Evropa směřuje k zákazu bankovek, varuje Klaus. Hrozí omezení svobody

Tereza Holanová Tereza Holanová
8. 12. 2015 19:45
Hotovostní peníze už budou v Evropské unii brzy zakázány, uvedl bývalý prezident a ekonom Václav Klaus během své přednášky na Vysoké škole ekonomické. Zopakoval také, že "pumpování virtuálních peněz" do ekonomiky - s nímž Evropská centrální banka začala letos v březnu - problémy eurozóny nijak nevyřeší.
Václav Klaus na Vysoké škole ekonomické, listopad 2014
Václav Klaus na Vysoké škole ekonomické, listopad 2014 | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Existence klasických peněz je podle bývalého prezidenta Václava Klause ohrožena. Státy Evropské unie totiž budou chtít bankovky a mince postupně zrušit, aby tak získaly větší kontrolu nad lidmi, varuje Klaus.

"Obávám se, že o nich už dlouho mluvit nebudeme, neboť budou alespoň ve formě hotovostních peněz v Evropské unii již velmi brzy zakázány," řekl během své úterní přednášky na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Nedojde k tomu tedy přirozenou cestou, kdy by tradiční peníze byly vytlačeny jinými, v mnoha ohledech vhodnějšími platebními prostředky. "Bude to provedeno s úmyslem omezit svobodu člověka, k níž volné, nikým nekontrolované a nikým neevidované používání peněz patří," předpokládá Klaus. Seberafinovanější platební karty totiž nemohou takovou svobodu lidem zajistit.

Posun k likvidaci hotovostních peněz už ekonom Václav Klaus pozoruje delší dobu. "Vidím nákroky tohoto typu v tisku, úvahách, argumentech, ale i v legislativě," říká a jako příklad uvádí Švédsko či Estonsko, které o zrušení hotovosti dlouhodobě diskutují.

„Není to tak, že zítra budou zakázány peníze. Postupně se ale likvidují velké bankovky, až se dostaneme k tomu, že už nebudou povoleny vůbec," věří Klaus. Politici se tím podle něj chtějí přiblížit "ideálu centrálně plánované sovětské ekonomiky ve dvacátých letech minulého století, podle kterého člověk neměl možnost svobodně se rozhodovat".

Tištění peněz deflaci nezastaví

Během přednášky mezi studenty ekonomie Klaus také zopakoval, že "pumpování virtuálních peněz" do ekonomiky - s nímž Evropská centrální banka (ECB) začala letos v březnu - problémy eurozóny nijak nevyřeší.

Deflační spirála

Proč je deflace pro některé ekonomy takovým strašákem? Při klesajících cenách totiž lidé méně utrácejí. S klesající spotřebou se snižuje i výroba. Firmy pak potřebují od zaměstnanců méně práce, což vede k poklesu mezd nebo k propouštění. A deflační spirála pokračuje - jestliže se domácnostem snižuje příjem, tak s utrácením nadále otálejí. Pokles cen nepomáhá ani dlužníkům. Při splácení svých starších půjček musí totiž stále vracet původní částku, i když mají vzhledem k poklesu cen i mezd méně peněz.

"To, že je eurozóna ekonomickou oblastí, která už nejméně dekádu nevykazuje žádný ekonomický růst, je známý fenomén. Měnová unie se nepřetržitě rok co rok na pomyslném žebříčku regionů ve světě propadá stále níž,“ kritizuje exprezident. "Je nutné, aby se něco dělalo, ale tisknutí peněz to nezachrání," dodává.

Klaus odkazuje na takzvané kvantitativní uvolňování. V rámci této operace Evropská centrální banka už tři čtvrtě roku každý měsíc kupuje dluhopisy za zhruba 60 miliard eur. Snaží se tak bojovat s poklesem cen, který podle centrálních bankéřů může vést k nebezpečné deflační spirále.

Odstraňte "peřinu" regulací

Za současný nízký růst cen v eurozóně, který v listopadu podle předběžného odhadu Eurostatu činil 0,1 procenta, podle Klause rozhodně nemůže malé množství peněz v ekonomice.

Inflaci by podle něj nastartovalo až odstranění "peřiny" regulací všeho druhu, stejně tak sociálních dávek. "Tuto peřinu nemůže kvantitativní uvolňování odstranit, naopak umožňuje její další existenci a její přifukování," uvádí Klaus s tím, že takto politici akorát získávají čas k dalším neplodným experimentům.

Kvantitativní uvolňování mělo původně trvat do nejméně do září 2016, minulý týden ale prezident ECB Mario Draghi prodloužil minimální lhůtu do března 2017. Kromě tištění peněz se ECB snaží bojovat s deflací i za pomocí záporné depozitní sazby. Ta se nachází pod nulou od června 2014 a naposledy ji ECB snížila tento měsíc - na minus 0,3 procenta.

"Chci vyjádřit svou pochybnost, zda se v dnešní chvíli historicky bezprecedentního ohrožení kontinentu prostřednictvím Evropou tolerované, iniciované, ne-li organizované masové migrace máme věnovat takovým problémům, jako je centrální bankovnictví," uvedl Klaus. "Moje odpověď je ano i ne. I na palubě Titanicu se hrálo, tančilo," dodal.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 55 minutami

Kvůli silným bouřím a záplavám na Madagaskaru zemřelo 21 lidí

Silné bouře, které postihly severozápad Madagaskaru, si od neděle vyžádaly 21 mrtvých. Dalších 20 lidí se pohřešuje, uvedly dnes madagaskarské úřady. Prudký déšť, který na ostrově způsobil záplavy a sesuvy půdy, zasáhl téměř 90 000 lidí. Část země má narušenou infrastrukturu a hrozí nedostatek jídla, píše AFP.

Rozvodněná řeka například v městečku Mitsinjo smetla 24 lidí, z nich čtyři byli nalezeni mrtví, zbývajících 18 se pohřešuje. Ve 120 kilometrů vzdálené vesnici Tsaramandroso přišli o život rovněž čtyři lidé. Dalších devět lidí zemřelo ve městě Maevatanana, většina z nich v těžební oblasti.

Deště také poničily části dvou hlavních silnic, které spojují severozápad země se zbytkem ostrova, a odřízly tak několik vesnic. Voda na jednom místě odnesla zhruba 700 metrů dlouhý úsek silnice.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Trump jako první prezident USA přišel na akci odpůrců potratů. Dřív patřil do opačného tábora

Šéf Bílého domu Donald Trump pokládá za "nesmírnou čest", že se dnes stal prvním prezidentem Spojených států, který se zúčastnil každoročního protipotratového shromáždění ve Washingtonu. Akce zvaná Pochod pro život, kterou organizátoři poprvé svolali v roce 1974, se na washingtonské parkové promenádě National Mall koná ve výroční den rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž před 46 lety legalizoval umělé přerušení těhotenství.

Trump byl před dvaceti lety stoupencem interrupcí a jeho kritici občas připomínají jeho slova z roku 1999, že je "v každém případě pro (potraty)". Od té doby ale radikálně změnil názor, podle agentury AP ve snaze získat na svou stranu věřící voliče bílé pleti. Dnes v projevu ke shromážděným obvinil opoziční demokraty, že prosazují "radikální a extrémní postoje". Pochválil účastníky dnešní akce a řekl, že "nenarozené děti nikdy neměly v Bílém domě pevnějšího zastánce".

Další zprávy