"Poctivost je středobodem ekonomického a sociálního života. Bez poctivosti dochází k porušování slibů, nedodržování dohod, neplacení daní, korupci ve vládě. Na taková porušení doplácí jedinci, firmy i celá společnost," uvádějí autoři experimentu.
Ti v rámci svého pokusu, který stál 600 tisíc dolarů (v přepočtu přes 13,5 milionu korun), "poztráceli" 17 303 peněženek ve 355 městech celkem 40 států světa. Rozmístili je do bank, divadel, muzeí, na pošty, do hotelů nebo na policejní stanice. V peněženkách se nacházel různý obnos peněz - a to od nuly až po ekvivalent 13,45 dolaru - tedy v přepočtu asi 300 korun. Peněženka obsahovala také vizitku fiktivního majitele s kontaktem, nákupní seznam a klíč.
Výsledky mluví jasně: "Majiteli" se v průměru vrátilo 40 procent peněženek, do kterých nebyl vložen žádný finanční obnos a 51 procent peněženek, ve kterých byl. Průměrný člověk tak z experimentu vyšel čestnější, než se dalo očekávat.
Jedinými dvěma výjimkami z tohoto pravidla - tedy že se častěji vracely peněženky s penězi než ty bez nich - je Mexiko a Peru. Zdejší lidé si v naprosté většině případů nechali peněženky obojího obsahu.
Češi jsou na špičce poctivosti
Češi naproti tomu vrátili téměř 80 procent peněženek s hotovostí a zhruba 60 procent bez ní.
Překonali tak například Němce, kteří vrátili jen přes 60 procent peněženek s finančním obnosem. O něco lépe než Němci na tom byli s poctivostí Poláci a Chorvati. Naopak ve Francii, Španělsku či Rusku se vrátilo méně než 60 procent takových peněženek. V Číně pak dokonce něco málo přes 20 procent.
Stejně poctiví jako Češi byli Švýcaři a Norové, o trochu poctivější pak Novozélanďané s 80 procenty. Tuto hranici překonali už jen Dánové a Švédové.
Poctivější, než se čekalo
Experiment navíc odhalil zajímavý fakt - a to, že návratnost peněženky byla tím vyšší, čím více peněz obsahovala. "Ovšem to může být způsobeno tím, že suma nebyla dost velká, aby byla pro nálezce finančně významná," upozorňují autoři.
V Polsku, Velké Británii a Spojených státech proto obnos ještě navýšili, a to v přepočtu až na 2130 korun. "Ve všech třech zemích se míra nahlášení ztráty peněženky s touto částkou dokonce zvýšila," uvádí konečná zpráva. Vrátilo se totiž celkem 72 procent peněženek s vysokým obnosem.
Ukázalo se, že návratnost zvýšila také přítomnost klíče v peněžence. To podle jednoho z autorů studie - Michela Andrého Maréchala z curyšské univerzity - poukazuje na to, že svou roli zde hraje i altruismus. "Lidem není majitel peněženky lhostejný," vysvětluje Maréchal.
Autoři ale odhadují, že lidé vracejí vyšší obnosy hlavně kvůli sobě - protože se jim nezamlouvá vidina jich samotných jako zlodějů.
"Ačkoli výsledky průzkumu nelze vždy zobecnit do reálného chování a měly by být vykládány opatrně, tato zjištění jsou v souladu s hypotézou, že vyšší sumy získané nepoctivě souvisí s většími psychologickými náklady a ty mohou převážit nad ekonomickými zisky z nepoctivosti," domnívají se autoři.
