Rekordní pokuta pro Google. Za zneužívání dominance Androidu ho trestá Evropská komise

ČTK Reuters ČTK, Reuters
Aktualizováno 18. 7. 2018 16:00
Americký internetový gigant Google zaplatí obří pokutu za zneužívání dominantního postavení operačního systému Android pro mobilní zařízení.
Ilustrační snímek
Ilustrační snímek | Foto: Reuters

Brusel - Evropská komise potrestala amerického internetového giganta Google. Za zneužívání dominantního postavení operačního systému Android pro mobilní zařízení mu udělila největší pokutu v historii ve výši 4,34 miliardy eur (okolo 110 miliard korun). Oznámila to komisařka pro hospodářskou soutěž Margrethe Vestagerová.

Google musí nezákonných praktik zanechat nejpozději do 90 dní, jinak mu hrozí další sankce v podobě pokuty ve výši až pěti procent celosvětového průměrného denního obratu mateřské firmy Alphabet.

Americký internetový gigant od roku 2011 omezoval výrobce zařízení, která jeho operační systém Android využívala.

"Google využil Android k upevnění dominantní pozice svého internetového vyhledávače. Tyto praktiky omezily šanci konkurentů soutěžit v této oblasti na základě předností jejich produktů a přicházet s inovacemi. Evropským spotřebitelům tak upřely možnost těžit z účinné hospodářské soutěže v důležité oblasti mobilní komunikace," vysvětlila Margrethe Vestagerová.

Uvedla tři konkrétní prohřešky firmy. Google od výrobců požadoval, aby na vyráběná zařízení předem instalovali aplikaci Google Search a prohlížeč Chrome jako podmínku udělení licence k využívání aplikace Play Store, tedy důležitého online obchodu s aplikacemi.

Nejvyšší pokuta v historii

Deset nejvyšších pokut, jaké kdy Evropská komise udělila za porušování pravidel hospodářské soutěže (řazeno podle výše pokuty po případném snížení soudem):

  • 4,34 miliardy eur - červenec 2018 - firmě Google za zneužití dominantního tržního postavení mobilního operačního systému Android.
  • 2,93 miliardy eur - červenec 2016 - společnostem MAN, Volvo/Renault, Daimler, Iveco a DAF za kartelovou dohodu velkých výrobců nákladních automobilů. Pokuta se netýkala MAN, který věc oznámil.
  • 2,42 miliardy eur - červen 2017 - společnosti Google za zneužití dominantního postavení na trhu. Ve svém vyhledávači podle komise zvýhodňoval jiný vlastní produkt, a to službu pro porovnávání obchodních nabídek.
  • 1,41 miliardy eur - prosinec 2012 - sedmi mezinárodním skupinám firem, včetně Philips a LG Electronics, kvůli kartelu v oblasti katodových zářivek mezi lety 1996 a 2006.
  • 1,31 miliardy eur - prosinec 2013 (původně 1,71 miliardy eur) - britské Royal Bank of Scotland (RBS), americkým Citigroup a JPMorgan, německé Deutsche Bank, francouzské Société Générale a makléřské firmě RP Martin za manipulace s londýnskou úrokovou sazbou LIBOR a její obdobou pro eurozónu EURIBOR.
  • 1,18 miliardy eur - listopad 2008 - výrobcům autoskel (firmy Pilkington, Soliver, Asahi a Saint-Gobain) za kartel v letech 1998 až 2003, kdy se mimo jiné domlouvaly na cenách.
  • 1,06 miliardy eur - květen 2009 - americkému výrobci počítačových čipů Intel za to, že poskytoval výrobcům počítačů slevy za to, že omezovali používání čipů konkurenčního výrobce Advanced Micro Devices; pokuta potvrzena v roce 2014.
  • 997 milionů eur - leden 2018 - americkému výrobci čipů Qualcomm za to, že platil svému klíčovému zákazníkovi, společnosti Apple, miliardy dolarů za to, aby nenakupoval u konkurence.
  • 953,3 milionu eur - březen 2014 - pěti společnostem z EU a Japonska za účast na kartelu na trhu s automobilovými ložisky v letech 2004 až 2011
  • 860 milionů eur - únor 2008 (původně 899 milionů eur) - americké softwarové společnosti Microsoft za zneužívání dominantního postavení na trhu

Google také podle komise platil některým velkým výrobcům a provozovatelům mobilních sítí pod podmínkou, že tyto společnosti na svých zařízeních předem instalují výhradně aplikaci Google Search a nedovolil výrobcům, kteří chtěli předem instalovat aplikace Google, aby prodali jediné chytré mobilní zařízení běžící na alternativní vývojové větvi otevřeného softwaru Android, které nebyly Googlem schváleny.

