Stát prodal za 21 milionů Havlovu vilu na Barrandově. Stavbu "udal" na třetí pokus

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
15. 2. 2020 16:54
Stát na třetí pokus prodal vilu na pražském Barrandově, kterou navrhl architekt Max Urban pro Miloše Havla, strýce prvního českého prezidenta Václava Havla. Nový majitel koupil funkcionalistický dům v ulici Lumiérů v dražbě za 21,9 milionu korun. Informoval o tom server HlídacíPes.org.

Dosavadním vlastníkem nemovitosti byl Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM), který nevyužívanou vilu získal v roce 2018 od Státního fondu kinematografie. Loni v srpnu úřad nabídl dům k prodeji za odhadní cenu 30 milionů korun, kterou postupně snižoval na 21 milionů. "Stavebně-technický stav je průměrný, s částečným vlivem zanedbané údržby," charakterizoval tehdy ÚZSVM stav domu.

Vilu, která potřebuje projít opravou, se státu podařilo prodat v dražbě až na třetí pokus koncem minulého týdne. V aukci o nemovitost soupeřili dva zájemci, uvedl server HlídacíPes.org.

"Není neobvyklé, že se nemovitosti prodávají ve více kolech. Záleží na mnoha faktorech. V tomto případě například více zájemcům vadila přílišná svažitost pozemku," řekl serveru mluvčí ÚZSVM Radek Ležatka. 

Funkcionalistickou vilu Lumiérů 41 na Barrandově nechal postavit v letech 1931 až 1932 pražský podnikatel ve stavebnictví Václav Maria Havel, otec Václava Havla. Objekt vznikl podle návrhu architekta Maxe Urbana, který navrhl také nedaleký objekt vyhlídkové restaurace Terasy Barrandov a budovu filmových ateliérů na Barrandově. Investorem vily byl podnikatel a filmový producent Miloš Havel. Ani Václav Maria Havel, ani jeho bratr Miloš v ní nežili. Později budova sloužila jako mateřská škola. 

Možnost, že by funkcionalistická stavba posloužila po vzoru brněnské vily Tugendhat jako muzeum, zůstala nevyužita. "Ministerstvo kultury a jeho příspěvkové organizace aktuálně řeší (i přes omezené rozpočtové možnosti) širokou škálu rozvojových projektů. Předmětná vila nesouvisela s žádným z nich, proto ministerstvo kultury neuvažovalo o jejím převzetí a využití," citoval HlídacíPes.org mluvčí ministerstva kultury Michaelu Lagronovou.

Video: Šokoval mě upřímností, na nic si nehrál, vzpomíná Jančárek na Václava Havla

Řada komunistů a fašoidních lidí mu nemůže přijít na jméno, protože byl svobodomyslný člověk, míní dokumentarista Petr Jančárek. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

před 1 hodinou

V Dlouhé Lhotě na Příbramsku hoří výrobní hala. Hasiči vyhlásili 3. stupeň poplachu, na místě je 17 jednotek. Požár je zatím bez zranění

Aktualizováno před 2 hodinami

Francouzský exprezident Sarkozy u soudu, podle prokuratury za neúspěšnou kampaň utratil příliš mnoho peněz

Před pařížským soudem po více než měsíci zazněly závěrečné řeči v procesu s bývalým francouzským prezidentem Nicolasem Sarkozym, který se týká financování jeho neúspěšné kampaně za znovuzvolení v roce 2012. Obhajoba požádala o zproštění obžaloby, napsal list L'Express. Prokuratura Sarkozymu navrhuje šestiměsíční vězení. Soud vynese verdikt 30. září.

"Nicolas Sarkozy se ničím neprovinil. Nepodepsal žádný rozpočet, nepodepsal žádnou fakturu, přijal všechna omezení, která se po něm žádala. Je na hony vzdálený hysterickému, nenasytnému kandidátovi. Respektuje hodnoty spravedlnosti," řekl soudu právní zástupce exprezidenta, který stál v čele Francie v letech 2007 až 2012.

Prokuratura naopak tvrdí, že Sarkozy je "jedinou osobou zodpovědnou za vlastní kampaň", píše L'Express.

Proces se Sarkozym, který se dnešního slyšení nezúčastnil, začal 20. května. Kromě Sarkozyho čelí obžalobě z falšování, podvodu nebo ilegálního financování kampaně dalších 12 lidí a společnost Bygmalion, která měla na starosti organizaci politických shromáždění. Právě podle jména této firmy je proces ve Francii označován jako kauza Bygmalion.

Prokurátoři tvrdí, že Sarkozyho strana v roce 2012 za velmi drahá volební shromáždění utratila téměř dvojnásobek maximální částky, kterou volební zákon stanoví ve výši 22,5 milionů eur (574,2 milionu korun). Následně podle žalobců najala spřátelenou agenturu pro styk s veřejností, aby skutečné náklady skryla. Prezidentské volby Sarkozy nakonec prohrál a jeho nástupcem v nejvyšší funkci se stal François Hollande.

Sarkozymu vedle půlročního trestu vězení hrozí pokuta 3750 eur (96.000 korun). Pro další obžalované prokuratura požaduje podmíněné tresty od 18 měsíců do čtyř let a pokuty až 150.000 eur (3,8 milionu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy