Hraboš není žádná myška, diví se kritice farmáři. Brzy zamíří do měst, varuje komora

Pavla Adamcová ČTK Pavla Adamcová, ČTK
Aktualizováno 9. 8. 2019 12:53
Přeceňování rizika, hysterie - tak mnozí zemědělci hodnotí vlnu kritiky ohledně nebezpečnosti celoplošného rozhazování jedu Stutox II na hubení přemnožených hrabošů po českých polích, sadech, vinicích, pastvinách i u okrasných rostlin. Letošní škody, které hraboš napáchal, se někteří nebojí označit za "hraboší apokalypsu". A podle šéfa Agrární komory ČR Zdeňka Jandejska může být v případě nečinnosti ještě hůře - po sklizni by se totiž tito hlodavci mohli za potravou hromadně přesídlit do měst a vesnic.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

"Škody, které by mohly vzniknout (jestli vůbec), jsou nebo budou minimální v poměru k tomu, jaké vznikly v důsledku letošní hraboší apokalypsy. Bohužel většina z vás, hystericky reagujících, má se zemědělstvím, přírodou a venkovem pramálo společného, tak prosím o zdrženlivost v nějakých soudech," uvádí na svém facebookovém profilu v souvislosti s povoleným rozhozem jedu na hubení hlodavců Stutox II Asociace soukromého zemědělství okresu Olomouc.

"Uvědomte si, že nás, sedláky, musí to pole živit a většina je závislá na tom, co sklidí. A potom to, co sklidíme, slouží také k vaší obživě. Vše chcete zdravé a čisté, ale nejste ochotni za to zaplatit. Vaše představa je, že pouze chemizujeme pole a bereme dotace," pokračuje asociace ve svém příspěvku. "Pokud je to tak jednoduché, tak vás vyzývám, pojďte nám to ukázat, jak se to má dělat. A na závěr - hraboš byl, je a bude vždycky škůdce, ne nějaká ubohá myška," dodává ke kritice postupu, jak problém s tímto hlodavcem řešit.

Jed se rychle odbourá a je drahý, míní analytik

S tím, že se rizikovost povolení aplikace jedu přeceňuje, souhlasí také agrární analytik Petr Havel. "Podle mne opatření nebude mít téměř žádný dopad na kvalitu půdy. Jde totiž o přípravek, který se velmi rychle jak v tělech hrabošů, tak v půdě odbourává, v tělech hrabošů zhruba za dvě hodiny, v půdě řádově v hodinách," uvádí pro Aktuálně.cz.

Podle Havla lze očekávat, že zemědělci nebudou přípravek aplikovat plošně, ale jen lokálně. Jde totiž o poměrně drahý přípravek, který by jim intenzivní aplikací zvyšoval náklady. "Kromě toho je limitní množství deset kilogramů na hektar, což skutečně není moc," podotýká Havel.

Podle analytika by likvidace hrabošů měla mít z pohledu zemědělství spíše pozitivní dopad. "Existuje totiž riziko, že přemnožení hraboši poškodí značnou část ozimů. A ozimá pšenice je dominantně pěstovanou plodinou na našich polích," vysvětluje Havel.

Hlodavci mohou zamířit do měst

Podle šéfa Agrární komory Jandejska dokonce hrozí, že by se hraboši mohli po sklizni přemístit za potravou do měst. "Pokud na poli nebude potrava pro hraboše, tak se to začne stěhovat do sídel, vesnic, měst a podobně. Myši jsou velice nebezpečnými přenašeči chorob," uvedl s odkazem například na tularémii. Plošné hubení těchto hlodavců, kteří se přemnožili kvůli mírné zimě, je proto podle něj nutné.

Ministerstvo zdravotnictví k riziku jedu pro lidi:

"Povolení přípravku Stutox II v mimořádném režimu nepředstavuje přímé riziko pro zdraví lidí, pokud budou striktně dodržována opatření stanovená v rozhodnutí Ústředního kontrolního a zkušebního úřadu zemědělského, zejména pak opatření informačního charakteru - tedy - značení ošetřené oblasti, informace o zákazu sběru přípravku a dále minimální vzdálenosti aplikace od obytných oblastí. Jako další opatření lze uvést ochrannou lhůtu, která musí být dodržena mezi aplikací přípravku a možným vstupem člověka na ošetřený pozemek," říká vedoucí tiskového oddělení ministerstva Jan Brodský.

Zemědělci podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského mohou rozhazovat jed od pondělí až do začátku prosince. Podle Jandejska ovšem zatím plošná aplikace jedu využita nebyla. Tři dny před položením se totiž musí hlásit úřadu. Zemědělci zatím podle něj o povolení nepožádali. "Mohou být lidé, kteří nedodržují postupy, to se může stát," připustil.

Přípravek Stutox II vyrábí německá chemička Detia Degesch, v Česku ho balí a prodává družstvo Agrochema Studenec. Přestože na etiketě Stutoxu II je jasně uvedeno, že z hlediska ochrany ptáků a savců přípravek nemá být aplikován na neobdělávaných plochách bez dřevin a nemá být aplikován volně rozhozem ani rozmetadlem, aplikaci jedu pouze do nor šéf Agrární komory ČR odmítá jako neúčinnou. "Nikdo to nezvládne do těch statisíců děr na polích dát a myši tímto způsobem likvidovat," uvedl.

