Draze, zato pomalu. Česko v bydlení zaostává téměř ve všem, blýsklo se jen jednou

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
14. 6. 2022 11:00
Další Index prosperity Česka, který zkoumá na základě dostupných mezinárodních dat kvalitu života ve státech Evropské unie, se zaměřil na bydlení. Porovnal jeho dostupnost, výdaje na domácnost i délku stavebního řízení. Výsledná známka obyvatele Česka nepotěší, celkově skončili na 21. místě. Jediné, v čem může tuzemsko v této oblasti konkurovat ostatním, je relativně vysoká úroveň bydlení.
Zdroj: Aktuálně.cz

Index má tentokrát jasného vítěze. Nejlepší je v kombinaci zkoumaných aspektů bydlení Finsko. To se může chlubit nejen vysokou úrovní bydlení, ale i nízkou cenou novostavby, rychlým stavebním řízením či relativně dostupnými vlastními nemovitostmi. Naopak nejhůře dopadlo Slovensko, které se dokonce propadlo až za Rumunsko či Maďarsko.

Česko na 21. příčku unijní tabulky posouvá především vysoký podíl výdajů, které jsou spojené s chodem domácnosti, špatná finanční dostupnost bydlení, délka stavebního řízení či roztříštěnost samosprávy.

Ceny nemovitostí rostly nejrychleji v unii

Samotné pořízení vlastního bydlení v Česku je vůbec nejnákladnější z celé Evropské unie, Češi na něj podle databáze Numbeo potřebují ušetřit 15,4 ročního platu.

"Ceny nemovitostí v Česku podle posledních dat Eurostatu vzrostly ve 4. čtvrtletí loňského roku meziročně téměř o 26 procent, což je největší nárůst z unie. Spolu s růstem úrokových sazeb se tak vidina pořízení vlastního bydlení stala zase vzdálenější," říká Tereza Hrtúsová, analytička České spořitelny.

Vůbec nejrychleji na svůj byt naspoří obyvatelé Kypru, kterým na vlastní bydlení stačí 6,5 ročního platu. Kypr je ovšem zároveň zemí, která zaostává v úrovni kvality bydlení. Podle indexu až 39 procent lidí tam žije v domácnostech s děravou střechou, vlhkými zdmi nebo plesnivými okny a 21 procent domácností není schopno adekvátně vytápět.

Právě kvalita bydlení je jednou z mála oblastí, ve kterých se českým domácnostem daří výborně, a jsme tak vysoko nad průměrem unie. Bez plísně či děravé střechy žije 93 procent Čechů, hygienická zařízení, tedy splachovací toaleta, sprcha či vana chybí jen v 0,1 procenta domácností a adekvátně topit může 97,8 procenta lidí.

"Podíl domácností, které jsou schopny dostatečně vytápět své domy, může již brzy začít významně klesat. Budovy totiž patří k největším žroutům energie v EU, přičemž většina spotřeby připadne právě na vytápění, které z velké části tvoří zemní plyn," obává se ředitelka Šance pro budovy Šárka Tomanová.

Doplňuje, že v Česku je přibližně 1,6 milionu rodinných domů, 220 tisíc bytových domů a 620 tisíc veřejných a komerčních budov, avšak stovky tisíc z nich stále čekají na zateplení.

"Města, obce i jednotlivci budou moct na renovaci v nejbližších letech využít rekordní množství finančních prostředků - zhruba 100 miliard korun z dotačních programů, jako je například Nová zelená úsporám, Operační program Životní prostředí či výzvy z Národního plánu obnovy," dodává Tomanová.

Stavební řízení vyřízené za 246 dnů

Kromě toho, že pořízení i výstavba nového bydlení v Česku stojí velké peníze, váže se k nim zároveň i řada komplikací spojených se státní správou. Doba potřebná pro vyřízení stavebního řízení u nás odpovídá 246 dnům.

Příkladnými státy jsou v délce stavebního řízení Dánsko a Finsko, kde tato administrativa vychází jen na přibližně 65 dní. Situaci kolem novostaveb komplikuje v Česku i roztříštěnost státní správy, jelikož máme v rámci EU nejvyšší počet samosprávných celků v přepočtu na tisíc obyvatel. Sjednání různých povolení je tak mnohem složitější, když výstavba zasahuje do několika územně správních celků zároveň.

