reklama
 
 

Expedice Brambora. Češi hledali v Jižní Americe odolnější druh, lék na tuzemské problémy

11. 8. 2016
Vědci se vydali ke kořenům bramborářství. Chtějí najít odolnější druh pro Česko, kde musí zemědělci vyhodit až třetinu úrody kvůli chorobám a klimatickým podmínkám.
Doporučujeme

Praha - Až třetinu úrody brambor zemědělci kvůli nákazám vyhodí. Evropské brambory jsou přešlechtěné, málo odolné proti některým chorobám a špatně bojují s klimatickými změnami.

Vědci z Výzkumného ústavu rostlinné výroby se proto vydali do Jižní Ameriky hledat původní druhy. Zkoumali například brambory v Andách, kde v každé osadě lidé pěstují vlastní odrůdy. Z expedice přivezli desítky vzorků, ty dnes klíčí a pomalu rostou ve skleníku.

V Česku je 135 odrůd brambor, v jihoamerických státech kolem dvou tisíc. „Genetický fond brambor pěstovaných v Evropě a Severní Americe je omezený. Málo se ví také o tom, na jak extrémní podmínky se brambory dokážou adaptovat,“ vysvětluje Markéta Marečková z ústavu rostlinné výroby, která expedici Brambora vedla.

Společně s dalšími vědci a televizním štábem měsíc zkoumala různě barevnou i tvarovanou zeleninu v Peru, Chile a Argentině. „Nové odrůdy spolu s vhodnými živinami a půdními bakteriemi by mohly odolnost evropských brambor zvýšit,“ dodává.

Marečková si společně s ostatními vědci výpravu financovala z více než poloviny sama, část peněz získala od ministerstva školství a zemědělství. Sedmičlenný tým pátral po bakteriích produkujících antibiotika, která působí proti nemocem rostliny. Vědci se zaměřili na strupovitost obecnou, která dělá na slupkách brambor tmavé fleky a znehodnocuje je při prodeji.

„Postihuje brambory velmi často, zejména v suchých letech. Rozšířená je po celém světě,“ doplňuje Jaroslav Čepl, ředitel Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. Češi se touto nemocí zabývají několik desítek let.

Testy dělají například na Vysočině, v místě, kde roste hodně nakažených brambor. Půl století se je lidé snaží ošetřit. „Nám se díky přidávání pečlivě vybraných živin podařilo strupovitost snížit,“ říká Marečková.

Aby vědci mohli své poznatky posunout, potřebovali se vydat ke kořenům bramborářství. Téměř všechny současné odrůdy pochází z divokých brambor z jižního Chile. V polovině 16. století je do Evropy přivezli Španělé a Angličané. Na talíř se nejdřív dostaly v Baskicku a v Irsku, potom se rozšířily po Evropě dál.

Jihoamerická mise podle Marečkové dokazuje, že se bramborám daří v tvrdých klimatických podmínkách, v půdě chudé na živiny nebo s minimem vody. „V Jižní Americe se brambory na takových místech pěstují. Samozřejmě nemají tak velké výnosy jako v Evropě, ale dokážou tam přežít,“ uvádí Marečková a zdůrazňuje, že v jihoamerických bramborách je hodně vitaminů a dalších výživných látek.

V Česku se brambory pěstují ve velkém na Vysočině i v Polabí. Kvůli suchu se v tuzemsku loni sklidilo o čtvrtinu méně brambor a podle statistik šlo o nejhorší úrodu za posledních sto let „Brambora by měla mít delší kořeny, aby mohla čerpat vodu z větší hloubky, než jak to mají současné odrůdy,“ říká vědkyně.

K tomu, aby na českých polích mohly růst odolnější brambory, je potřeba delší čas. Vyšlechtit novou odrůdu trvá v průměru deset let. Navíc podle šlechtitele Vítězslava Krejči ze společnosti Selekta Pacov není v tuzemsku příliš prostor pro exotické brambory, jaké rostou v Jižní Americe. „Šlechtí se i odrůdy, které mají fialový vnitřek, ale naši zákazníci na to nejsou zvyklí, chtějí brambory sytě žluté,“ doplňuje Krejča.

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama