Evropské hádky o ruskou ropu: Česko balancuje mezi zájmy polských a maďarských firem

Helena Truchlá Helena Truchlá
20. 5. 2022 6:12
Už týdny se státy Evropské unie domlouvají, kdy a jak se odstřihnou od dodávek ruské ropy. Česko je přitom v debatě někde uprostřed: nechce konec hned, což prosazuje třeba Polsko. Ale ani embargo neblokuje, jako Maďaři. Podle analytiků oslovených Aktuálně.cz je to i proto, že Česko leží na křižovatce zájmů dvou velkých polostátních ropných obrů. Polského PKN Orlen a maďarského MOL.

"Mám pocit, že tyto otázky jsou stále víc spíš politické než technické povahy. Pokud bude Evropa postupovat solidárně a spolupracovat, je možné zásobovat země podél ruského ropovodu Družba i jinými cestami," řekl pro Aktuálně.cz Ben McWilliams, analytik bruselského think-tanku Bruegel. Zatímco Česko je na "pozemní" ropě z Ruska závislé zhruba z 50 procent, do celé Evropy proudí většina dodávek z jiných zemí, a to po moři. 

Analytici z Bruegelu v té souvislosti upozorňují na problém, který může situaci s ropou komplikovat a který zásadně zpochybňuje dnešní rozhodování vlád Česka a dalších zemí. Infrastruktura i obchody s ropou jsou už dlouho v soukromých rukou a státní činitelé kontrolu nad trhem, dovozem a zpracováním ropy už spíše jen předstírají.

"Většina informací o tocích, zásobách a provozu rafinerií je soukromá a není sdílena … ani mezi orgány veřejné správy," varují experti Bruegelu. Ve skutečnosti tak není přesně jasné, kolik ropy do Evropy vlastně proudí, a ani jaké jsou možnosti její distribuce, když je některá z tras narušena. Třeba ta ruská. "Určitě ale existují různé alternativy, i pro Česko. Budou ale nezbytně dražší," říká McWilliams. 

Mapa ropné infrastruktury v EU (2017)
Mapa ropné infrastruktury v EU (2017) | Foto: Clingedael (CIEP)

Základní strategie, jak se k dalšímu nákupu ruské ropy postavit, jsou na středoevropském trhu dvě. Na první z nich sází polským státem spoluvlastněný ropný obr PKN Orlen. Varšava se z politických důvodů ruské ropy zbavuje už delší dobu a PKN Orlen, který vlastní i jediné dvě ropné rafinerie v Česku a největší tuzemskou síť pump Benzina, podporuje embargo uvalené co nejdřív.

Polský přímořský ropný terminál v Gdaňsku už dnes dokáže přijmout víc ropy, než bezmála 40milionová země spotřebuje. Jeho prostřednictvím chce Polsko nakupovat ročně 20 milionů tun suroviny od Saudi Aramco, saúdského státního ropného koncernu, který nedávno sesadil americký technologický gigant Apple z prvního místa žebříčku nejhodnotnějších firem světa.

"Domluvené dodávky odpovídají polovině poptávky po ropě všech rafinerií vlastněných Orlenem, včetně těch v Česku. Kromě toho Orlen v současné době aktivně jedná s dodavateli z Íránu a Nigérie," vysvětluje Piotr Maciążek, polský energetický expert z portálu Strefa Inwestorów.

Teherán možnost dodávek v tuto chvíli zvažuje, přičemž saúdská i íránská ropa mají tu výhodu, že mají téměř stejné parametry jako ta ruská. V Česku by je tak mohla využívat i rafinerie v Litvínově. Ta v Kralupech nad Vltavou, zásobovaná přes Německo a Itálii, ruskou ropu už nyní vůbec nezpracovává. 

Maciążek proto Česku radí investovat do infrastruktury, která by umožnila dovážet ropu kupovanou PKN Orlenem. "(Saúdská) surovina by měla být k dispozici za dobrou cenu," míní polský analytik. Nabídku, jak ji urychleně dostat do tuzemska, už má česká vláda od Poláků na stole. Kromě ropovodů se dá ropa vozit hlavně po železnici a v kamionových cisternách. 

Ropa po řekách? Zatím ne

Z řek se v Evropě pro přepravu ropy po vnitrozemí hodí jen Rýn a Dunaj. Labe je na českém území pro říční tankery většinu roku nesplavné a zvažované napojení na polskou říční dopravní síť na Odře u Bohumína čelí v současnosti silné kritice místních, kterým až příliš připomíná první krok k plánům na megalomanský kanál Dunal-Odra-Labe prosazovaný lobby prezidenta Miloše Zemana. 

Aktivně už se však na dodávky z Polska chystá Německo, které evropské ropné embargo na začátku pomohlo prosadit a nyní ho stejně jako Varšava podporuje bez odkladu. A to navzdory tomu, že před ukrajinskou agresí z Ruska dováželo víc než třetinu veškeré své ropné spotřeby. Nyní už je to jen 12 procent a Berlín vyjednává s Varšavou o tom, že by další část nahradil právě dodávkami z terminálu v Gdaňsku.

Ty by proudily do východoněmeckého Schwedtu. Obě místa na rozdíl od severojižního směru z Polska do Česka spojuje ropovod, problém je tu jiný: polská vláda dohodu podmiňuje tím, že Berlín "vyřeší" fakt, že rafinerii ve Schwedtu před lety prodal Rusům. Němci proto v tuto chvíli prověřují možnost vyvlastnění.

Rozsáhlé cisternové zásobování litvínovské rafinerie saúdskou ropou z Polska by byl jistě logistický oříšek, Česko si však už nedávno podobnou situaci vyzkoušelo. Před šesti lety bylo kvůli havárii v kralupské rafinerii a problémům v Litvínově delší dobu zcela závislé na dovozu pohonných hmot cisternovými vlaky z okolních zemí. Prodejci přitom žádný problém se zásobováním nezaznamenali a situace na trhu zůstala klidná.

Jenže české vládě polské zásobovací plány nestačí a trvá na nutnosti navýšit kapacitu transalpského ropovodu TAL, na který navazuje česká přípojka IKL. Právě kvůli nedostatečnému průměru alpského potrubí, o které se Česko musí dělit s bavorskými a rakouskými rafineriemi, vláda požaduje zmíněnou dočasnou výjimku ze sankcí. Jak už informoval Deník N. diplomatická jednání se vedou hlavně kvůli zárukám, že tyto země nebudou přístavbu ropovodu z konkurenčních důvodů blokovat.

Ropovody taky? Problém

Na druhé straně boje o ropné sankce jsou zájmy MOL, monopolního hráče na maďarském trhu, který provozuje i rafinerie na Slovensku a v Chorvatsku. Maďarsko je nyní jedinou zemí, která embargu ruské ropy brání.

"Rafinerie MOL se specializují na zpracování ruské ropy, která je nekvalitní, ale také velmi levná. Zpracování této ropy se tak promítá do vyšších marží nebo možnosti snížit ceny pohonných hmot," vysvětluje možné skryté důvody maďarského 'ne' analytik Maciążek. 

Podíl ruských importů na celkových, surová ropa a ropné produkty, 11/21. V EU jsou i mnohem závislejší země než Česko, když mají ale moře, nemají takový problém
Podíl ruských importů na celkových, surová ropa a ropné produkty, 11/21. V EU jsou i mnohem závislejší země než Česko, když mají ale moře, nemají takový problém | Foto: Eurostat

Obojí už se přitom děje: benzin a naftu vláda Viktora Orbána uměle zlevnila zastropováním cen už před ruskou invazí, část takto vzniklých nákladů nese i státem fakticky zcela ovládaný MOL. A jak už dříve popsal maďarský ekonomický magazín G7, rafinerie MOL "pravděpodobně nikdy nefungovaly s tak vysokými maržemi, zjednodušeně řečeno zisky, jako nyní". Jedním z důvodů je právě fakt, že firma nakupuje nyní velmi levnou ruskou ropu.

Dokud se od ruských dodávek zcela neodstřihne, těží z vysokých cen i polský PKN Orlen. "Výrazně vyšší jsou také zisky z výroby nafty (což je jedna z činností rafinerií, pozn. red.). Už před válkou byl celosvětový nedostatek a ruská invaze ho ještě znásobila," řekl serveru Euractiv analytik skupiny Erste Securities v Budapešti Tamás Pletser.

To, že za současnými rekordními cenami na pumpách stojí z velké části i snaha rafinerií MOL i PKN Orlen rychle vydělat na velmi vysokých maržích z levné ruské ropy, potvrdili Aktuálně.cz i další analytici.

Vraťme se však k ropným sankcím a české pozici mezi dvěma mlýnskými koly představovanými zájmy Polska a Maďarska. Jak již jsme popsali výše, problém vězí v "trubkách". Podle informací Deníku N je pro Česko překážkou okamžitého souhlasu s embargem stejná věc, jaká vadí i Maďarům: komisní návrh, že embargo by se mělo vztahovat i na surovinu dopravovanou v ropovodech. Původně se totiž hovořilo jen o zákazu dodávek tankery, což by střední Evropu prakticky nezasáhlo. Argument, se kterým souzní i česká vláda, maďarští představitelé opakují veřejně.

