Jsou dražší než Češi, ale firmy o ně stojí. Pracovníci z třetích zemí se vracejí

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
31. 7. 2021 21:19
Bez nich to nejde, říkají české firmy o pracovnících z ciziny. Jejich počet v Česku po pandemii opět roste. Podniky náborem mimo EU řeší nedostatek tuzemské pracovní síly. Podle odhadů personální společnosti Grafton by letos měli cizinci tvořit už 17 procent všech pracovních sil v Česku. Zaměstnavatelé přitom musejí některé z nich dle zákona platit lépe než české kolegy a také náklady jsou vyšší.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: iStock

Počet pracujících cizinců u nás se blíží k 650 tisícům, z toho je zhruba pětina ze třetích zemí, tedy zemí mimo Evropskou unii. Jde především o pracovníky z Ukrajiny, následně z Mongolska, Srbska, Běloruska a Filipín. Letos jich podle očekávání přibyde.

Přes 60 procent průmyslových firem si totiž stěžuje, že jim chybí především kvalifikovaní dělníci. Na jednu volnou pracovní pozici ve výrobě připadá podle personální agentury Hofmann Personal v průměru pouze 0,3 až 0,5 uchazeče. Firmy se proto budou ještě intenzivněji spoléhat na pracovníky právě ze zahraničí. 

"Kvalifikovaných dělníků je na trhu dlouhodobě nedostatek a situace se jen tak nezmění. Poptávka po těchto lidech již mnoho let výrazně převyšuje nabídku. V současné době podle našich odhadů chybí ve výrobě a ve stavebnictví až 300 tisíc pracovníků, zejména kvalifikovaní dělníci, řemeslníci, opraváři nebo pracovníci obsluhy strojů a zařízení. Největší nedostatek těchto pozic vládne v oborech automotive, strojírenství, kovovýroba a slévárenství," vypočítává Gabriela Hrbáčková, ředitelka Hofmann Personal.

"V letošním roce by cizinci měli tvořit až 17 procent všech pracovních sil v Česku. Jedná se o kvalifikované i nekvalifikované pracovníky, kteří jsou nejčastěji zaměstnáni ve výrobním sektoru nebo v podnikových službách," uvádí tisková zpráva personální společnosti Grafton. 

Firma doplňuje, že na paritu kupní síly si jsou mnozí cizinci schopni v tuzemsku vydělat až trojnásobek své mzdy v rodné zemi. "Například průměrná mzda na Ukrajině činila v roce 2020 podle dat společnosti Moody's zhruba 9600 korun, což je v porovnání s českou průměrnou mzdou méně než třetina," uvádí Vlastimil Václavík z Graftonu.

Podle této personálky je pryč doba, kdy měli dělníci nízké mzdy, nyní dosáhnou v některých firmách až na 35 tisíc měsíčně.

Vyšší mzda cizinců má upřednostnit Čechy

Platí, že zaměstnanci ze zahraničí musí v některých případech dostat více peněz než čeští kolegové. Vládní nařízení uvádí, že právě těm ze zemí mimo EU zaměstnavatelé musí vyplatit nejméně 1,2násobku minimální mzdy. Ta je letos v Česku stanovena částkou 15 200 Kč za měsíc, 90,50 Kč za hodinu.

Přitom pro cizince ze třetích zemí se tedy jedná v případě klasického 40hodinového týdenního úvazku o částku minimálně 18 240 korun.

"Garantovaná mzda 1,2násobek minimální mzdy se vztahuje na všechny pracovníky ze třetích zemí. Šlo o požadavek odborů a vláda jim vyhověla. Důvodem bylo motivovat firmy, aby dávaly přednost českým zaměstnancům, pokud jsou k dispozici, a také aby ochota cizinců pracovat za méně peněz nezpomalovala růst mezd pro české pracovníky," vysvětluje nařízení Jiří Halbrštát, manažer náboru a marketingu ManpowerGroup.

To je vidět i na případu takzvané zaručené mzdy. Ta se určuje právě podle minimální mzdy a zaměstnanci ji dostávají na základě své kvalifikace. Dělí se do osmi skupin podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti. Zaměstnanci v nejvyšší osmé skupině, kam patří profese jako burzovní makléř, výzkumník či vědecký pracovník, jsou ohodnoceni nejméně 30 400 korunami. Pracovníci ze třetích zemí mají ovšem v osmém stupni brát alespoň 36 480 korun.   

V praxi se tedy firmám vyplatí vzít spíše českého kandidáta než cizince, kterému by musely ze zákona dát vyšší mzdu a českému kolegovi tuto výši dorovnat. Další zákon totiž říká, že všichni zaměstnanci musí mít na stejné pozici stejnou mzdu. 

