Paříž žádala co nejrychlejší schválení evropské směrnice v zájmu chystané mezinárodní dohody, díky níž mají pravidla platit celosvětově. Polsko však chce, aby se unijní pravidla přijímala paralelně s těmi globálními.
Unie se dlouhodobě snaží o efektivnější a spravedlivější zdanění velkých společností v čele s internetovými giganty, jako je Google, Meta či Amazon. Až loni v říjnu však cestu k němu otevřela dohoda více než stovky zemí světa v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj. Její první pilíř má zajistit, aby firmy platily daně ve všech zemích, kde podnikají, druhý pak minimální výši korporátního zdanění 15 procent.
Na úterním jednání ministrů financí však navrhovanou směrnici o výši daně zablokovala polská státní tajemnice Magdalena Rzeczkowská, podle níž je potřeba vyřešit některé technické detaily a počkat na schválení prvního pilíře.
Francouzský ministr Bruno Le Maire, který chtěl mít původně celounijní dohodu již v březnu, dal po jednání najevo značné rozladění. "Tohle není možné. Schválení evropské směrnice nemůže záviset na mezinárodní dohodě. Musí za tím být jiný důvod, který neznám," řekl novinářům Le Maire.
Podle diplomatů byla snaha Paříže o rychlé vyjednávání motivována kromě samotného zdanění také nadcházejícími prezidentskými volbami, před nimiž si chtěl prezident Emmanuel Macron připsat viditelné úspěchy při vedení sedmadvacítky. Další pokus o dosažení dohody budou mít ministři na květnovém zasedání. Francie usiluje o to, aby mohla směrnice vstoupit v platnost začátkem příštího roku, kdy se očekává schválení mezinárodní dohody.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu korun) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v objemu více než 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.