Orba nestačí, tvrdí komora

Podobně neúčinně hodnotí hlubokou orbu, kterou naopak doporučuje například Český svaz ochránců přírody. Tento postup, který by měl podle kritiků jedu hnízda hlodavců zničit, zasáhne podle Jandejska jen malou část. "Naopak se vyorají, najdou si znovu díry a půjde to dál," dodal. Otravy jiných zvířat však podle něj nehrozí, protože hraboši si granule s jedem dotáhnou do nory, kde uhynou. "Ptáci nebo dravci jsou v podstatě mimo ohrožení, většina těch myší zůstane v zemi, a nikoliv venku," vysvětluje Jandejsek.

S tím kritici nesouhlasí. Ochránci argumentují tím, že zbylé volně položené granule usmrtí například lovnou zvěř.

"Jsou prokázány otravy bažantů, zajíců i třeba srnčí zvěře po pozření aplikovaných granulí. A co je z pohledu ochrany přírody ještě horší, bezprostředně ohrožení jsou čápi, káňata, poštolky, další dravci i mnoho druhů sov včetně těch supervzácných a chráněných, jako jsou sýčci či pustovky. Ti všichni se totiž hraboši živí. A malátní a motající se otrávení hraboši jsou pro ně tou nejjednodušší kořistí," reaguje Český svaz ochránců přírody na povolení jedu ve své tiskové zprávě. Obavu o život řady druhů ptáků v posledních dnech vyjádřili i ornitologové.

Riziko pro psy i kočky

"Jelikož úřad povolil i aplikaci jedu na povrchu země, může dojít dokonce k otravě přímo pozřením jedu; v přímém ohrožení jsou tak kromě divokých zvířat i domácí psi a kočky. Zkušenosti z minulosti ukazují, že tyto následky jsou očekávatelné s vysokou pravděpodobností - jen na Olomoucku v roce 2005 kvůli plošné aplikaci jedů uhynuly stovky zajíců a srnců, v roce 2010 pak téměř 1500 racků chechtavých," uvádí David Storch, předseda výboru České společnosti pro ekologii z katedry ekologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.

Výbor požaduje pozastavení platnosti povolení aplikace jedu a jednání odborníků.

Také ministerstvo životního prostředí ve čtvrtek rozhodnutí zemědělského úřadu zkritizovalo a plošnou aplikaci jedů na polích označilo za "krok o 50 let zpět". Povolení je podle něj v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny a také extrémně rizikové pro životní prostředí. Ministerstvo zároveň vybídlo Českou inspekci životního prostředí k šetření případného porušení zákona. 

Ministerstvo zemědělství již avizovalo, že svolává jednání na pátek. "Inicioval jsem okamžitě jednání odborníků, kteří posoudí, jak nejlépe dál postupovat při eliminaci přemnoženého hraboše. V některých lokalitách ve Zlínském, Jihomoravském a Olomouckém kraji je situace neúnosná. Přemnožení hraboše je spojeno se zdravotními riziky pro lidské zdraví, vznikají velké hospodářské škody. Samozřejmě také chceme maximálně ochránit naši přírodu a krajinu," uvedl ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

 

Právě se děje

před 37 minutami

Britský herec Terry Jones ze skupiny Monty Python daroval mozek vědcům

Jones trpěl poměrně vzácným druhem demence, která postihuje především čelní oblast mozku. Herec měl podle britského tisku v posledních letech problémy s komunikací a porozuměním.

Jeho mozek byl podle The Daily Telegraph uložen v neurologickém institutu londýnské univerzity UCL. "Výzkum mozkových tkání nám pomáhá v pochopení těchto nemocí. Darování mozku není zdaleka běžné, velice si toho ceníme," řekl Thomas Warner, který má v UCL na starosti mozkovou banku.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V Česku pracuje víc Britů, od hlasování o brexitu jich přibyla třetina

V Česku přibylo od referenda o brexitu pracovníků z Británie. Proti červnu 2016, kdy se ve Spojeném království hlasovalo o odchodu z EU, se počet britských zaměstnanců zvedl o víc než třetinu. Vzrostl také počet Britů a Britek, kteří se rozhodli žít v ČR natrvalo. Zvýšil se o 55 procent. Vyplývá to ze statistik úřadu práce a ministerstva vnitra. Britové tvoří ve srovnání s jinými cizinci jen malou skupinu. V ČR jich je přes 8300. Počet přistěhovalců z této země rostl v posledních letech ale víc než z jiných starých zemí EU.

Česko už loni na jaře přijalo zákon, který v případě brexitu bez dohody zaručuje do konce letoška lidem z Británie stejné zacházení jako ostatním lidem z EU. Mají stejné postavení jako Češi a Češky. Další vývoj bude záviset na výsledku vyjednávání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy