostatek pracovníků a vyčerpanost trhu práce. Za největší omezení rozvoje společnosti to považuje 60 procent šéfů.
"Loni se mnoho lidí obávalo nárůstu míry nezaměstnanosti. To se neděje, firmám naopak lidé v celé řadě oborů nadále chybějí. Částečně za to mohou koronavirové restrikce, kvůli kterým z Česka odešly tisíce zahraničních pracovníků. Dalšími důvody jsou chybějící odborníci v době sociodemografického poklesu absolventů vysokých škol a nepřipravenost firem na strukturální změny," říká partner PwC Česká republika Jiří Moser.
Dalším problémem jsou rostoucí ceny a váznoucí dodávky surovin. Růst cen i nedostupnost zboží a dlouhé lhůty při čekání na dodávky označuje za velký problém 42 % generálních ředitelů.
"Problémy s nedostatkem surovin i dodávkou zboží odstartovaly především v Číně, postupně ale zasáhly celou Evropu. Řada surovin i služeb zdražila více než dvojnásobně, chybějí lodě i kamiony, zboží se hromadí v přístavech, z firem je nemá kdo rozvážet. To vše zvyšuje nároky na plánování a vede ke zdražování výrobků. Ceny přitom porostou i nadále a situace v dodavatelských řetězcích zůstává stále napjatá. I v příštím roce proto musejí firmy s těmito dvěma faktory počítat," říká průzkum PwC.
Samotnou pandemii a její přímé důsledky považuje za největší problém 36 % generálních ředitelů. Novým negativním vlivem z posledních měsíců jsou pak ceny energií, které pálí 20 % šéfů českých firem.
Firmy si naopak pochvalují, že stále mají dostatek zákazníků nebo klientů, pokles poptávky hlásí pouze osm procent z nich. Nemají ani problém s financováním, zhoršený přístup k úvěrům nebo vyšší úrokové sazby označuje za problém jen šest procent ředitelů.
