Inflace v Česku roste. Nejvíce zdražilo máslo, vejce a mléko, naopak levnější je telefonování

Janis Aliapulios Ekonomika Janis Aliapulios, Jaroslav Krejčí, Ekonomika
Aktualizováno 9. 8. 2017 9:50
Růst spotřebitelských cen v červenci zrychlil na 2,5 procenta. Inflace roste díky zvyšující se poptávce domácností, kterou podporuje zvyšování mezd či rekordně nízká nezaměstnanost. Zdražování zůstává nad cílem České národní banky.
Máslo za rok zdražilo téměř o polovinu.
Máslo za rok zdražilo téměř o polovinu. | Foto: Profimedia.cz

Praha - Spotřebitelské ceny vzrostly v červenci o 2,5 procenta oproti stejnému období loňského roku. Inflace tak mírně zrychlila z červnových 2,3 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu.

Oproti loňslému červenci zdražilo zejména čerstvé máslo (o 44,8 procenta), vejce (27,7 procenta) a mléko (14,3 procenta). Ceny stravovacích služeb stouply o 6,7 procenta. Celkově zdražily potraviny a nealkoholické nápoje o 5,8 procenta.

Druhý největší vliv na růst inflace měly ceny bydlení, z nichž čisté nájemné stouplo o 2,9 procenta. Služby obecně pak zdražily o 3,1 procenta.

Na druhou stranu ceny mobilních operátorů klesly meziročně o 14,6 procenta. V porovnání s předchozím rokem přestaly také zdražovat pohonné hmoty - jejich cena byla v červenci o 0,1 procenta nižší než loni.

Inflace roste díky zvyšující se poptávce domácností, kterou podporuje zvyšování mezd či rekordně nízká nezaměstnanost. Podle ekonoma UniCredit Bank Patrika Rožumberského se do růstu cen promítají také přechodné vlivy jako zavedení elektronické evidence tržeb (EET).

Analytici většinou očekávali, že inflace zůstane na červnových 2,3 procenta. Naopak Česká národní banka ve své prognóze s takovým vývojem počítala.

Snaha brzdit inflaci, jež letos s výjimkou jediného měsíce pokaždé překročila dvouprocentní cíl ČNB, přiměla na začátku srpna bankovní radu poprvé po téměř deseti letech zvýšit úrokové sazby. Základní sazba, od které se odvíjejí ceny úvěrů a úročení vkladů, stoupla na 0,25 procenta z předchozí rekordně nízké úrovně 0,05 procenta.

Nová čísla o inflaci by podle ekonomů mohla přimět ČNB tento krok zopakovat. Vyšší úrokové sazby mají přimět občany a firmy více spořit a méně utrácet. Menší poptávka by pak růst cen přibrzdila. Vyšší úrokové sazby také nahrávají rychlejšímu posilování koruny. Kvůli pevnější měně dostanou vývozci v zahraničí za svoje zboží méně peněz a nebudou si moci dovolit tak rychle zvyšovat mzdy.

"Červencový vysoký cenový růst zvyšuje pravděpodobnost dalšího růstu sazeb ČNB v posledním čtvrtletí letošního roku," říká ekonom Komerční banky Viktor Zeisel. Inflace by se podle něj měla držet nad dvouprocentním cílem centrální banky po celý zbytek letošního roku i v roce následujícím.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče bude pro další úvahy vedení ČNB o zvyšování úrokových sazeb klíčový vývoj kurzu koruny. "Pokud dokáže nejpozději počátkem posledního čtvrtletí letošního roku posílit pod úroveň 26 korun za euro a v závěrečných měsících roku bude dále zpevňovat, tak by ČNB mohla po zbytek letošního roku nechat své úrokové sazby již beze změny. Naopak, pokud koruna posilovat nebude, bankovní rada by letos na podzim zřejmě velmi vážně zvažovala další zvýšení úrokových sazeb," očekává Jáč.

Také hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda si myslí, že se inflace bude držet nad cílem ČNB i v dalších měsících roku. Další zvýšení úrokových sazeb ovšem podle něj letos nebude nutné. "Centrální banka bude s dalším zpřísňováním své měnové politiky opatrná, aby se příliš nerozevřely úrokové nůžky mezi Českem a eurozónou. To by mohlo vyvolat nadměrné posílení koruny vůči euru a silnější než žádoucí protiinflační tlak," vysvětluje.

Podle analytika ČSOB Petra Dufka nedávají aktuální čísla o inflaci důvod centrálním bankéřům ke zvyšování sazeb. "Z pohledu ČNB se inflace vyvíjí v souladu s prognózou, což znamená, že centrální banka nemusí podnikat v nejbližších měsících žádnou další akci poté, co minulý týden zvýšila své úrokové sazby," říká.

 

Právě se děje

Další zprávy