Firma, kterou spoluvlastní Václav Fischer, zahájila arbitráž proti Česku

ČTK ČTK
Aktualizováno 6. 12. 2016 10:02
Společnost Aircraftleasing Meier und Fische tvrdí, že před 11 lety bez náhrady přišla o dvě letadla kvůli neoprávněnému prohlášení konkurzu na Fischerův majetek.
Modrý boeing Václava Fischera.
Modrý boeing Václava Fischera. | Foto: Ondřej Besperát

Praha – Německá společnost Aircraftleasing Meier und Fischer (AMF), ve které má většinový podíl podnikatel Václav Fischer, zahájila mezinárodní arbitráž proti Česku. Firma požaduje 3,1 miliardy korun (125,2 milionu dolarů) za dvě dopravní letadla Boeing 737 zadržená před 11 lety při konkurzu na Fischerův majetek. Informovalo o tom dnes ministerstvo financí.

Firma již letos v únoru podala na ministerstvo financí takzvané oznámení o existenci sporu, a to na základě mezinárodní smlouvy o ochraně investic. Na základě toho měly obě strany šest měsíců na to se dohodnout.

"Z podkladů, které máme k dispozici, se domníváme, že právní pozice České republiky je silná. Proto jsme také zamítli žádost o mimosoudní vyrovnání," uvedla k zahájené arbitráži ředitelka odboru mezinárodní právní služby Marie Talašová.

AMF tvrdí, že bez náhrady přišla o obě letadla kvůli neoprávněnému prohlášení konkurzu na Fischerův majetek, kvůli dvojitému neoprávněnému zápisu letadel do konkurzní podstaty a také v důsledku finálního prodeje strojů za nízkou cenu, která odrážela jejich nedostatečnou údržbu. Český stát podle AMF neochránil její investici do letadel a zodpovídá za selhání konkurzních soudů.

Letadla kvůli složitým soudním sporům stála téměř pět let odstavená na ruzyňském letišti. Nakonec se prodala v roce 2010 za víc než dva miliony dolarů (nyní asi 48 milionů Kč). Podle zpráv v médiích skončily boeingy v Nigérii.

Konkurz na Fischerův majetek byl v České republice zahájen v roce 2005 poté, co o dva roky dříve vyplynuly na povrch finanční potíže Fischerových firem. Fischer s konkurzem nesouhlasil a po několika odvoláních dosáhl v roce 2008 u Nejvyššího soudu jeho zrušení. Nejvyšší soud tehdy výrok zdůvodnil tím, že na Fischerův majetek už byl dříve zahájen konkurz v Německu.

Česko v současné době včetně sporu s AMF čelí 13 mezinárodním arbitrážím, z toho sedm souvisí s investicemi do fotovoltaických elektráren. Souhrnná výše všech žalovaných nároků přesahuje deset miliard korun.

Arbitráže jsou většinou výsledkem smluv o ochraně investic z počátku 90. let. Smlouvy byly většinou pro ČR nevýhodné. Ministerstvo financí již delší dobu pracuje na tom, aby tyto smlouvy zanikly.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 59 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy