Finové dokončují obří jeskyni na ukládání jaderného paliva. Místní se těší, Češi děsí

Zuzana Keményová
5. 7. 2019 21:35
Úložiště Onkalo na jihozápadním pobřeží Finska, nedaleko jaderné elektrárny Olkiluoto, je první skutečně hlubinné úložiště radioaktivního odpadu na světě. Od loňského dubna se testuje jeho provoz. První měděné kontejnery s vyhořelým jaderným palivem sem začnou Finové ukládat v roce 2025. Do roku 2145 se jich má v Onkalu uskladnit kolem 3000, pak se zasypou.
Finsko testuje ukládání vyhořelého jaderného paliva pod zem. První odpad naveze v roce 2025 | Video: Aktuálně.cz

"Kus podlahy jsme pečlivě vyčistili, abychom viděli všechny praskliny v zemi, poznali všechny druhy podložních hornin a mohli je zmapovat. Získáváme tak unikátní sbírku geologických dat, která nám pomáhá plánovat další výstavbu," vysvětluje Ismo Aaltonen, manažer výzkumu a hlavní geolog finské společnosti Posiva, která s výstavbou úložiště začala před 15 lety.

Na zdech jeskyně jsou nakreslené čáry a čísla různých barev. Jsou to výsledky velmi podrobných měření, skalní podloží se tu totiž zkoumá z několika hledisek: geologie, hydrologie a geochemie.

Velký význam má tohle místo i pro Česko. Také v tuzemsku se nyní totiž hledá vhodná lokalita, kde by takové české Onkalo mohlo vzniknout. A velmi důležité bude, jak se k němu vyjádří obce, v jejichž blízkosti se stavba začne plánovat.

Problém kam s vyhořelým palivem řeší celý svět

Jak dlouhodobě ukládat vyhořelé jaderné palivo řeší v podstatě celý svět. Ve Finsku se stejně jako v Česku v současnosti jaderný odpad ukládá do dočasných úložišť, speciálních bazénů v halách poblíž reaktoru. Trvalé hlubinné úložiště musí být postaveno tak, aby vydrželo prakticky navždy. Onkalo, v překladu jeskyně, by mělo bezpečně uchovat radioaktivní odpad příštích sto tisíc let.

Během té doby se může stát cokoliv a hrozí tak, že lidstvo teoreticky přijde o informace o umístění jaderné skládky. Proto se musí úložiště navrhnout tak, aby se k němu budoucí generace nedostaly a radioaktivní materiál je neohrozil.

Na většině míst, kde se hlubinné úložiště plánuje nebo se o něm jen uvažuje, budí často nevoli místních obyvatel. Ne tak ve městě Eurajoki, vzdáleném jen pár kilometrů na východ od Onkala. Starosta Vesa Lakaniemi naopak hovoří o ekonomickém přínosu elektrárny i připravovaného hlubinného úložiště.

Firmy Posiva a TVO, které elektrárnu spravují, do městské pokladny platí dvacet milionů eur ročně, tedy v přepočtu přes půl miliardy korun. Posiva rovněž zrenovovala místní zámeček.

Kvůli výborné akustice v úložišti navíc vedení společnosti Posiva rozhodlo proměnit na chvíli útroby jeskyně v operní sál. Během každoročního festivalu klasické hudby zde vystoupily významné osobnosti finské hudební scény, například operní pěvec Mika Kares. Zpíval oblečený do výstražné vesty, s ochrannými brýlemi na očích a baterkou za pasem, jak to nosí zdejší stavební dělníci.

"Díky elektrárně se nám snížila nezaměstnanost a přišli noví obyvatelé," říká Lakaniemi. Zastupitel Vesa Jalonen dodává, že místní obyvatelé nemají z Onkala obavy a berou ho jako nejbezpečnější způsob, jak v současné době odpad ukládat. Chválí také, že Posiva místní obyvatele pravidelně informuje a celý projekt je podle něj transparentní.

"Když se začala stavět místní jaderná elektrárna, moji rodiče nebyli moc rádi. Stavbu hlubinného úložiště naopak uvítali. Připadá jim to bezpečnější než skladování vyhořelého odpadu v hale vedle elektrárny, jako je tomu dosud," říká na místním úřadě zastupitelka Ilona Sjömanová.

Česko a úložiště vyhořelého jaderného paliva

V Česku se vyhořelé jaderné palivo také skladuje v halách u jaderných elektráren. V současnosti vybírá státní organizace Správa úložišť radioaktivních odpadů, která jaderný odpad spravuje, vhodné místo pro stavbu hlubinného úložiště. S tím finským úzce spolupracuje a nyní hodnotí tuzemské lokality, zda vyhovují po technické i bezpečnostní stránce a splňují environmentální kritéria. Své hodnocení předá ke schválení vládě.

Česká správa má na vybudování hlubinného úložiště v současnosti vytipovaných devět míst. Jejich počet se zúží na čtyři a v roce 2025 by se měla vybrat konečná lokalita pro výstavbu prvního hlubinného úložiště v Česku.

Jenže obyvatelům obcí poblíž možných lokalit se představa úložiště u domu příliš nelíbí. Mezi devíti vytipovanými je například Hrádek na Jihlavsku. Starostové okolních obcí v dubnu požádali o vyloučení ze seznamu a na ředitele správy čekali nespokojení obyvatelé s transparenty. Bojí se, že stavba znečistí zdroje pitné vody na jejich území.

"Nechtěl bych vylučovat nějaké lokality," řekl ředitel Správy úložišť radioaktivních odpadů Jan Prachař. Dodal, že v místech probíhají povrchové měřicí práce, ale nedělají se žádné vrty. Měření má být dokončeno do poloviny roku. "Poté bychom to chtěli zodpovědně zhodnotit a technicky vybrat nejvhodnější řešení," dodal Prachař. Vyjádřit se pak podle něj budou moci i dotčené obce.

Peníze na vybudování trvalého jaderného úložiště v Česku jsou. Na takzvaný jaderný účet přispívají producenti jaderného odpadu, z většiny vlastník obou tuzemských jaderných elektráren, ČEZ. Na konci loňského roku bylo na účtě přes 28 miliard korun.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Baseballisté Houstonu vyřadili Yankees a jsou ve finále MLB

Baseballisté Houstonu budou podruhé během tří let hrát Světovou sérii. Astros se dostali do finále MLB po výhře nad New York Yankees 4:2 na zápasy. Postupovou výhru trefil homerunem José Altuve.

Světová série začne v Houstonu v úterý a soupeřem vítězů ligy z roku 2017 bude při premiéře ve finále soutěže tým Washington Nationals.

Houston Astros porazili Yankees v sobotním šestém utkání 6:4. V dohrávce poslední deváté směny zajistil domácímu týmu triumf dvoubodovým odpalem za bariéru Altuve. "Nejsme ve Světové sérii díky mně, ale díky celému týmu," řekl nejužitečnější hráč série.

Podobně Astros vyhráli nad Yankees i druhé utkání série, v kterém až v druhé nastavené směně rozhodl homerunem Carlos Correa.

Zdroj: ČTK
Další zprávy