Firmy počítají ztráty v Rusku. Hamé zvažuje obrátit se na EU

Kateřina Vokurková Kateřina Vokurková
Aktualizováno 7. 8. 2014 16:01
Situace velmi znepokojuje kunovickou firmu Hamé. Uvažuje, že bude požadovat kompenzace od státu a EU. Zemědělci se bojí cenové války.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Bidvest

Praha - Tuzemské potravinářské společnosti začínají zjišťovat, jaké dopady bude mít ruské embargo na jejich podnikání. Jeden z největších hráčů na trhu, holding Agrofert, výrazné dopady na své podnikání neočekává.

Situace naopak velmi znepokojuje kunovickou firmu Hamé, která letos plánovala v Rusku utržit skoro miliardu korun. V případě výrazných ztrát bude požadovat kompenzace na české vládě, případně se jich bude dožadovat v Evropské unii. Plány na ruském trhu zhatí sankce také jihočeské mlékárně Madeta. Opatření se dotkne všech jejích závodů.

Situace nenechává chladné ani pěstitele ovoce a zeleniny. Ti sice nebudou postiženi přímo tím, že by přišli o exportní trh, obávají se ale druhotného efektu, tedy přemíry dovozu ovoce a zeleniny na český trh, který může spustit cenovou válku a místní pěstitele výrazně poškodit. Stejné obavy mají třeba i mlékaři.

Agrofert: Do Ruska vyvážíme jen malou část

"Na potravinářský segment skupiny Agrofert bude mít ruské embargo jen minimální dopad," sdělil online deníku Aktuálně.cz mluvčí holdingu Karel Hanzelka. Nejvíce se zákaz dotkne segmentu trvanlivých salámů, tedy Kosteleckých uzenin.

"Pro firmu by to znamenalo výpadek asi 6,8 milionu korun," upřesňuje Hanzelka s tím, že roční tržby Kosteleckých uzenin představují 5,4 miliardy korun.

Výraznou ztrátu zákaz dovozu do Ruska nezpůsobí ani olomoucké mlékárně Olma ze skupiny Agrofert. "Ta ročně do Ruska vyveze mléko a mléčné výrobky za 250 tisíc korun," říká Hanzelka. Celkové tržby Olmy pro porovnání činí asi 2,8 miliardy korun.

Naprosto žádný vliv nebude mít ruské embargo například na výrobce tradičních moštů, Moštárnu Hoštětín. "Do Ruska nevyvážíme, vyznáváme místní výrobu a spotřebu, která je protikladem k současnému globalizovanému obchodu. Ruské sankce tak dokládají zranitelnost globalizovaného obchodu," komentuje nastalou situaci jednatel moštárny Radim Machů.

Hamé: Ve hře je pětina tržeb

Značných dopadů se naopak obává kunovický výrobce tradičních paštik Májka, Hamé. "Současná situace nás velmi znepokojuje. Na ruském trhu letos plánujeme utržit za naše výrobky zhruba 900 milionů korun, což je skoro 20 procent celkových konsolidovaných tržeb společnosti," vypočítává generální ředitel Hamé Martin Štrupl. Z tohoto objemu firma asi 15 procent dováží z České republiky, zbytek pak vyrábí přímo v Rusku.

"Již nyní jsme vzhledem k rizikům museli omezit plánované investice do ruského výrobního závodu a do rozvoje ruského trhu, což negativně ovlivní naše budoucí výnosy," dodává Štrupl.

Případné další zhoršení situace by podle něj pro Hamé znamenalo stamilionové ztráty. "V takovém případě budeme požadovat po vládě, potažmo po EU kompenzaci těchto škod a zmařených investic," varuje generální ředitel.

Kamiony se na hranicích otáčejí

Možné dopady v současné době sčítají jihočeské mlékárny Madeta. "Čtyři pět let se snažíme dostat v co největších objemech na ruský trh, když se nám to podaří, a indexově to narůstá neuvěřitelně, z 200 milionů korun bychom mohli být v příštím roce na třistamilionových tržbách, tak se to zhatí," stěžuje si generální ředitel Madety Milan Teplý.

Největší dopad budou mít podle něj sankce na českokrumlovský závod, kde se vyrábí Rusy velmi oblíbená Niva. Měsíčně jí do Ruska Madeta vyváží 60 tun a její export meziročně nejrychleji roste.

"Mám čerstvou informaci, že kamiony, které jsou na hranici, se vracejí, my budeme vracet peníze. Nivu pro Rusko děláme dva výrobní dny v týdnu, čili musíme propustit lidi," říká bez konkrétních čísel Teplý.

Ztráty očekává i společnost Interlacto, která se zabývá převážně exportem mlékárenských produktů.

"Export do Ruska pro nás představuje částku 1,9 milionu eur (zhruba 53 miliony korun). Měsíčně jde o 50 až 300 tun zboží. Vyvážíme především sušené prášky, odstředěné mléko nebo syrovátku," vypočítává zástupce generálního ředitele Interlacta Petr Ehl.

Export na ruský trh podle něj představuje 30 až 40 procent celého podnikání firmy. "Hrozí tedy, že nám kvůli embargu zmizí velká část trhu," dodává.

Jak ale potravinářům a zemědělcům vzkázal premiér Bohuslav Sobotka, žádostmi o případné kompenzace by se měla zabývat spíše Evropská unie, nikoli samotná Česká republika.

"Pokud budou v rámci sankcí výraznější dopady, tak je potřeba, aby se to otevřelo na evropské úrovni," uvedl premiér. Možné je podle něj využít například mechanismů ve Společné zemědělské politice.

Přijde cenová válka

Po obchodu má zřejmě i liberecký výrobce sekané a karbanátků firma Ravy CZ. Do Ruska své výrobky zatím sice nedováží, byla ale blízko podepsání kontraktu, který by ji umožnil vstup na tento trh. "Na vstup se chystáme už dva roky. Byli jsme před podpisem smlouvy. Čekáme už jen na audit od ruských veterinářů," řekl ČTK spolumajitel firmy Ivo Najman.

Firma se zhruba 80 zaměstnanci vyváží zhruba třetinu své produkce. Podle jednatele se zatím nedá říci, o jak velkou zakázku se jedná. "Nedá se to říci dopředu, jak významné by to pro nás bylo, ale je to velký trh," konstatoval. Plánů na vstup do Ruska se ale firma zatím vzdát nechce a vyčká dalšího vývoje.

Zákaz dovozu vybraných potravin do Ruska dělá starosti také tuzemským pěstitelům ovoce a zeleniny. "Z Česka se ročně vyvezou pouze dvě procenta produkce zeleniny. Lze ale předpokládat, že se ruské embargo projeví zvýšeným dovozem do Česka. Částečně se na tom budou možná podílet i řetězce, které mají zahraniční matky," předpokládá předseda zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.

Okolní země, jako je například Polsko, Německo nebo Maďarsko, totiž ztratí možnost odbytu pro velké množství svých výrobku, které se budou snažit uplatnit jinde. "A zcela logicky je zde velká hrozba, že tyto výrobky skončí s podporou jejich národních vlád za dumpingové ceny na trzích nových členských zemí, tedy i ČR," vysvětluje mluvčí Potravinářské komory Dana Večeřová.

"V EU začne vznikat přetlak všech zemědělských komodit, tento vyvolá okamžitě depresi v cenách, a to hlavně u těch komodit, které nesou přidanou hodnotu. To bude ten konečný dopad pro celou ČR potažmo naše družstvo," doplňuje ji výkonný ředitel Zemědělského družstva Senice na Hané Lubomír Vítek.

"Bude to válka o ceny. Stav, kde neplatí pravidla trhu," varuje také předseda Ovocnářské unie České republiky Martin Ludvík.

Pomoc pro zemědělce

Podle pěstitelů ovoce a zeleniny tak může řada z nich kvůli tomuto případnému stavu skončit. "V konečném důsledku to může znamenat pokles ploch pro pěstování ovoce a zeleniny v Česku, kterých je už nyní málo," uzavírá Jaroslav Zeman.

Ministerstvo zemědělství ale potravináře a pěstitele nechce nechat na holičkách. "Pokud ruské sankce zasáhnou české zemědělce a potravináře, budeme usilovat o to, abychom jim účinně pomohli," slibuje ministr zemědělství Marian Jurečka.

