V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.
V srpnu meziroční růst cen poprvé po 13 měsících zpomalil na 17,2 procenta, ale v září zdražování znovu zrychlilo.
"Hlavním cílem ČNB je zastavit zrychlující se tempo zdražování, ale dnešní čísla ukázala, že se to zatím nedaří," říká analytik Citfin Tomáš Volf. Následovat by podle něj měla druhá fáze, tedy docílit toho, že se ceny budou zvedat stále pomaleji. "Toho čeští centrální bankéři chtějí dosáhnout stabilitou vysokých sazeb, ale není vyloučeno jejich mírné zvýšení na listopadovém či prosincovém zasedání," dodává.
"Nejvíce k tomuto zrychlení přispěly položky oddílu bydlení, zejména ceny energií a paliv, které byly meziročně vyšší o téměř 50 procent," sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.
Meziročně bylo zdražování nejvýraznější v kategoriích stravování a ubytování (25,3 %), bydlení (24,9 %) a potravin (21,0 %). Ceny ovšem narostly ve všech oddílech bez výjimky, přičemž nejméně u pošt a telekomunikací (o procento), alkoholických nápojů a tabáku (6 %) a vzdělávání (7,5 %).
Po zohlednění významu jednotlivých kategorií pro útraty Čechů pak na špici zůstává bydlení - včetně nákladů na energie - s příspěvkem k celkové inflaci na úrovni 6,7 procentního bodu.
Peněženky ovšem vyprazdňují i potraviny (3,7 procentního bodu) a stravování a ubytování (1,5 procentního bodu).
"Ceny energií by však od října měla začít snižovat zavedená vládní opatření ve formě úsporného tarifu a odpuštění plateb na obnovitelné zdroje energie. Jejich přímý dopad by podle našeho odhadu mohl v posledních třech měsících přispět ke snížení meziroční inflace v rozsahu jednoho až 2,5 procentního bodu," odhaduje Martin Gürtler z Komerční banky.