Vestagerová připomněla, že na Androidu funguje asi 80 procent všech chytrých mobilních zařízení v Evropě. Tržní podíl Google často přesahuje 90 procent, což pro jiné hráče znamená extrémně těžké vstupní podmínky.

Komisařka připustila, že udělená pokuta je vysoká, ve srovnání s obratem, jakého firma dosahuje, ale podle ní nejde o nějak přemrštěnou částku. Podle agentury Reuters pokuta odpovídá příjmům mateřské firmy Googlu za více než dva týdny. "Chceme, aby Google změnil své chování, je nelegální a musí efektivním způsobem přestat. Nejde o nějakou morální věc. Máme trh, ten má svá pravidla a Google podle nich musí hrát stejně jako kdokoliv jiný," uvedla komisařka.

Majitelem Googlu je skupina Alphabet. V loňském roce příjmy firmy Alphabet činily 110,9 miliardy dolarů a čistý zisk 12,6 miliardy. Google má na výsledcích Alphabetu většinový podíl. V letošním roce podle listu The Wall Street Journal analytici čekají růst příjmů Alphabetu na 136 miliard dolarů, z toho příjmy z mobilní reklamy mají činit více než 60 miliard.

Pokuta sice téměř neohrozí hotovostní rezervy firmy, které činí 102,9 miliardy, mohla by však dále zhoršit vztahy mezi Bruselem a Washingtonem, které jsou již napjaté kvůli clům. Rozhodnutí komise o rekordně vysoké pokutě vůči známé americké firmě přichází ve chvíli, kdy jsou Spojené státy a EU na pokraji celního a obchodního konfliktu.

Komise už předloni v dubnu dospěla k předběžnému závěru, že Google v souvislosti s operačním systémem Android porušuje evropská antimonopolní pravidla. Google podle ní zavedl pro výrobce zařízení se systémem Android nezákonné podmínky, čímž poškodil hospodářskou soutěž a omezil spotřebitelům možnost výběru.

Google bezprostředně po zveřejnění pokuty uvedl, že se proti rozhodnutí odvolá. "Android pro každého vytvořil více možností, a nikoliv méně. Živý ekosystém, rychlé inovace a nižší ceny jsou klasickými znaky silné konkurence," uvedl mluvčí Google Al Verney.

"Rychlé tempo inovací, široký výběr a klesající ceny jsou charakteristickými znaky ostré konkurence a Android je všechny umožnil. Dnešní rozhodnutí tleská Androidu a zároveň odmítá obchodní model, který umožňuje jeho existenci," reagoval šéf Googlu Sundar Pichai.

"Dnes si díky Androidu můžete vybrat z 24 000 různých telefonů ve všech cenových hladinách od více než 1300 různých značek včetně finských, francouzských, italských, lotyšských, maďarských, německých, nizozemských, polských, rumunských, španělských a švédských výrobců," vypočetl Pichai.

Připomněl také, že je možné předinstalované aplikace snadno smazat a vybrat jiné. "Běžný uživatel Androidu si sám nainstaluje kolem 50 aplikací. Jen loni si z našeho obchodu s aplikacemi Play stáhli uživatelé více než 94 miliard aplikací, prohlížeče Opera Mini a Firefox si uživatelé stáhli více než stomilionkrát," uvedl šéf Googlu.

Už koncem loňského června dostal Google od Evropské komise za zneužití dominantního postavení na trhu jinou pokutu ve výši 2,42 miliardy eur (zhruba 63 miliard korun). Týkala se obvinění z dubna 2015, podle kterého Google ve výsledcích internetového vyhledávání systematicky zvýhodňoval vlastní produkt umožňující srovnávání nákupních nabídek.

Podle Vestagerové tuto loňskou pokutu společnost "prakticky zaplatila", složila už totiž příslušné bankovní záruky. "Pokuta jde na uzavřený účet a tam zůstává do konečného rozhodnutí soudu. Pak je vrácena členským zemím," vysvětlila komisařka. Pro rozdělení peněz využívá Evropská komise stejný výpočet, jakým určuje příspěvky zemí do unijní pokladny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 15 minutami

Biden ujistil Putina, že USA a spojenci zareagují na případnou vojenskou eskalaci mezi Ruskem a Ukrajinou tvrdými ekonomickými opatřeními

Prezidenti USA a Ruska Joe Biden a Vladimir Putin dnes zhruba dvě hodiny jednali prostřednictvím videokonference. Biden ujistil Putina, v případě vojenské eskalace mezi Ruskem a Ukrajinou budou USA a spojenci reagovat tvrdými ekonomickými opatřeními. Ukrajina měla být předním tématem rozhovoru lídrů. 

Jednání začalo sedm minut po 16:00 SEČ a skončilo po zhruba dvou hodinách.