Vyšší ohodnocení pro zaměstnance z ciziny přináší třeba i vládní Program klíčový a vědecký personál a Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec. Cizinci, kteří jsou do nich zařazení, musí podle nařízení MPSV dostat dokonce 1,5násobek průměrné hrubé roční mzdy - v současné chvíli se jedná o hrubou mzdu ve výši zhruba 53 417 korun za měsíc pro období od 1. května 2021 až 30. dubna 2022.

Přijedou si vydělat a vrací se do rodné země

Cizince ze třetích zemí na český pracovní trh láká podle zprávy Graftonu také nadprůměrná kvalita života a nižší životní náklady v porovnání s jinými zeměmi. Po zaplacení životních nákladů jim zbývá vyšší částka než například v západní Evropě.

"Velmi záleží na jednotlivých zemích a důvodech, proč je zaměstnanci opouští. Většina cizinců k nám přichází pouze na přechodnou dobu a svoji budoucnost plánují v rodné zemi. Jakmile si vydělají dostatek peněz, vrací se zase zpět," říká Vlastimil Václavík z Graftonu. 

I když při zaměstnávání cizinců vzniká společnostem řada dodatečných nákladů - například na ubytování pracovníků, relokaci či dopravu nebo víza -, firmám se jejich nábor vyplácí. Mají totiž jistotu, že díky nim dodrží nasmlouvané zakázky a objemy práce.

"Ve srovnání s českým zaměstnancem může být cizinec i o polovinu dražší, přesto zájem firem o zaměstnávání pracovníků ze zahraničí roste, protože lidí je nedostatek," uzavírá Vlastimil Václavík.

Bez cizinců to zatím nepůjde

Podle Hospodářské komory je potřeba řešit nedostatek zaměstnanců především změnou vzdělávacího systému. Domnívá se, že stát má liknavý přistup k systémovému řešení učňovského, respektive středního odborného vzdělávání v Česku.

"Změny vzdělávacího systému jsou nutností pro udržení konkurenceschopnosti naší země. Efekty takových změn jsou ale patrné spíše až ve středně- a dlouhodobém horizontu. Zaměstnavatelé nicméně musí řešit nedostatek pracovní síly s odpovídající kvalifikací už nyní. Jednou z možností je právě nábor zahraničních pracovníků," uvádí průzkum komory, který zjišťoval i to, jak se firmy staví k zaměstnávání cizinců.

Celkem 71 procent respondentů uvedlo, že zaměstnávání cizinců je realitou, bez něho se česká ekonomika v řadě profesí neobejde. Především velcí zaměstnavatelé na základě svých předchozích zkušeností většinou chápou, že s růstem našeho blahobytu již Češi nemají a nebudou mít zájem vykonávat určitý typ prací, často spojený s fyzickou námahou, například v zemědělství nebo na stavbách. Stejný trend je přitom patrný i v ostatních vyspělých zemích.

"Celkem 29 procent účastníků ankety je pro maximální otevření pracovního trhu pro cizince, přičemž mezi velkými podniky je takových dokonce třetina (33 %). Jen zcela marginální počet účastníků ankety (4 %) se domnívá, že stávající vládní programy, například Program kvalifikovaný zaměstnanec pro nábor Ukrajinců, Srbů, Mongolů a dalších cizinců, jsou vyhovující. Právě o tento program je setrvale vysoký zájem," uvádí mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. 

Podle něj firmy kritizovaly především zdlouhavost a administrativní náročnosti spojené se zaměstnáváním pracovníků ze zemí mimo Evropskou unii. Vyřízení pracovních povolení trvá někdy i měsíce a stává se, že uchazeč kvůli zdlouhavému vyřizování českých úřadů do České republiky vůbec nepřijede a zvolí jinou práci třeba v Polsku.

Zaměstnávání zahraničních pracovníků řeší tři ministerstva. "Ministerstvo vnitra rozhoduje o dlouhodobých pobytech občanů třetích zemí. Přehled krátkodobých schengenských víz je v gesci ministerstva zahraničí a počet zaměstnaných občanů Evropské unie pak v gesci ministerstva práce a sociálních věcí," vysvětluje Hana Malá z tiskového oddělení ministerstva vnitra. 

Doplňuje, že zákonná lhůta pro vyřízení žádosti o zaměstnaneckou kartu pro pracovníky ze třetích zemí činí 60 dnů. Tato lhůta ale neběží, pokud je žadatel vyzván k odstranění vad náležitostí nebo doložení chybějících náležitostí. "To je v současné době ve 30 až 40 procent podaných žádostí. V zákonné lhůtě, která běží ode dne podání žádosti na zastupitelském úřadu, rozhodne ministerstvo vnitra většinu podaných žádostí," dodává Malá. 

