Evropská komise má plán, jak zdanit digitální giganty. Do rozpočtů by přitekly miliardy

Sandro Elčić
Aktualizováno 21. 3. 2018 15:27
Velké digitální korporace podle eurokomisaře neplatí spravedlivé částky na daních. Dlouhodobé řešení se týká úpravy definice stálé provozovny, které by nově mělo zahrnovat také poskytování digitálních služeb bez fyzické přítomnosti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Brusel - Evropská komise představila svůj plán na "spravedlivé" zdanění digitálních korporací. Reaguje tím na potřebu reformy zastaralého daňového systému z minulého století.

Mezinárodní obchod byl totiž původně z velké většiny založen pouze na fyzickém dovozu a vývozu zboží nebo služeb. Nyní by měly do systému být zapracovány i nehmotné služby digitálních společností. 

"Digitální revoluce zásadně změnila naši ekonomiku. V rámci dvaceti let se objevili noví aktéři a nové služby, které se vyznačují velkou dynamičností. Digitální aktivity se staly naší každodenní součástí," říká evropský komisař pro hospodářské a měnové záležitosti, daně a celní unii Pierre Moscovici.

"Naše pravidla z doby před internetem nedovolují členským státům zdanit digitální společnosti, které v Evropě působí, když tu mají malou či žádnou fyzickou přítomnost," dodává komisař. Podle něj jsou v současném nastavení tradiční "off-line" společnosti reálně zatíženy víc než dvakrát vyššími daňovými sazbami.

Návrh nově definuje pravidla pro stálou provozovnu. Tu musí firmy zřídit za určitých podmínek, pokud se na území cizího státu delší dobu průběžně zdržují.

Podle nové definice by měl povinnost zřídit stálou provozovnu i podnik, který sice není na území členského státu fyzicky přítomný, splní jedno ze tří kritérií: uskuteční zde tržby za digitální služby vyšší než 7 milionů eur (178 milionů korun), nebo překročí minimální hranici 100 tisíc uživatelů, či uzavře tři tisíce smluv na digitální služby na území dané země. 

Hlavním problémem, který budou muset evropští zákonodárci vyřešit, je dvojí zdanění. Mezinárodní daňový systém je totiž dnes do značné míry založen na dvoustranných smlouvách, které mu mají zamezit. Podle nich si většinou daňoví poplatníci mohou daň odvedenou v zahraničí započíst, aby ji v domovském státě neplatili podruhé.

Ve smlouvách o zamezení dvojímu zdanění jsou ale pravidla pro stálou provozovnu také definována zastaralým způsobem. Tyto smlouvy mají zpravidla v právním řádu větší váhu než místní daňové předpisy. Nová směrnice by sice převážila nad smlouvami uzavřenými mezi členskými státy unie, avšak s ostatními zeměmi bude třeba smlouvy přejednat. Jen Česko však má globálně uzavřeno 60 těchto smluv se státy mimo EU.

Ministryně financí v demisi Alena Schillerová úpravu definice stálé provozovny za určitých podmínek podporuje. "Tuto úpravu a diskusi o ní lze podpořit, pokud bude vedena v širokém kruhu států. Změna celého konceptu pravidel vzniku a existence stálé provozovny by si totiž vynutila změnu národních daňových legislativ a také změnu smluv o zamezení dvojímu zdanění a je mimořádně žádoucí, aby došlo ke shodě na globální úrovni," vysvětluje ministryně.

Digitální daň z tržeb

EU však chce problém řešit co nejdříve, a proto navrhuje také dočasné řešení. "Protože to je běh na dlouhou trať, tak v krátkodobém hledisku se navrhuje dočasně řešit situaci prostřednictvím určité formy daně nebo odvodu z hrubých tržeb z některých digitálních aktivit," říká Tereza Tomanová, expertka na mezinárodní zdanění společnosti Deloitte. Tato nová daň se podle odborníků nachází na hranici mezi přímou daní a nepřímou daní, a proto je její zavedení v rámci celé unie poměrně kontroverzní.

Daň ve výši tří procent hrubých tržeb by nově měly odvádět digitální společnosti ve státech, kde své služby prodávají. Nová povinnost by se vztahovala pouze na firmy s celosvětovým obratem vyšším než 750 milionů eur, z čehož alespoň 50 milionů pochází z EU. Vztahovala by se jak na služby poskytované přeshraničně, tak i na ty tuzemské. Evropská komise si podle Moscoviciho od nové daně slibuje dodatečné příjmy do evropských rozpočtů ve výši minimálně pět miliard eur ročně.

Po jejím zavedení by však podnikům mohlo také hrozit dvojí zdanění. "Může se lehce stát, že ten samý příjem je zdaněn jako obrat a pak následně ještě jednou v rámci zdanění zisku," upozorňuje expert na mezinárodní daně Richard Jahoda z firmy Grinex Czech Republic. Evropská komise chce tento aspekt zčásti mírnit tím, že si odvedenou digitální daň mohou firmy uplatnit jako náklad.

Ministerstvo financí je u možnosti zdanit hrubé tržby opatrnější, podle Schillerové je potřeba provést předem detailní analýzu. "Jsme ale připraveni tuto možnost diskutovat a nemáme rovněž žádné námitky proti tomu, aby si takovou daň zavedly státy, které si to budou přát," dodává Schillerová.

Na digitální daň z obratu se už snesla kritika ze zahraničí ze strany Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) či amerického ministerstva financí. "Myslíme si, že uvalit na internetové společnosti daň z hrubých tržeb není spravedlivé," řekl v pondělí pro New York Times americký ministr financí Steven Mnuchin.

Podle něj je pro Spojené státy nepřijatelné, aby byly digitální firmy zdaňovány zvláštním způsobem. "Toto není v žádném případě protiamerická daň. Naším cílem není zaměřit se na nějakou konkrétní zemi nebo podnik," zdůrazňuje Moscovici.

Každý sám za sebe

Pro komisi je naléhavé nalézt řešení v digitální oblasti i z toho důvodu, že státy začaly své daňové předpisy upravovat na vlastní pěst. Na Slovensku tak od letoška do definice stálé provozovny patří digitální zprostředkování ubytovacích či dopravních sdílených služeb, jako jsou Uber a Airbnb. V případě jednostranných řešení je však dvojímu zdanění těžké zamezit.

"Tím, že si Slovensko teď stálou provozovnu definovalo šířeji, je možné, že si vlastně samo uzurpuje právo zdanit něco, s čím druhý stát při vyjednávání smlouvy o zamezení dvojímu zdanění nesouhlasil," vysvětluje odbornice Deloittu na daně z příjmu Lucie Rytířová.

"Daňový rezident druhého státu pak může mít doma problém se zápočtem slovenské daně. Jeho domovský finanční úřad by totiž mohl říct, že daň uložená dle slovenské legislativy je v rozporu se smlouvou," dodává Rytířová. Podobnou úpravu jako Slovensko zavedla od letošního roku také Itálie. Oba státy také nově pracují s konceptem daně z tržeb, podobně jako Evropská komise.

Tlak na nová pravidla je evropskými politiky vyvíjen i kvůli miliardovým daňovým sporům z posledních let. Apple musí z rozhodnutí komise zaplatit Lucembursku doměřenou daň ve výši 13 miliard eur a Amazon zase Lucembursku 250 milionů eur. Google naopak loni vyhrál daňový spor s Francií o více než miliardu eur.

Není tak překvapivé, že státy jako Německo a Francie větší regulaci digitálních společností podporují. Irsko či Lucembursko se naopak úpravám brání, protože by tím byla narušena jejich suverenita a možnost lákat společnosti nízkými sazbami daní.