Pokud se státy EU na embargu dohodnou, chce Česko trvat na odkladu do poloviny roku 2024, nebo aspoň do chvíle, než bude navýšena kapacita ropovodu TAL z italského Terstu do německého Ingolstadtu. Právě to je podle české vlády pro nahrazení asi čtyř milionů tun ruských dodávek ročně zásadní. Navazující český ropovod IKL do Kralup a Litvínova postavený v 90. letech má totiž dokonce větší průměr, a tedy i kapacitu než původní ropovod Družba a úzkým hrdlem dodávek tak jistě nebude.

Italský provozovatel ropovodu TAL v minulých dnech informoval, že může navýšit "téměř okamžitě" své dodávky do střední Evropy o pět až šest milionů tun ropy ročně, což by přestavovalo polovinu českého ročního dovozu. Na rozšíření infrastruktury v příštích letech navíc nově Evropská unie vyčlenila dvě miliardy eur. 

Trasy ropovodů Družba a IKL.
Trasy ropovodů Družba a IKL. | Foto: MERO

Jak ale upozorňuje Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu, problém není jen v samotné kapacitě TAL. "Ropovod využívají i další rafinerie, jejichž společná kapacita převyšuje kapacitu ropovodu. Takže disponibilita pro Česko spíše závisí od poptávky ropy dopravované přes terminál v Terstu," míní expert.

Surovina se sem dováží například z Ázerbájdžánu. "Kromě toho nezapomínejme, že se do ČR dováží i cca dva miliony tun rafinérských produktů ročně, zčásti rovněž ruské provenience. I toto množství bude nutné nahradit," dodává.

Co dál?

Zásadní je tedy "přilákat" do Evropy co nejvíce dodavatelů ze zámoří, o což už se představitelé Česka, Německa i dalších zemí intenzivně snaží. Podle analytiků z think-tanku Bruegelu by to neměl být problém. "Zastavení dovozu ropy z Ruska bude pro Evropu znamenat vyšší ceny, ale globální trhy zajistí, že Evropa dostane veškerou ropu, za kterou je ochotna zaplatit, a trhy se nakonec vrátí do rovnováhy," uvádí experti.

A co se stane, pokud Maďarsko celoevropské embargo na ruskou ropu skutečně zablokuje? "Alternativou by byla dohoda mezi členskými státy buď nedovážet, nebo speciálně zdanit ruskou ropu," míní David Kleinman z think-tanku Bruegel. "Takové opatření by muselo zahrnovat zákaz obchodování s ruskou ropou mezi jednotlivými státy nebo zákaz nezdaněné přepravy takové ropy," vysvětluje Kleinman. Členské státy podle něj mohou něco takového zcela jednoznačně udělat.

První pokusy zarazit obohacování maďarského MOL už jsou na stole. Slovensko, které pro sebe chce ruské ropné embargo také o dva roky odložit, hodlá ruskou ropu zdanit. Celkem víc než v přepočtu sedm miliard korun by musela zaplatit bratislavská rafinerie Slovnaft (vlastní ji právě MOL), kde se ruská ropa zpracovává. 

K paradoxní situaci však možná dojde také v Česku. Pokud nakonec Fialova vláda svou dočasnou výjimku ze sankcí dostane, bude moci ještě další rok a půl dovážet ruskou ropu. Tu však budou fakticky nakupovat a ve svých českých rafineriích zpracovávat Poláci, kteří přitom jakékoliv financování agrese na Ukrajině prostřednictvím nákupů ruských surovin tvrdě odmítají.

Video: Odstřižení ruské ropy může ekonomiku podpořit, míní ekonom Sedláček

Máme tak velký blahobyt, že si můžeme dovolit, aby klesnul. Zvykli jsme si na neustálý růst. | Video: Michael Rozsypal
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
před 9 hodinami

O deset procent se od září navýší plat části zaměstnanců ve veřejném sektoru

Od 1. září by měli dostat o deset procent přidáno nepedagogičtí pracovníci či lidé, kteří pracují v resortech, jako je kultura. Jde zhruba o 300 tisíc lidí. Po jednání na úřadu vlády to novinářům řekli ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Konečnou shodu na růstu platů ve veřejném sektoru však předsedové vládních stran s odboráři nenalezli.

Před úterním jednáním odboráři požadovali přidání ve veřejném sektoru od července a uváděli, že se chtějí dohodnout na navýšení o 15 procent lidem se zmrazeným výdělkem a o 7,6 procenta ostatním. Devět odborových svazů veřejné sféry na podporu požadavků vstoupilo do stávkové pohotovosti, další čtyři je podporují. Koalice se s odboráři znovu sejde 19. července, kdy by podle Jurečky měla vzniknout dohoda nejen pro letošní rok, ale i pro rok 2023.

Zdroj: ČTK
Další zprávy