Bílý dům oznámil, že se Biden ještě v úterý spojí telefonicky s německou kancléřkou Angelou Merkelovu, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a premiéry Itálie a Británie Mariem Draghim a Borisem Johnsonem, aby je o výsledku informoval. Hovořil s nimi už v pondělí před schůzkou s Putinem a dohodli se, že zůstanou v kontaktu.

Zdroj: ČTK
před 52 minutami

Chilský parlament schválil sňatky lidí stejného pohlaví

Chilský parlament v úterý schválil zákon, jenž umožní sňatky osob stejného pohlaví, včetně adopcí dětí těmito páry. Norma prošla během jednoho dne oběma komorami parlamentu, informovala agentura AFP. V převážně katolické Latinské Americe je manželství pro všechny legální v Kostarice, Ekvádoru, Kolumbii, Brazílii, Uruguayi, Argentině a některých mexických státech.

"Dnes je historický den, naše země schválila manželství osob stejného pohlaví. Je to další krok vpřed z hlediska spravedlnosti, z hlediska rovnosti. Uznává, že láska je láska," prohlásila po hlasování ministryně pro sociální rozvoj Karla Rubilarová.

Návrh zákona předložila chilskému parlamentu před více než čtyřmi lety tehdejší socialistická prezidentka Michelle Bacheletová. Po nástupu pravicového politika Sebastiána Piňery do čela země se však jejím návrhem zákonodárci nezabývali a pokus senátorů z loňského ledna ztroskotal na tvrdém odporu konzervativních stran vládní koalice. Letos v létě nicméně prezident Piňera vyzval k rychlému projednání normy.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Státy EU se shodly na reformě DPH, mohou zlevnit léky či ekologické produkty

Země Evropské unie budou moci snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u většího množství produktů, než tomu bylo dosud. Na flexibilnějších pravidlech, která umožní výrazně snížit daň například u základních potravin, léků, hygienických potřeb, internetového připojení či klimaticky šetrných produktů, se dnes shodli unijní ministři financí. Sedmadvacítka navíc zavádí nejnižší daňovou sazbu do pěti procent, kterou by podle ministryně financí Aleny Schillerové mohlo Česko uplatnit například u dětských plen či dámské hygieny. Českou vládou plánovanou nulovou sazbu u energií podle nových pravidel naopak zavést nepůjde.

Evropský blok se několik let dohadoval na úpravě nevyhovujících pravidel, která vedla k tomu, že jednotlivé státy musely velmi často pracně vyjednávat výjimky pro sazby u zboží, jež považovaly za důležité. Státy se nakonec shodly na širokém seznamu položek, které budou moci země zařazovat do snížených daňových sazeb.

"Členské státy budou mít větší flexibilitu, aby jejich systémy DPH odrážely vnitrostátní politická rozhodnutí a zároveň zajistily soudržnost se společnými evropskými prioritami: zelenou a digitální transformací a samozřejmě ochranou veřejného zdraví," komentoval dnešní shodu ministrů eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Podle české ministryně financí je přínosem zejména zavedení takzvané supersnížené sazby od nuly do pěti procent. "Tuto sazbu budeme moci uplatňovat na základní potraviny, dětské plenky, léky, ženské hygienické potřeby, ochranné pomůcky, přepravu osob, dodání knih či rozvod vody, což zatím nebylo ČR dovoleno," řekla po jednání Schillerová.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Seznam Zprávy: Česko musí dle Evropské komise dořešit tři body z auditu k Babišovu střetu zájmů

Česko musí podle Evropské komise dořešit ještě tři problematické body související s auditem ke střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Uvedl to v úterý server Seznam Zprávy, podle kterého to komise napsala v dopise zaslaném na konci listopadu do Česka. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), které s EK o auditu za Česko jedná, serveru pouze potvrdilo přijetí dopisu. Jeho obsah nekomentovalo. Letos v dubnu EK, která je jedním z vrcholných orgánů Evropské unie, zveřejnila závěrečnou auditní zprávu. Podle ní je premiér Babiš ve střetu zájmů, neboť ovládá holding Agrofert i po vložení koncernu do svěřenských fondů a zároveň se podílí na rozhodování o rozdělování dotací EU. Babiš to popírá.

EK v souvislosti s auditem požádala české úřady o řadu preventivních a nápravných opatření, která mají zajistit dodržování zákona o střetu zájmů. V srpnu komise Česko varovala před tím, že pokud se opatření nezlepší, může zastavit evropské dotace. Z listopadového dopisu podle Seznam Zpráv vyplývá, že zůstávají nedokončené ještě tři body. Jedním je zlepšení řídících a kontrolních systémů pro rozhodování o unijních dotacích, druhým prověření splnění kritérií u několika dotací na inovace pro Agrofert a třetím prověření podpory pro firmu Lovochemie z koncernu Agrofert na inovaci technologie výroby sirných hnojiv.

Zdroj: ČTK
Další zprávy