Jelikož je v daňových otázkách v Evropě nutný souhlas všech států, může vyjednávání o přijetí nových pravidel trvat dlouho. Francouzský ministr financí Bruno Le Maire však v pondělí na sjezdu G20 v Buenos Aires podle agentury Reuters řekl, že by nová směrnice mohla vstoupit v platnost už od příštího roku. Moscovici však v rozhovoru pro Bloomberg mluvil spíše o roku 2020.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

AC Milán vydřel remízu 1:1 s Udine a na Inter ztrácí tři body

Fotbalisté AC Milán ve 25. kole italské ligy doma zachránili remízu 1:1 s Udine až díky gólu z penalty ze sedmé minuty nastavení. "Rossoneri" z druhého místa neúplné tabulky ztrácejí tři body na městského rivala Inter, ale lídři Serie A mají k dobru čtvrteční utkání v Parmě.

AC Milán se bez zraněného kanonýra Zlatana Ibrahimovice trápil a na San Siru se v 68. minutě jako první prosadil Rodrigo Becao. Hosté z Udine dlouho sahali po nečekané výhře, ale v nastavení Jens Stryger Larsen zahrál v šestnáctce rukou a spolehlivý exekutor AC Franck Kessié z penalty nezaváhal.

Záložník Antonín Barák přispěl k vítězství Hellasu Verona 3:0 na stadionu Beneventa. Za hosty se v první půli prosadil Davide Faraoni a vlastní branku si vstřelil Daam Foulon. Po změně stran zvýšil Kevin Lasagna. Hellas poskočil na osmé místo.

Další český reprezentant Jakub Jankto odehrál za Sampdorii závěrečnou půlhodinu při venkovní remíze 1:1 s městským rivalem FC Janov. Gólfový účet derby v 52. minutě otevřel Davide Zappacosta, v 77. minutě odpověděl další obránce Lorenzo Tonelli. Sampdoria zůstala desátá a tři kola čeká na plný bodový zisk.

Italská fotbalová liga - 25. kolo:

Sassuolo - Neapol 3:3 (34. vlastní Maksimovič, 45.+1 Berardi z pen., 90.+5 Caputo - 38. Zieliňski, 72. Di Lorenzo, 90. Insigne z pen.), AC Milán - Udine 1:1 (90.+7 Kessié z pen. - 68. Rodrigo Becao), Benevento - Hellas Verona 0:3 (25 Faraoni, 34. vlastní Foulon, 50. Lasagna), Bergamo - Crotone 5:1 (12. Gosens, 48. Palomino, 50. Muriel, 58. Iličič, 85. Mirančuk - 23. Simy), Cagliari - Boloňa 1:0 (19. Rugani), FC Janov - Sampdoria Janov 1:1 (52. Zappacosta - 77. Tonelli), Fiorentina - AS Řím 1:2 (60. vlastní Spinazzola - 49. Spinazzola, 88. Diawara).

Tabulka:

1. Inter Milán 24 17 5 2 60:24 56
2. AC Milán 25 16 5 4 48:30 53
3. Bergamo 25 14 7 4 60:32 49
4. Juventus Turín 24 14 7 3 48:20 49
5. AS Řím 25 14 5 6 50:38 47
6. Neapol 24 14 2 8 52:28 44
7. Lazio Řím 24 13 4 7 38:32 43
8. Hellas Verona 25 10 8 7 34:27 38
9. Sassuolo 24 9 9 6 40:37 36
10. Sampdoria Janov 25 9 4 12 34:37 31
11. Udine 25 7 8 10 27:34 29
12. Boloňa 25 7 7 11 32:38 28
13. FC Janov 25 6 9 10 27:37 27
14. Fiorentina 25 6 7 12 26:38 25
15. Spezia 25 6 7 12 32:46 25
16. Benevento 25 6 7 12 25:47 25
17. Cagliari 25 5 6 14 27:41 21
18. FC Turín 23 3 11 9 33:41 20
19. Parma 24 2 9 13 19:47 15
20. Crotone 25 3 3 19 24:62 12
před 3 hodinami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Další zprávy