Společnost Heineken ČR uspořádala v průběhu listopadu sérii čtyř diskusních kulatých stolů se svými stakeholdery. Debaty, jež mají přispět k realizaci nové strategie CSR třetí největší pivovarnické skupiny v České republice, se konaly v Krušovicích, v Brně a v Praze.
Neformálních jednání se starosty obcí, představiteli neziskových organizací, médií, akademických pracovišť či CHKO, se účastnil generální ředitel společnosti Heineken ČR Etienne Strijp. Akce moderoval Michal Růžička z Agentury PubliCon, vydávající časopis CSR fórum.
Ambice světové pivovarnické dvojky a evropské jedničky není malá: do několika málo let se chce stát nejzelenějším producentem piva na světě. I proto jde nyní zdejšímu managementu o to, přenést hlavní zásady globální strategie do české praxe - a to jak na národní, tak i na regionální úrovni. Tři hlavní regiony Heinekenu definují klíčové pivovary: střední Čechy (Krušovice), severní Čechy (Ústí nad Labem a Velké Březno) a Brno.
V obecné rovině přinesly diskuse se stakeholdery několik zajímavých zjištění: jak starostové menších obcí, tak i řada představitelů ekologických organizací se poprvé dovídala o tom, že existují firemní strategie CSR a udržitelnosti. Překvapení to bylo pozitivní - a přispělo k otevřenosti debaty. Diskutující se nebáli kritizovat: především programy na podporu odpovědného pití alkoholu jsou vnímány jako pokrytecké a ne příliš účinné.
Jestliže koncepce udržitelnosti Heinekenu (stejně jako mnoha dalších obdobných firem) má dvě roviny (udržitelné procesy ve výrobě a aktivity v místních komunitách), pozvaní stakeholdeři se zajímali především o aktivity „externí". „Že máte téměř nejnižší spotřebu vody na litr piva, je hezké, ale nic to neříká," prohlásil jeden z diskutujících. „Pokud ale vyčistíte místní potok, tomu rozumí každý."
Na koho cílit prevenci?
Pokud se týká obecně programů prevence užívání návykových látek v českých školách, většina diskutujících se shodla, že neexistuje jednotná koncepce a jednotlivé programy se od sebe kvalitativně velmi liší. Sylva Majtnerová Kolářová z Asociace pro nestátní organizace (ANO) řekla, že její letitá zkušenost ukazuje, že v prevenci má smysl vzdělávat jen lidi, kteří to opravdu chtějí. „Je dobře, že tento druh výuky většinou nedělají učitelé, kteří jsou s dětmi v průběhu pedagogického procesu pořád - a často nemají potřebnou autoritu."
Jedna z nejčastěji se opakujících otázek zněla: V jakém věku je vlastně vhodné s prevencí začít? A jakou formu sdělení zvolit pro tu kterou věkovou skupinu? Odborníci, zabývající se adiktologií, také připomínali, že zatímco existuje řada firem, ochotných investovat do programů prevence u dětí a mládeže, je téměř nemožné získat donory pro programy, které se zabývají důsledky závislostí, ať už na alkoholu či drogách.
„Toto téma není pro dárce z oblasti komerčního sektoru příliš lákavé, vzhledem k tomu, že přetrvávají určité obavy z ohrožení firemní reputace," řekl Ivo Kačaba z neziskové organizace Proxima sociale. „Proxima nemá mnoho sponzorů z řad firem, ale obecně platí, že shánět peníze pro narkomany nebo alkoholiky je složitější než shánět peníze pro děti nebo pro hospice. V těchto sférách je spousta emocí a každý má na to jasný názor."
Jak chránit v Česku vodu?
Druhým podstatným tématem, probíraným u kulatých stolů, byla problematika ochrany vodních zdrojů a snižování její spotřeby; nejen při výrobě piva, ale vůbec. Heineken patří v České republice s průměrnou spotřebou 3,9 litru vody na litr vyrobeného piva k nejšetrnějším a v tomto trendu chce pokračovat. Chystané programy mají odpovídat specifickým potřebám míst v okolí pivovarů.
Odborníci z environmentálních organizací a vodohospodářských výzkumných institucí to ocenili. „My se snažíme už dlouho upozorňovat na to, že tady v České republice voda mizí, například mokřady se v posledních 50 letech zredukovaly na 10%. Ale téma se nám bohužel nedaří komunikovat směrem k veřejnosti a lidé mu stále nevěnují dostatečnou pozornost," řekl Petr Stýblo z ČSOP. Podle Marka Riedra z Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka by dokonce v některých oblastech České republiky mohly nastat v dohledné době problémy se zásobováním obyvatelstva pitnou vodou.
Budoucí scénář odráží vývoj globálních klimatických změn. Co způsobí úbytky vody na území České republiky? „Nedojde k celkovému úbytku srážek, nýbrž k jinému rozložení srážek v průběhu roku. Nejvíce srážek bude v období, kdy vodu nejméně potřebujeme, tj. v zimě, a naopak se prodlouží periody sucha," říká Marek Rieder, podle nějž je úbytek vody v české krajině a s tím hrozba sucha mnohem závažnějším problémem než třeba povodně, které jsou kvůli nedávné historii vnímány velmi emotivně.
Kdo se radí…
Setkání se stakeholdery jednak ukázala, že je nutné věnovat pozornost nejen samotnému řešení problémů (ať už jde o prevenci neodpovědného pití nebo ochranu vod), ale také komunikovat tyto problémy směrem k veřejnosti; a pak, že se nevyplácí „konat dobro", aniž byste se poradili s okolím. „Získali jsme díky sérii kulatých stolů informace přímo z komunit, a to nám umožní lépe využít potenciál, který můžeme nabídnout. Přiznám se, že jsem se dověděl spoustu nového jak o komunitách, tak i o nás samotných," říká generální ředitel Etienne Strijp.
Zapojit zainteresované aktéry do přípravy CSR strategie již ve fázi jejího vzniku není v praxi českých podniků zatím příliš rozšířeným jevem. Takto vytvořená CSR strategie však může přinést výhody jak firmě, tak komunitě. Firma může tímto přístupem získat u svých partnerů větší důvěru a legitimitu pro své projekty, zástupci komunity mohou aktivním ovlivňováním CSR strategie firmy přispět k naplňování specifických potřeb daného místa.
(Článek vyšel v časopisu CSR fórum 10/2012)