Zatímco zaměstnanci z Evropské unie nemají vesměs s vyřízením pracovního povolení problémy, pracovníci ze třetích zemí to mají náročnější. Jak uvádí web relokační agentury Foreigners, existují nyní tři programy, na základě kterých je možné přijmout pracovníky z následujících zemí: Ukrajiny, Černé hory, Srbska, Filipín, Indie, Kazachstánu, Moldavska a Mongolska. Jde o: 

  • Program vysoce kvalifikovaný zaměstnanec.
  • Program kvalifikovaný zaměstnanec (určený pro středně a nízko kvalifikované migranty).
  • Program klíčový a vědecký personál (určený pro specialisty a manažery nadnárodních firem investujících v ČR, výzkumných organizací, technologických společností a obchodních společností typu start-up).
  • Program Mimořádné pracovní vízum pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví.

Foreigners zároveň připomíná, že od letošního ledna musí pracovníci ze třetích zemí absolvovat povinný adaptačně-integrační kurz, který je seznámí se životem u nás. Za absenci na tomto kurzu hrozí pokuta 10 tisíc korun. 

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 23 minutami

Pražské letiště odbavilo v srpnu téměř 700 000 lidí, meziročně o 102 procent víc

Pražské letiště v srpnu odbavilo téměř 700 000 pasažérů, což je o 102 procent více než v předchozím roce. Oproti předkrizovému období jde však o propad o 65 procent. Nejvíce se létalo do Řecka, nejoblíbenější destinací byl bulharský Burgas. V pondělí to uvedlo Letiště Praha. Češi v létě mířili hlavně do tradičních letních dovolenkových destinací. V současnosti se z Prahy létá do více než stovky míst.

"V měsíci srpnu se nám potvrdily naše prognózy o silném výjezdovém cestovním ruchu. V souvislosti s postupným rozvolněním opatření došlo i k mírnému oživení cestovního ruchu z vybraných zemí jako jsou například Izrael nebo Spojené státy americké,“ řekl ředitel leteckého obchodu Letiště Praha Jaroslav Filip. Během srpna se na pražském letišti uskutečnilo přes 7500 vzletů a přistání, což představuje nárůst o 39 procent oproti loňskému srpnu.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Soud uznal vinným z terorismu muže, který inspiroval film Hotel Rwanda

Rwandský soud uznal vinným z terorismu Paula Rusesabaginu, jehož činy byly inspirací pro známý hollywoodský snímek Hotel Rwanda. Oznámila to agentura Reuters. Hrozí mu 25 let za mřížemi až doživotí. Rozhodnutí o výši trestu se čeká později.

Kromě Rusesabaginy bylo souzeno za členství k teroristické skupině několik dalších lidí. "Útočili na lidi v jejich domovech i na silnicích v autech, spáchali teroristické činy a pak se tím chlubili z natočených videí," řekla soudkyně Beatrice Mukamurenziová.

Mezi devíti body obžaloby proti Rusesabaginovi bylo členství v teroristické skupině, únos, žhářství a vražda. Prokuratura požaduje doživotní trest.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Rubl po volbách v Rusku spadl na nejnižší úroveň za dva týdny

Rubl po víkendových parlamentních volbách v Rusku sestoupil k americkému dolaru nejníže za téměř dva týdny, oslabily také akcie. Ruská vládní strana Jednotné Rusko si ve volbách v dolní komoře parlamentu zřejmě udržela dvoutřetinovou většinu, která je nezbytná pro přijímání ústavních změn.

Mezi povolební rizika pro rubl patří podle makléřské společnosti Alor Broker nárůst protestní nálady mezi lidmi a neuznání volebních výsledků ze strany západních zemí, uvedla dnes agentura Reuters.

Krátce před polednem si dolar vůči rublu připisoval zhruba 0,6 procenta na 73,40 RUB/USD. K poklesu rublu přispěl omezený zájem o riziková aktiva v době, kdy investoři čekají na dvoudenní zasedání americké centrální banky (Fed), které začne v úterý. Negativní vliv měla na ruskou měnu také zpráva o střelbě na Permské státní univerzitě, která si podle předběžných informací vyžádala osm mrtvých.

před 1 hodinou

Počet lidí léčených s Alzheimerovou nemocí se za deset let zdvojnásobil

Počet lidí, kteří se v Česku léčí s Alzheimerovou chorobou, se za posledních deset let více než zdvojnásobil. Loni se podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) léčilo s touto nemocí 68 120 lidí. Odborníci ale upozorňují, že onemocnění zůstává u velké části pacientů neodhaleno a bývá zaměňováno za náladovost, nešikovnost či jiné projevy stáří. Péče o pacienty s Alzheimerovou chorobou stojí ročně miliardy korun. Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) nemoc postihuje i čtyřicátníky, riziko jejího nástupu lze omezit zdravou stravou, pravidelným pohybem a činnostmi, při kterých se musí přemýšlet. SZÚ to v pondělí uvedl při příležitosti mezinárodního dne této nemoci, který připadá na 21. září.

Zdroj: ČTK
Další zprávy