"Délka stavebního řízení je jen část problému, podobně dlouho trvají i změny územních plánů, které málokdy umožní postavit to, co je aktuálně potřeba, v parametrech, které by u veřejnosti nevzbuzovaly často oprávněný odpor," popisuje problémy v Česku architekt a urbanista Peter Bednár, který se dlouhodobě věnuje plánování městských struktur, krajině a veřejnému prostoru.

"Celý proces je tak nepřehledný, že ho rutinně zvládnou jen velké stavební firmy nebo menší projekty na periferních místech, kde je menší šance projekt umořit připomínkováním. Proces tak přispívá k nejhorší možné variantě: staví se zpravidla nepříliš atraktivní budovy na nevhodných místech, v čase, který trvá déle než v rozvojových zemích, ale v ceně nejlepších projektů ze zahraničí," říká architekt.

Výsledkem je tak podle něj drahé bydlení, nelogická urbanizace, dopravní zácpy autocentrického plánování a všeobecná frustrace z pomalého řešení problémů městské krajiny.

Takto nepříznivé podmínky se podepisují i na tom, že má Česko čtvrtý nejnižší počet bytů a domů na tisíc obyvatel. Zatímco v prvním Řecku vychází na tisíc obyvatel 595 ubytování, v Česku se stejný počet občanů musí spokojit jen se 408 byty či domy. Je proto až překvapivé, že v přelidněných domácnostech u nás žije "jen" 15 procent obyvatel. Ke středu evropského srovnání přelidněnosti se přibližujeme zřejmě díky prostornějšímu bydlení s vyšším počtem oddělených pokojů.

Ačkoliv je i na venkově obtížné zřídit nové bydlení, v českých městech je situace podle odborníků kritická. Řešení Češi často vidí v odchodu na venkov či do jedné z příměstských částí, které nabízí přijatelnou dojezdovou vzdálenost, čas nebo spojení s městem kvůli práci a škole.

Problém nastává i v podílu domácností, jejichž výdaje spojené s provozem domova jsou vyšší než 40 procent jejich disponibilního příjmu. Zatímco ve městech se s takovým problémem potýká 10,2 procenta Čechů, na předměstích je to 6,4 procenta, na venkově dokonce jen 3,6 procenta.

Výhodněji v cizím

Dostupnější alternativu k vlastní nemovitosti představuje nájemní bydlení, na které se v Česku stále často nahlíží poněkud skrz prsty. Podle Eurostatu žije v nájemním bydlení v Česku jen 21 procent populace, zatímco evropský průměr činí 30 procent.

"Pokud jeho popularita v posledních letech roste, je to především kvůli tomu, že se v současné době vyplatí víc než bydlení ve vlastním. Nájmy v Česku totiž dlouhodobě rostly pomaleji než příjmy domácností, což způsobilo lepší finanční dostupnost nájemního bydlení," říká Tereza Hrtúsová z České spořitelny.

Podle ní ale chybí mechanismy, které by na straně nájemníka zaručily dlouhodobě stabilní bydlení a na straně vlastníka pak záruky, že je jeho nemovitost v dobrých rukou.

Jak uvádí tajemník asociace stavebních spořitelen Jiří Šedivý, bydlení ve vlastním má v Česku historické kořeny. "Od 90. let, kdy se na trhu poprvé objevily hypotéky a úvěry ze stavebního spoření, si řada Čechů i s jejich pomocí vlastní bydlení pořizuje. Obvykle je za tím racionální úvaha, jak snížit finanční výdaje na bydlení v penzijním věku. Investice do vlastního bydlení je tak obecně považována za jednu z nejlepších možných," vysvětluje Jiří Šedivý.

Málo sociálních bytů

Nedostatek bytů a domů dopadá významně i na sociálně slabší obyvatele. V Česku je bez domova zhruba 22 osob z 10 tisíc obyvatel. Všechny státy EU sice počty lidí bez domova nesledují, přesto index tvrdí, že se dostáváme nad průměr unijního srovnání. Problému nepomáhá ani takřka nedostupné sociální bydlení. To představuje pouze 0,4 procenta celkového počtu obytných domů a bytů. Průměrná hodnota Evropské unie přitom dosahuje 7,5 procenta.

