Historie burzy: Od kupců v Bruggách po ukradený kožich pražského makléře

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
22. 12. 2018 14:03
Burzovní obchody v Evropě pamatují několik století. U nás se jejich historie začala psát až ve století devatenáctém. A je to příběh dosti pohnutý.
Finanční krize v roce 2008. Ilustrační snímek.
Finanční krize v roce 2008. Ilustrační snímek. | Foto: Reuters

Jednoduchý úkol

Burza je trh, na kterém se určují ceny cenných papírů nebo komodit podle nabídky a poptávky. Obchodování na burze už nefunguje jako v obchodě přímo mezi kupujícím a prodávajícím, ale prostřednictvím obchodníků, takzvaných členů burzy. Úkolem burzy je dát dohromady investory, kteří chtějí zhodnotit své peníze, a firmy, které potřebují kapitál pro svou společnost. 

  • Bylo to tak ale i v minulosti? Přečtěte si, jaké byly začátky obchodování se zbožím a pak i s akciemi firem ve světě i u nás. A třeba i to, proč si pražský burzovní palác místo finančních transakcí užil víc politických řečí. 

Článek vznikl ve spolupráci s Burzou cenných papírů Praha a Vladimírem Ezrem, který historii burz zmapoval.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Trump omilostnil exporadce Flynna, zapleteného do ruského vlivu na přechozí volby

Americký prezident Donald Trump na Twitteru oznámil, že omilostnil svého někdejšího bezpečnostního poradce Michaela Flynna, který se na konci roku 2017 přiznal, že lhal Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI). Ten ho vyslýchal v rámci vyšetřování údajného vlivu Ruska na prezidentské volby v roce 2016. Informovala o tom agentura Reuters.

Udělení milosti Flynnovi je vyvrcholením čtyřleté politické a právní aféry. O chystané milosti pro Flynna psal už dříve dnes server Axios s odvoláním na nejmenované zdroje. Udělení milosti Flynnovi podle něj znamená, že do záležitosti už dál nebudou moci promluvit soudy ani ministerstvo spravedlnosti poté, co se v lednu podle všeho stane prezidentem demokrat Joe Biden.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Maďarský zákon, který zakazuje úřední změnu pohlaví, přezkoumá ústavní soud

Soud v Miskolci (Miškovci) požádal maďarský ústavní soud o přezkoumání zákona, jenž zakazuje transgenderovým osobám změnit si v oficiálních dokladech jméno a pohlaví. Informuje o tom agentura AP s odvoláním na maďarskou nevládní organizace Háttér, která se zabývá ochranou práv LGBT (leseb, gayů, bisexuálů a transgenderových osob).

Soud v Miškovci tak vyhověl signatářům petice, kteří tvrdí, že zmíněný zákon porušuje ústavní právo na lidskou důstojnost a soukromý život. Podle AP má nyní ústavní soud na přezkoumání zákona 90 dní.

Autoři zákona, který maďarský parlament schválil letos v květnu, tvrdí, že "biologické pohlaví" člověka určují od narození chromozomy a nemůže být tudíž změněno. Proto je podle nich nezbytné aplikovat stejná pravidla v úředních dokladech. Kritici upozorňují, že zákon bude v důsledku znamenat větší diskriminaci transgenderových osob.

Zdroj: ČTK
Další zprávy