Loňská inflace byla nejvyšší za osm let. Ovlivnily to ceny potravin, tabáku a bydlení

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
Aktualizováno 13. 1. 2021 10:00
Zatímco v prosinci meziročně rostly ceny v Česku nejpomaleji za dva roky, průměrná míra inflace za celý loňský rok dosáhla 3,2 procenta, což je nejvíce za osm let. Prosincový meziroční růst zpomalil popáté za sebou, v listopadu ceny stouply o 2,7 procenta.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Průměrná míra inflace loni vzrostla na 3,2 procenta z 2,8 procenta v roce 2019. "Jednalo se o nejvyšší průměrnou roční míru inflace od roku 2012. Ceny zboží úhrnem i ceny služeb vzrostly loni shodně o 3,2 procenta. Na zvyšování cenového růstu měly největší vliv ceny v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, tabák a ceny bydlení," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Hlavní ekonom ING Bank Jakub Seidler nicméně upozorňuje na to, že ceny rostly navzdory příchodu koronakrize relativně plošně, i samotné ceny služeb vzrostly v minulém roce o více než tři procenta. "V letošním roce by měla inflace zpomalit a pohybovat se mírně nad dvěma procenty, nicméně současná koronakrize přináší řadu nejistot. Proinflačním směrem pak bude patrně působit daňový balíček a snížení daně z příjmů," tvrdí Seidler.  

Prosincový meziroční růst zpomalil popáté za sebou na 2,3 procenta, v listopadu ceny stouply o 2,7 procenta. Vliv na to měly hlavně ceny potravin a nápojů. Zhruba o sedm procent klesly ceny zeleniny a vepřového masa, o víc než pět procent zlevnila vejce. Ceny zemního plynu byly meziročně nižší o 3,9 procenta. Růst cen zpomalil u oděvů na 2,4 procenta a elektřiny na 2,5 procenta.

Zrychlil naopak růst cen lihovin na 5,4 procenta a tabákových výrobků na 16,4 procenta. Ceny stravovacích služeb se zvýšily o 4,7 procenta. Ceny zboží úhrnem meziročně vzrostly o dvě procenta a ceny služeb o 2,8 procenta.

Ve srovnání s listopadem spotřebitelské ceny klesly v prosinci o 0,2 procenta. Snížily se ceny zeleniny, vepřového masa, vajec a některých mléčných výrobků. Oděvy zlevnily o 1,8 procenta. Zdražily naopak lihoviny, tabákové výrobky a pohonné hmoty. Ceny zboží úhrnem meziměsíčně klesly o 0,4 procenta, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,2 procenta.

"V letošním roce by měla inflace zpomalit a pohybovat se mírně nad dvěma procenty, nicméně současná koronakrize přináší řadu nejistot. Proinflačním směrem pak bude patrně působit daňový balíček a snížení daně z příjmů," tvrdí Seidler.  

Také Petr Dufek z ČSOB očekává, že inflace se už brzy může dostat pod hranici dvou procent. "Důvodem je jednak slabší spotřebitelská poptávka, ale také stále větší orientace na e-shopy. V době lockdownu je to celkem praktická cesta, jak si jednoduše obstarat téměř cokoliv. Navíc za pomoci různých srovnávačů cen a z pohodlí domova. Konkurence v maloobchodě tak po čase opět zesiluje a drží ceny na uzdě. K nižší inflaci by měla pomoci i posilující koruna," říká Dufek.

Uzavření obchodů tvrdě dopadlo na český maloobchod

Maloobchodní tržby očištěné o kalendářní vlivy klesly v listopadu meziročně o 5,3 procenta. Pokles tak výrazně zrychlil proti říjnu, kdy byly tržby ve srovnání s předchozím rokem nižší o 0,7 procenta. Meziměsíčně byly očištěné tržby obchodníků v listopadu nižší o 5,6 procenta. Vývoj ovlivnila protiepidemická opatření.

"V listopadu pokračovala omezení maloobchodních prodejů, vyplývající z vládních opatření proti šíření koronaviru. Nejvíce se omezení dotkla kamenných obchodů s oděvy a obuví, nižší tržby však vykázala většina specializovaných prodejen," uvedla ředitelka odboru statistiky služeb ČSÚ Marie Boušková.

Řada kamenných obchodů musela kvůli epidemii covidu-19 zavřít. Pokles jejich tržeb byl ale v některých případech částečně kompenzován prodejem prostřednictvím internetu, který se meziročně zvýšil o více než 30 procent

 

Právě se děje

Další zprávy