Z Prahy život v Kadani nepoznáte, tvrdí sociolog. Dle starostů je srovnání obcí nefér

Porovnání života v českých obcích zveřejnil projekt Obce v datech a společnost Deloitte letos již po čtvrté v řadě. Index hodnotí celkem 206 obcí s rozšířenou působností včetně Prahy na základě veřejně dostupných dat. Zahrnuje dohromady 29 ukazatelů, které vyjadřují mimo jiné úroveň prostředí a dostupnosti zdravotní péče, optimální materiální podmínky či dostatečnost služeb.

Související

Žebříček zmapoval, jak se žije v Česku. Podívejte se, jak je na tom vaše město

Infografika

Zatímco na prvních místech se tradičně umísťují velké aglomerace jako Praha či Brno a obce v jejich bezprostředním okolí, na spodních místech žebříčku se pravidelně ocitají města z regionů, které si s sebou dlouhodobě nesou zátěž kolapsu těžkého průmyslu - tedy hlavně z Moravskoslezského a Ústeckého kraje.

V poslední desítce jsou tak města jako Most, Žatec, Karviná, Litvínov nebo Krnov. Úplně poslední skončila i letos v žebříčku slezská Orlová. Právě její starosta Miroslav Chlubna pro on-line deník Aktuálně.cz uvedl, že kvalita života v Orlové podle tohoto hodnocení neodpovídá skutečnosti. "Není to nic jiného než souhrn čísel s pochybnou vypovídací schopností. Město Orlová považuje tento projekt za neprofesionální, neobjektivní, tendenční a poškozující zájmy měst a obcí," prohlašuje.

Starosta Orlové dodává, že obec projekt Obce v datech i společnost Deloitte několikrát vyzvala k jednání a návštěvě Orlové, ale bez odezvy. "V tuto chvíli chystáme kroky k tomu, aby nadále nebylo poškozováno dobré jméno našeho města," dodává.

Nejasné výsledky i komunikace

Podobně mluví také primátor Karviné Jan Wolf. "S umístěním v žebříčku kvality života Obce v datech nesouhlasíme, myslím si, že nás to dost poškozuje. O kvalitě života a materiálním zabezpečení v jednotlivých městech totiž vypovídá dle mého názoru zkresleně a pro mnoho obcí je krajně demotivující," říká primátor.

Už před dvěma lety se v otevřeném dopise proti výsledkům žebříčku ohradil i primátor města Most Jan Paparega. "S umístěním v žebříčku kvality života Obce v datech zásadně nesouhlasím. Výsledky hodnocení našeho města v projektu nás negativně překvapily. Získání dat, způsob výpočtu indexů, nejasná komunikace a obhajoba autorů průzkumu jsou pro nás jasným důkazem, že výsledky jsou zavádějící," uvedl Paparega.

Související

Cenová mapa bydlení: Zlevnění se nekoná, byty "na investici" zůstávají často prázdné

Další starostové či primátoři obcí, které on-line deník Aktuálně.cz s dotazem, zda považují index za relevantní porovnání kvality života, se do hodnocení nechtěli pouštět. Připouštějí ovšem, že systém hodnocení jim není jasný a chybí ohledně něj i komunikace.

Například Irena Burešová, starostka města Přelouč, které letos v žebříčku zažilo nejvýraznější propad, uvedla, že v souvislostí se zjišťováním dat pro Indexu kvality života nebylo město nikdy kontaktováno ani seznámeno s výsledky. "Vůbec netuším, co společnost porovnává, zjišťuje, respektive z jakých ověřených zdrojů čerpá informace pro tvorbu indexu," říká Burešová.

Důvod letošního umístění v žebříčku oficiálně nezná ani Jan Sobotka, starosta Vrchlabí, které se naopak v hodnocení za uplynulý rok posunulo o nejvíce příček směrem nahoru. "Nemám v úmyslu nějak obsáhle komentovat letošní výsledky Indexu kvality života, ale určitě jsem rád za celé Vrchlabí. Na základě mých zkušeností z minula a rozboru kritérií bych odhadl, že to je způsobeno rozvojem zdravotních služeb v naší nemocnici. Ale berte to jen jako moji úvahu," říká Sobotka.

Projekt pohledem občana

Manažer společnosti Deloitte Filip Neterda argumentuje, že projekt Indexu kvality života má za cíl dívat se pohledem občana a neřeší u daných kritérií míru politické zodpovědnosti. "Například je jasné, že dostupnost po železnici je relativně mimo gesci starosty menší obce s rozšířenou působností. Oproti tomu ale například usazování mladých lze z obecní úrovně ovlivnit," vysvětluje Neterda.

Související

Proč podražuje skoro všechno a je pokles cen konečně na dohled? Otázky a odpovědi

Přehled

Dalším případem je podle něj dostupnost přírodních chráněných území. "To je daný údaj, ale většina ostatních indexů je proměnná a ovlivnitelná. Velmi zásadní je i vliv práce. Tomuto tématu se v projektu chceme věnovat intenzivněji," doplňuje.

Projekt podle něj staví ukazatele ve třech kategoriích - zdraví a životní prostředí, materiální zabezpečení a vzdělání a vztahy a služby. "To jest, čím lepší výsledek, tím lepší situace v těchto pilířích," doplňuje k systému hodnocení Neterda.

Nejde míchat jablka a hrušky, říká vědec

Podle sociálního geografa Martina Šimona je ale městům v rámci Indexu kvality života vnucováno "komplexní hodnocení", které nerozlišuje různé obyvatele měst a jejich specifické potřeby a znaky důležité právě pro jejich kvalitu života.

"Reálná kvalita života zdravotní sestry bydlící v nájmu v Říčanech může být výrazně horší než kvalita života zdravotní sestry žijící ve vlastním domě v Dobrušce," vysvětluje Šimon. "Nepřijde mi tedy smysluplné, aby si města nechala vnutit tento způsob kádrování. Kvalitu života vylepší města dobrou prací pro své obyvatele, umístění v nějakém žebříčku žádnou změnu neudělá," dodává.

Související

Mourem zapadaný kraj i duše. Cestou do postuhelné éry čekají Karvinsko krušné časy

Infografika

Sociální geograf poukazuje na to, že strukturálně, velikostně a prostorově podobná města jako například Kladno a Kralupy se v pořadí v žebříčku výrazně liší. "To signalizuje, že zaprvé onen žebříček není příliš robustní hodnocení a že zadruhé to není vhodný způsob, jak vyjádřit srozumitelně kvalitu života. Ten žebříček pouze opakuje některé stereotypy o území, o jejichž věcné relevanci autoři žebříčku nemají vhodná data," vysvětluje dále Šimon.

Domnívá se, že takovýto "všeobjímající" žebříček zpracovávaný na celorepublikové úrovni nemůže být z principu "fér". Smysl má podle něj srovnávat obce na regionální úrovni - tedy v rámci jednoho podobného území. "Každé město má svoje plánovací a analytické nástroje, které k tomuto může využít. A má také kompetenci k tomu, aby vybralo podobná města v obdobném územním kontextu, se kterými se může smysluplně srovnávat. Srovnávat jablka a hrušky moc smyslu nemá," dodává vědec.