"Konkrétní formu pomoci můžeme zpřesnit, až budeme znát podrobnosti sankcí a reakci Evropské unie," dodává Jurečka s tím, že otázku hodlá otevřít na jednání vlády.

Přesycení trhu a poklesu cen se obávají také výrobci mléčných výrobků. Pro řadu českých mlékáren je navíc Rusko důležitým odběratelem, mlékaři by tak přišli o nemalou část tržeb. "Naše mlékárny do Ruska exportují, je to pro nás jeden z důležitých trhů," řekl dále ČTK předseda Českomoravského svazu mlékárenského Jiří Kopáček. Unijní trh s mléčnými výrobky je podle něj nasycen už nyní.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 28 minutami

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech

Vláda zvažuje zavedení daně z neočekávaných zisků ve třech sektorech, vedle energetických firem a bank půjde ještě o jedno odvětví. Novinářům to dnes řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Neuvedl ale, o který sektor jde. O možném zavedení daně z neočekávaného zisku vláda musí podle něj rozhodnout do 10. září.

"Ještě zvažujeme jedno odvětví. Vedle těch dvou, o kterých se ví," řekl Stanjura. Příští týden bude vláda jednat o dani s Národní ekonomickou radou vlády. Výsledek debaty nechtěl předjímat. "Ještě jsme se nerozhodli, včetně mě. Kdybych to považoval (zavedení daně) za něco, co není v pořádku, říkal bych to od počátku. Jsme schopni se shodnout na tom, že v některých odvětvích vznikají mimořádně vysoké zisky díky vnějším okolnostem. To je základní myšlenka takzvané windfall tax. Určitě to není sektorová daň," dodal.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Ministerstvo financí pro letošek zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta

Ministerstvo financí v nové makroekonomické predikci pro letošní rok zlepšilo odhad růstu ekonomiky na 2,2 procenta a pro příští rok odhad zhoršilo na 1,1 procenta. V předchozí dubnové prognóze úřad čekal letos růst ekonomiky o 1,2 procenta a příští rok o 3,6 procenta. Novou prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Loni hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 3,5 procenta.

Zároveň by letos měla podle MF průměrná inflace činit 16,2 procenta a příští rok by měla klesnout na 8,8 procenta. V dubu úřad počítal pro letošek s inflací 12,3 procenta a pro příští rok 4,4 procenta. Během zbytku letošní roku by se podle MF měla inflace přiblížit až ke 20 procentům.

"Ruská agrese na Ukrajině rozpoutala nebezpečný makroekonomický koktejl klesajícího výkonu evropských ekonomik a rostoucí inflace. Pokud jde o očekávanou technickou recesi, tedy mezičtvrtletní pokles HDP dvakrát po sobě, to samo o sobě není tragédií. Daleko problematičtější je inflace, která je vedle zajištění dostatku dostupných energií pro naše domácnosti a firmy hlavním ekonomickým problémem, se kterým se musíme vypořádat," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Zdroj: ČTK
před 30 minutami

Česko při průměrných teplotách v zimě vystačí s plynem zhruba do srpna

Pokud přestane proudit plyn z Ruska do Evropy, je Česká republika s kapacitami plynu, které má zajištěné, schopna při běžných průměrných teplotách pokrýt zcela bezproblémově chod domácností a firem zhruba na 11 měsíců, tedy do srpna příštího roku. Počítá se přitom s požadovanými úsporami spotřeby plynu ve výši 15 procent. Novinářům to dnes řekli ředitel odboru hospodářské politiky ministerstva financí (MF) David Prušvic a ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Dostatek plynu v ČR pro všechny je podle ministerstva realistickým předpokladem. Počítá se přitom s využitím všech zajištěných kapacit plynu. Jde například o naplněné zásobníky plynu přímo v České republice, ale i zajištěnou kapacitu pro zkapalněný zemní plyn (LNG) v Nizozemsku, který by měl pokrýt až třetinu roční spotřeby plynu v ČR. Využít je možné také plyn ze státních hmotných rezerv. "Pokud by byla silnější zima, tak se to samozřejmě zkracuje o pár měsíců, nicméně to jsou ty měsíce letní, to není až tak dramatické," uvedl Prušvic.

Zdroj: ČTK
Další zprávy