Inflace znovu překvapila centrální banku. Potraviny nikdy nebyly dražší, říká ekonom

Janis Aliapulios Janis Aliapulios
Aktualizováno 9. 3. 2017 9:39
Ceny v Česku po období stagnace rostou už pátý měsíc v řadě. V únoru dosáhla inflace 2,5 procenta, a od ledna se tak drží v cílovém pásmu stanoveném centrální bankou. Růst cen je důležitý pro rozhodování centrální banky o ukončení kurzového závazku. Podle ekonomů by k "exitu” mohlo dojít už v dubnu nebo v květnu.
Cena zeleniny patří k největším tahounům inflace směrem vzhůru.
Cena zeleniny patří k největším tahounům inflace směrem vzhůru. | Foto: Jiří Koťátko/Economia

Praha - Růst cen v Česku znovu zrychlil a je největší od listopadu roku 2012. Meziroční míra inflace v únoru dosáhla už 2,5 procenta, a oproti lednu se tak zvýšila o 0,3 procentního bodu. Zároveň stejně jako v lednu překonala očekávání centrální banky. Ta ve své prognóze počítala s únorovou inflací na úrovni 2,1 procenta. Tempo růstu cen nad dvěma procenty je přitom základní podmínkou ČNB pro ukončení umělého oslabování koruny.

Ekonomové s inflací na úrovni 2,5 procenta počítali. Stávající tempo růstu cen v Česku podle nich nasvědčuje tomu, že by centrální banka mohla s intervencemi přestat dříve než v polovině roku. Právě přelom prvního a druhého pololetí dosud bankovní rada ČNB označovala za nejpravděpodobnější termín "exitu".

"Rostoucí inflační tlaky budou dle našeho názoru motivovat ČNB k dřívějšímu ukončení kurzového závazku, a to zkraje druhého čtvrtletí," řekl hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler.

Za zrychlujícím růstem cen bylo v únoru především zdražení potravin a pohonných hmot. V případě potravin sehrála nejdůležitější roli neúroda zeleniny na jihu Evropy způsobená mrazivým počasím. Zelenina tak meziročně zdražila o 17,3 procenta a ceny potravin jsou nyní podle ekonoma Komerční banky Viktora Zeisela nejvyšší v historii.

Ceny pohonných hmot rostly zejména kvůli nízké srovnávací základně z minulého roku o 16,8 procenta. Tento vliv se ale podle ekonoma UniCredit Bank Patrika Rožumberského v únoru už vyčerpal. Růst cen se přesto podle Rožumberského jeví jako dlouhodobě udržitelný. "Nebylo by tedy pro nás velkým překvapením, pokud by již zhruba za měsíc ČNB intervenční režim opustila," uvedl.

"Jakmile se uvolní fixace kurzu, bude inflace téma číslo jedna, které Česká národní banka bude řešit," myslí si generální ředitel Raiffeisen investiční společnosti Jaromír Sladkovský. Inflační tlaky podle něj ale na druhou stranu nebudou tak vysoké, aby tempo růstu cen překonalo tři procenta.

Také podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy se inflace letos nedostane mimo toleranční pásmo ČNB stanovené na jedno až tři procenta.

"V březnu bude nadále inflace zrychlovat na úroveň 2,8 procenta, zejména ve druhém pololetí letošního roku se však začne shora vracet zpět k dvouprocentnímu inflačnímu cíli ČNB. K pomalejšímu růstu cenové hladiny postupně přispěje posilování kurzu koruny po opuštění kurzového závazku, což by se mělo dále projevovat i v příštím roce," uvedl Kovanda.  Za celý letošní rok podle něj inflace dosáhne úrovně 2,4 procenta.

Podle hlavní ekonomky České bankovní asociace Evy Zamrazilové je ale překonání tříprocentního prahu možné. "Centrální banka únorovou inflaci o čtyři desetiny podstřelila, takže podceněn bude nejspíše i její celoroční výhled ve výši 2,4 procenta. Je reálné, že inflace ve druhé polovině roku přesáhne tři procenta a její celoroční průměrná hodnota se tříprocentní hranici přiblíží, řekla Zamrazilová. 

 

Právě se děje

Další zprávy