Inovativní jogurty, ořechové salámy. Babišovy firmy loni dosáhly na rekordní dotace

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
11. 6. 2021 10:49
Firmy z holdingu Agrofert získaly loni více než miliardu korun z evropských dotací určených pro zemědělce a na rozvoj venkova, které v Česku zprostředkovává Státní intervenční a zemědělský fond (SZIF). Jde o největší částku za dobu, kdy je premiérem Andrej Babiš (ANO). Vyplývá to z dat, která pro Deník N zpracovala společnost Datlab.
Ilustrační foto z Olmy Olomouc.
Ilustrační foto z Olmy Olomouc. | Foto: ČTK

Stát totiž zveřejňuje pouze dílčí údaje k jednotlivým firmám, nikoliv však přehled dotací pro celý koncern. Babiš byl vlastníkem koncernu Agrofert do roku 2017, kdy kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem do svěřenských fondů. Firmy Agrofertu získaly v letech 2017 až 2020 přes čtyři miliardy korun. Částka zahrnuje jak nárokové dotace, které získávají všichni zemědělci v Česku podle rozlohy obdělávané půdy, tak v menší míře i ty nenárokové, o které se firmy utkávají v rámci jednotlivých žádostí v rámci strukturálních fondů EU.

Podle závěru evropských auditorů i europoslanců je premiér ve střetu zájmů a dotace by jeho firmy dostávat neměly. Není však jasné, zda se týká veškerých dotací, nebo pouze těch nenárokových. Podle interpretace SZIF, který zemědělské dotace rozděluje, se na tento typ příspěvků rozhodnutí auditorů nevztahuje. Babiš dlouhodobě odmítá, že by byl vzhledem ke svým firmám ve střetu zájmů.

Z analýzy Deníku N vyplývá, že loni čerpalo podporu 66 firem z premiérova holdingu. Výrazně se na celkové získané částce podílely dotace, které firmy dostaly například na inovaci ve výrobě jogurtů, novou linku pro jejich zpracování či na rozšíření sortimentu balených salámů nebo na přidání ořechů do masných výrobků. Z dotačního balíku na podporu vývoje nových produktů loni holding inkasoval 150 milionů, v předchozím roce z této dotace nečerpal nic.

Nejvyšší jednotlivá suma loni směřovala podle serveru mlékárenské společnosti Olma - 64,6 milionu korun. Z této částky byla méně než polovina hrazena z evropských zdrojů, zbytek z českého rozpočtu. Přes 60 milionů korun si loni připsala na účet i společnost Lipra Pork zabývající se velkochovem prasat a zpracováním vepřového masa.

Zatímco Olma celý objem dostala z jednoho dotačního balíku, Lipra čerpala z pěti programů. Třetím největším příjemcem zemědělských dotací z holdingu Agrofert bylo loni jihomoravské Agro Jevišovice, které je v impériu největším příjemcem těchto příspěvků.

Mezi úspěšné příjemce evropských peněz se loni zařadily také Kostelecké uzeniny, které v rámci podpory vývoje nových produktů obdržely téměř 50 milionů korun, přičemž stejně jako v případě Olmy byla necelá polovina hrazena z evropských peněz. Společnost Kmotr - Masna Kroměříž inkasovala 37 milionů korun z peněz určených na podporu vývoje nových produktů.

Nejvyšší částky jsou za obdělávání půdy

Největší objemy však čerpá Agrofert prostřednictvím nárokových dotací - tedy těch, které dostávají všichni zemědělci v Česku podle výměry obdělávané půdy - jedná se o přímé platby označované anglickou zkratkou SAPS.

Za loňský rok obdržel holding podle Datlab jen na platbách SAPS 362,7 milionu korun. Tato platba na plochu byla loni ministerstvem zemědělství navýšena na 3644 korun za hektar, zatímco o rok dříve činila 3394 korun.

Druhou nejvýznamnější položkou z dotačního seznamu nárokových dotací jsou tzv. dotace Greening, z nichž Agrofert loni získal 218 milionů korun. Také v tomto případě došlo za Babišovy vlády ke zvýšení úhrady, loni se zvedla o 129 korun za hektar na částku 2013,64 koruny a dostávají ji nárokově všichni zemědělci v ČR. 

