Více než 200 výzkumníků a ekonomů, včetně 16 nositelů Nobelovy ceny a odborníků ze společností OpenAI, Anthropic a Google, vyzvalo vlády a představitele technologického sektoru, aby urychleně vytvořili pravidla a instituce, které se budou zabývat ekonomickými dopady umělé inteligence (AI).
Ve společném pondělním prohlášení varují, že AI může vyvolat větší ekonomickou transformaci než průmyslová revoluce, avšak v mnohem kratším časovém období.
Předpoklad rychlých změn s dopadem na ekonomiku a společnost podle signatářů vyvolává zásadní otázky pro zaměstnance, firmy i veřejné instituce. Signatáři proto vyzývají k intenzivnějšímu výzkumu ekonomických dopadů umělé inteligence. Navrhují začít budovat pravidla a instituce nutné k tomu, aby tato nová technologie přinášela společnosti užitek a aby bylo možné zvládat rizika, jako je například rozsáhlé vytlačování pracovníků z trhu práce.
„Pára, elektřina i počítače poskytly společnostem desítky let na to, aby se přizpůsobily. Umělá inteligence nám dá možná jen několik let,“ uvedl profesor Virginské univerzity Anton Korinek. „Nemůžeme naši strategii a instituce vytvářet až uprostřed této transformace. Čekat na úplnou jistotu znamená přijít příliš pozdě,“ dodal.
Korinek, který se v březnu připojil k týmu ekonomického výzkumu společnosti Anthropic, iniciativu zorganizoval společně s ekonomy Erikem Brynjolfssonem, Ajayem Agrawalem a Tomem Cunninghamem, uvedla agentura Reuters.
Mezi signatáři prohlášení jsou také finanční ředitelka společnosti OpenAI Sarah Friarová, hlavní vědecký pracovník divize Google DeepMind Jeff Dean, spoluzakladatel společnosti Anthropic Jack Clark a členové ekonomického výzkumného týmu společnosti, která vyvíjí chatbot Claude.
Prohlášení podepsalo také několik nositelů Nobelovy ceny za ekonomii. Jsou mezi nimi Michael Spence, Daron Acemoglu, Simon Johnson a další.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Tři zranění po střelbě v Dánsku. Policie prověřuje vyřizování účtů mezi gangy
Tři zraněné si v neděli vyžádala střelba v dánském městě Holbaek na západě země. Žádný z mužů není v ohrožení života, píše agentura DPA. Policie vychází z toho, že případ může souviset s vyřizováním účtů mezi lidmi z kriminálního prostředí.
Nejen Karibská krize. Před osmnácti lety byl svět na pokraji konfrontace velmocí
Před osmnácti lety se svět poprvé od studené války přiblížil ke konfrontaci velmocí. Když Rusové vpadli do Gruzie, tehdejší americký viceprezident Dick Cheney chtěl bombardovat tunel, kterým ruské jednotky proudily přes Kavkaz do země. Česká republika tehdy patřila k hrstce zemí, které Tbilisi dodaly těžké zbraně, ačkoliv tehdejší prezident Václav Klaus z rozpoutání války obvinil samotnou Gruzii.
Bolí to, přiznal Djokovič a naznačil rychlý konec. Odhalil, co ho dohání k šílenství
Pořád je schopný porážet drtivou většinu soupeřů, i přes značně omezený program obdivuhodně zůstává členem elitní světové pětky. Navzdory tomu ale srbský tenisový gigant Novak Djokovič v posledních týdnech opakovaně vyjadřuje nebývalou rezignaci. Blíží se rychlý konec kariéry nejúspěšnějšího hráče historie?
„Součást našeho světa.“ Vědec vysvětluje, proč Češi stojí na straně Izraele
Češi stojí ve válce v Pásmu Gazy na straně Izraele mimo jiné proto, že ho vnímají jako součást západního světa, kdežto Palestince jako jiné, orientální. Jedná se o významný faktor, byť není jediný. ČTK to řekl Bronislav Ostřanský z Orientálního ústavu Akademie věd ČR. Podle něj k rozdílnému vnímání přispívají i média, která konflikt zjednodušují.
Češi v Rakousku přecenili své síly, musely je zachraňovat policejní vrtulníky
O dvou víkendových případech letecké záchrany vyčerpaných českých turistů v rakouských Alpách v neděli informují rakouská média. Skupina čtyř českých turistů se ocitla v nouzi a na konci byla zcela vyčerpaná na túře pod rakouskou horou Traunstein. Češi přecenili své síly a slepě se spoléhali na aplikaci, píše v neděli o sobotní události server Kronen Zeitung.