Experiment s peněženkou prověřil poctivost lidí ve světě. České umístění překvapilo

Ekonomika Ekonomika
25. 6. 2019 6:04
Češi patří mezi nejpoctivější národy světa - podobně jako seveřané, Švýcaři či Novozélanďané. Alespoň to vyplývá z ekonomického experimentu publikovaném mimo jiné na serveru prestižního časopisu Science. Jeho autoři "poztráceli" po světě desítky tisíc peněženek s různými finančními obnosy a čekali, které se jim vrátí. Zdaleka nejmenší míru poctivosti přitom naopak projevili lidé v Keni, Ghaně, Mexiku nebo Chile.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

"Poctivost je středobodem ekonomického a sociálního života. Bez poctivosti dochází k porušování slibů, nedodržování dohod, neplacení daní, korupci ve vládě. Na taková porušení doplácí jedinci, firmy i celá společnost," uvádějí autoři experimentu.

Foto: Science

Ti v rámci svého pokusu, který stál 600 tisíc dolarů (v přepočtu přes 13,5 milionu korun), "poztráceli" 17 303 peněženek ve 355 městech celkem 40 států světa. Rozmístili je do bank, divadel, muzeí, na pošty, do hotelů nebo na policejní stanice. V peněženkách se nacházel různý obnos peněz - a to od nuly až po ekvivalent 13,45 dolaru - tedy v přepočtu asi 300 korun. Peněženka obsahovala také vizitku fiktivního majitele s kontaktem, nákupní seznam a klíč.

Výsledky mluví jasně: "Majiteli" se v průměru vrátilo 40 procent peněženek, do kterých nebyl vložen žádný finanční obnos a 51 procent peněženek, ve kterých byl. Průměrný člověk tak z experimentu vyšel čestnější, než se dalo očekávat.

Jedinými dvěma výjimkami z tohoto pravidla - tedy že se častěji vracely peněženky s penězi než ty bez nich - je Mexiko a Peru. Zdejší lidé si v naprosté většině případů nechali peněženky obojího obsahu.

Češi jsou na špičce poctivosti

Češi naproti tomu vrátili téměř 80 procent peněženek s hotovostí a zhruba 60 procent bez ní.

Překonali tak například Němce, kteří vrátili jen přes 60 procent peněženek s finančním obnosem. O něco lépe než Němci na tom byli s poctivostí Poláci a Chorvati. Naopak ve Francii, Španělsku či Rusku se vrátilo méně než 60 procent takových peněženek. V Číně pak dokonce něco málo přes 20 procent.

Stejně poctiví jako Češi byli Švýcaři a Norové, o trochu poctivější pak Novozélanďané s 80 procenty. Tuto hranici překonali už jen Dánové a Švédové.

Poctivější, než se čekalo

Experiment navíc odhalil zajímavý fakt - a to, že návratnost peněženky byla tím vyšší, čím více peněz obsahovala. "Ovšem to může být způsobeno tím, že suma nebyla dost velká, aby byla pro nálezce finančně významná," upozorňují autoři.

V Polsku, Velké Británii a Spojených státech proto obnos ještě navýšili, a to v přepočtu až na 2130 korun. "Ve všech třech zemích se míra nahlášení ztráty peněženky s touto částkou dokonce zvýšila," uvádí konečná zpráva. Vrátilo se totiž celkem 72 procent peněženek s vysokým obnosem.

Foto: Science

Ukázalo se, že návratnost zvýšila také přítomnost klíče v peněžence. To podle jednoho z autorů studie - Michela Andrého Maréchala z curyšské univerzity - poukazuje na to, že svou roli zde hraje i altruismus. "Lidem není majitel peněženky lhostejný," vysvětluje Maréchal.

Autoři ale odhadují, že lidé vracejí vyšší obnosy hlavně kvůli sobě - protože se jim nezamlouvá vidina jich samotných jako zlodějů.

"Ačkoli výsledky průzkumu nelze vždy zobecnit do reálného chování a měly by být vykládány opatrně, tato zjištění jsou v souladu s hypotézou, že vyšší sumy získané nepoctivě souvisí s většími psychologickými náklady a ty mohou převážit nad ekonomickými zisky z nepoctivosti," domnívají se autoři.

 

Právě se děje

před 17 minutami

Na Svitavsku v noci hořel neobývaný dům. Hasiči z něj vynesli deset slepic a tlakovou lahev

Škodu za půl milionu korun způsobil v noci na neděli požár rodinného domu s dílnou v Mikulči na Svitavsku. Oheň do rána likvidovalo sedm hasičských jednotek.

Plameny zničily převážně dílnu a hospodářskou část stavení, uvedla mluvčí krajských hasičů Vendula Horáková. "Obytnou část se podařilo hasičům ochránit. Vyšetřovatelka dnes dopoledne zjistila, že příčinou vzniku požáru v Mikulči bylo uložení hořlavých látek v blízkosti kamen," uvedla Horáková. Objekt je neobývaný, při příjezdu hasičů byl celý v plamenech. Hasiči z něj vynesli deset slepic a tlakovou lahev.

Zdroj: ČTK
před 33 minutami

Indonéský prezident Widodo se v Jakartě ujal úřadu na dalších pět let

Inaugurace opětovně zvoleného indonéského prezidenta Jokoa Widodoa se konala za přísných bezpečnostních opatření, před deseti dny se totiž muslimští radikálové pokusili zavraždit jednoho z ministrů, který je stále hospitalizován. Nad pořádkem v ulicích dohlíželo 30 tisíc policistů a vojáků.

Indonésané Widodoa zvolili v dubnu v přímých volbách na další pětileté období, které bude poslední, jak ukládá ústava. Očekává se, že prezident v nejbližší době oznámí složení vlády. Widodo pochází ze skromných poměrů a už jako dítě musel pracovat, aby pomohl rodině. Než se stal roku 2012 guvernérem Jakarty, studoval lesnictví a působil jako starosta ve městě Solo. Jeho popularita však postupně slábne, píše agentura AFP. V září Indonésie zažila studentské protesty, nepokoje v provincii Papua a vláda také s obtížemi zvládala rozsáhlé požáry na Borneu a Sumatře.

Zdroj: ČTK
Další zprávy