Zatímco v období od roku 2017 do roku 2019 vedla tabulku největších příjemců z Agrofertu společnost Oseva Agri Chrudim, loňský rok celkovým pořadím zamíchal. Největším příjemcem dotací z Babišova koncernu je nově za celou dobu jeho vlády jihomoravské Agro Jevišovice.

Tato firma zaměřená na rostlinnou výrobu a chov mléčného skotu získala za uvedenou dobu 168,8 milionu korun. Za ní je společnost Alimex Nezvěstice, která obhospodařuje téměř 5000 hektarů půdy na 39 katastrálních územích a na dotacích získala přes 160 milionů.

Většina peněz šla přes dotace SAPS. Stejně tak profituje z udržování luk a polí firma Oseva Agri Chrudim specializující se na produkci osiv, obilovin a luskovin, která také vyrábí krmné směsi. Na dotacích též získala za sledované období asi 160 milionům korun.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Německá armáda má prvního rabína za více než 100 let

V německé armádě bude po více než 100 letech sloužit vojenský rabín. Zsolt Balla, narozený v Maďarsku, byl do funkce uveden v synagoze v Lipsku. Podle agentury DPA v bundeswehru, který má na 180 000 příslušníků, působí zhruba 300 židů.

Německá vláda v roce 2019 schválila návrh Ústřední rady Židů v Německu na obnovení funkce náboženských poradců pro židy sloužící v ozbrojených silách. "Po desítky let to bylo nemyslitelné a stále to nelze brát jako samozřejmost," řekl šéf hlavní židovské organizace Josef Schuster. "Proto dnes máme všechny důvody být šťastní a vděční," dodal Schuster.

Za 1. světové války za Německo bojovalo mnoho židů a v jeho armádě vykonávaly pastorační službu desítky rabínů. Poté, co se v roce 1933 ujal moci Adolf Hitler, nacisté Židy vyloučili ze všech sfér veřejného života a později jich miliony vyvraždili.

Podle Schustera bude Balla zárukou, že židovští vojáci budou moci v armádě sloužit v souladu se svými náboženskými pravidly a že budou učit i nežidovské vojáky o židovských tradicích a svátcích, což má napomoci při odbourávání předsudků.

Dvaačtyřicetiletý rabín Balla, který byl vysvěcen v roce 2009, řekl, že pociťuje "neuvěřitelný vděk za to, že smí žít v zemi, která se vyrovnává se svou minulostí, ale také se rozhodla jít vpřed a aktivně měnit svět k lepšímu".

Židé tvoří v německé armádě malou menšinu. Zhruba polovina vojáků se hlásí ke křesťanství a muslimů je v bundeswehru přibližně 3000. Dosud v bundeswehru sloužili pouze katoličtí a luteránští kaplani a v plánu je zavedení náboženského poradenství i pro muslimy.

před 3 hodinami

Benátky pokutují neuctivé turisty, Češi se ve městě proháněli na kole

Italské Benátky se potýkají s neotesanými turisty, kteří porušují takzvané "urbánní dekorum", tedy pravidla slušného chování v historickém městě. 

Francouzský turista si vysloužil pokutu ve výši 150 eur (zhruba 3835 korun) za to, že na hlavním benátském kanále provozoval takzvaný paddleboarding, tedy jízdu na prkně vestoje s pádlem. Uvedla to dnes místní policie, která se zaměřuje i na dodržování pravidel slušného chování ve městě na laguně a provedla zátah proti "neuctivým" návštěvníkům. Ti se do starobylých Benátek opět vrací ve větším množství po posledním proticovidovém lockdownu.

Policie zmínila i další příklady pokleslého chování turistů, včetně případu dvou Čechů, kteří dostali pokutu ve výši 100 eur každý. Jeden z nich se projížděl po náměstíčku Campiello Selvatico na kole, druhý se proháněl před historickým palácem Palazzo Cavalli na elektrickém skútru.

Dvě Němky podle policie musely zaplatit pokutu v úhrnné výši 250 eur za to, že se slunily v bikinách u kostela San Stae, což policie označila za další příklad "degradace" města. Tři turisté z Bangladéše pak dostali každý pokutu 50 eur za to, že po historickém mostě Ponte della Costituzione hrkali s cestovními kufry na kolečkách.

Další zprávy