Rostou i počty ohrožených domácností. "Mluvíme o 35 až 62 tisících domácností v bytové nouzi. Dalších 130 až 190 tisíc domácností, ve kterých žije přibližně 100 tisíc dětí, je ohroženo ztrátou bydlení. Až 350 tisíc domácností, z nichž třetinu tvoří seniorské domácnosti, pak trpí nadměrnými náklady na bydlení," vysvětluje Barbora Bírová, ředitelka Platformy pro sociální bydlení.

Upozorňuje, že ohrožené domácnosti často nevědí, na koho se mají obrátit s žádostí o pomoc, a nevyužívají dostatečně sociální pomoc státu. Příspěvek na bydlení například čerpá jen 20 až 25 procent seniorských domácností, které na něj mají nárok. "To nejen kvůli nízké informovanosti, ale i protože je vyřízení velkou administrativní zátěží. A dávka je rovněž společností stigmatizována," dodává Bírová.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Ve Švédsku zemřela žena po útoku nožem během politického festivalu

Při tradičním setkání politiků s občany na švédském ostrově Gotland zemřela žena po útoku nožem. Policie v souvislosti s činem zatkla 33letého muže a nevylučuje politický motiv.

Policie podle agentury Reuters uvedla, že útok se odehrál poblíž místa, kde měla projev předsedkyně Strany středu Annie Lööfová. Do vazby byl vzat muž podezřelý z vraždy.

Deník Aftonbladet s odvoláním na své zdroje uvedl, že muž měl vazby na neonacistickou scénu. Policie tyto informace dosud nepotvrdila, podle deníku však uvedla, že politický motiv nevylučuje.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

ČOI zjistila během karlovarského festivalu pochybení u poloviny restaurací 

Česká obchodní inspekce provedla v Karlových Varech od začátku letošního ročníku filmového festivalu zatím tři desítky kontrol restaurací a barů. Pochybení inspektoři zjistili téměř v polovině případů. Nejčastějším prohřeškem bylo nedodržení míry u nápojů a hmotnosti u pokrmů. O průběžném výsledku kontrol dnes informoval web iROZHLAS.cz a Česká televize.

V jedné z restaurací v centru Karlových Varů byl inspektorům naúčtovaný džbánek vody, který ale obsluha nepřinesla. V dalším z kontrolovaných podniků zase nenalili správnou míru alkoholických nápojů.

Podle České televize se pokuty zatím nejčastěji pohybovaly mezi 5000 a 7000 korunami. Ve správním řízení to může být až pět milionů korun, dodala ČT.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Francie chystá úplné znárodnění EDF. Zadlužená firma musí prodávat proud se slevou

Francouzská vláda chystá úplné znárodnění energetické společnosti EDF, uvedla dnes podle agentury Reuters premiérka Élisabeth Borneová. Akcie společnosti po jejím výroku prudce zpevnily. Francouzský stát nyní vlastní 84 procent akcií tohoto zadluženého jaderného giganta.

"Potvrzuji vám dnes, že stát má v úmyslu kontrolovat 100 procent kapitálu EDF," uvedla Borneová ve svém projevu v dolní komoře parlamentu. V promluvě formulovala priority své menšinové vlády.

Společnost EDF nabrala zpoždění a překročila rozpočet při stavbě jaderných elektráren ve Francii a v Británii. Potýká se také s korozí u některých svých stárnoucích reaktorů. Polovina jejích reaktorů ve Francii je nyní mimo provoz.

Energetický podnik dále poškodilo vládou nastavené pravidlo, podle něhož musí elektřinu prodávat konkurentům se slevou. Nařízení přišlo před dubnovými prezidentskými volbami, v nichž Emmanuel Macron obhajoval mandát. Podle Reuters se tak snažil odvrátit hněv veřejnosti kvůli rostoucím účtům za energii.

EDF odhaduje ušlý zisk na 18,5 miliardy eur (458,4 miliardy Kč) a předpokládá, že prodej elektřiny se slevou ji bude stát kolem 10,2 miliardy eur. Její dluh se letos zvýší o 40 procent na více než 61 miliard eur, napsala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
Další zprávy