Podle Evropské komise je růst českého hospodářství příležitost k prohloubení strukturálních reforem, které země potřebuje. Ty se mají zaměřit především na investice do vzdělávání, zvyšování kvalifikace pracovníků, ale i na budování infrastruktury, digitálních sítí a podporu chudším regionům.
Některé problémy by mohly pomoci řešit i peníze z Evropské unie. Ty by Česko po roce 2020 mělo využívat na podporu inovací, zeleného hospodářství, na rozvoj dopravních a datových sítí či třeba na podporu rozvoje zaostalejších oblastí země, míní Evropská komise (EK). Pětici široce definovaných cílů využití prostředků z fondů soudržnosti v rámci příštího dlouhodobého rozpočtu EU pro roky 2021 až 2027 v pátek EK formulovala v příloze své každoroční analýzy hospodářské a sociální situace Česka.
Druhý materiál, analyzující situaci v Česku, je součástí balíku materiálů o situaci ve všech zemích Evropské unie v rámci takzvaného Evropského semestru. Dokumenty s doporučením Evropské komise státům, včetně konkrétních kroků, které by země měly podniknout, zveřejní komise nejpozději na jaře.
Riziko u Česka vidí EK především v orientaci na export. Udržitelnost nyní zdravých veřejných financí se může také dlouhodobě zhoršit v důsledku vyšších nákladů na penzijní a zdravotní systém způsobených stárnutím populace.
"Bohatší regiony trpí nedostatkem dostupného bydlení a tlakem na předměstskou dopravní síť, v nejchudších oblastech je velmi slabé dopravní spojení, panuje demografický tlak, existuje sociální vyloučení a jen malé soustředění se na inovace," uvádí pracovní dokument komise.
Podle návrhu budoucího víceletého rozpočtu EU z loňského května by Česko mělo z nové podoby evropských fondů v rámci politiky soudržnosti získat až 17,8 miliardy eur (asi 454 miliard korun) v cenách roku 2018.
České hospodářství by se podle komise mělo s pomocí unijních fondů "zazelenat", tedy orientovat se na nízkouhlíkové technologie a čistou produkci energií, vyšší energetickou účinnost a obnovitelné zdroje. S tím souvisí také snaha o zvýšení odolnosti vůči klimatickým změnám, včetně třeba udržitelného vodohospodářství.
Třetím navrženým cílem je rozvoj dopravní infrastruktury s celoevropským přesahem, i rozvoj příměstské a regionální dopravní sítě a sítí digitálních.
Posledním cílem zmíněným komisí pak je snaha nejrůznějším způsobem napomoci sbližování zaostávajících regionů země s těmi úspěšnějšími.
Podle EK by potenciál pro dlouhodobý růst Česka posílily investice do podpory domácích inovací, vzdělání a vyšší kvalifikace lidí právě do datové a dopravní infrastruktury.
Pomoci by měla také efektivnější politika související s pracovním trhem a dostupná předškolní péče. Komise také upozorňuje na potřebu kroků vedoucích k vyšší míře zaměstnanosti znevýhodněných skupin obyvatel.
Úroveň soukromých investic by mohly zvýšit kroky vedoucí k omezení administrativní a regulační zátěže i vyšší a efektivnější výkon státní správy.
