Litva začíná platit eurem. Chce udělat krok na Západ

Tereza Holanová Tereza Holanová
30. 12. 2014 20:50
Společnou měnou začne platit poslední pobaltská země. Jde o jediný stát EU, jemuž se vstup do měnové unie nepovedl hned napoprvé.
Litva se od roku 2015 stala dalším členem eurozóny. Ilustrační foto
Litva se od roku 2015 stala dalším členem eurozóny. Ilustrační foto | Foto: Reuters

Vilnius - Od prvního ledna 2015 se Litva stává devatenáctým členem eurozóny. Společnou měnou - eurem - tak začne platit další postsovětský stát. Do měnové unie vstupuje jako poslední ze tří pobaltských republik.

Vedle toho, že Litevci ušetří při výměně peněz, zbaví se kurzového rizika a budou si moct půjčovat za nižší úroky, má pro ně přijetí eura ještě jeden zásadní význam: Jde o další "krok" na Západ.

Podle posledního průzkumu Evropské komise bylo pro zavedení eura 47 procent občanů Litvy. Devadesát procent respondentů zároveň věří, že si na novou měnu zvyknou. "Euro je jako pár nových bot, které jsou na počátku nepohodlné a bolí nás, ale postupně se dají prochodit, až se pro nás stanou nenahraditelnými," říká tamní ekonom Gitanas Nauseda pro list The Baltic Times.

Evropský symbol

Pro mnohé Litevce je vstup do měnové unie jen dalším způsobem, jak dát najevo svoji příslušnost k EU.

"Euro je nástroj pro naši hlubší integraci: čím blíže jsme k Západu, tím více se budeme vzdalovat od Východu,“ vysvětluje guvernér Litevské centrální banky Vitas Vasiliauskas pro agenturu Bloomberg. "Euro pro nás není jen mince nebo kus kovu, znamená to patřit do toho správného klubu," souhlasí ministr zahraničí Linas Linkevičius.

O posílení evropské identity usilují Litevci i kvůli současné válce na Ukrajině. V pobaltských zemích totiž sílí obavy, že by vzhledem ke své geografické poloze a početné ruské menšině mohly být coby bývalé sovětské satelity "na řadě" jako další.

O tom, že je vstup do měnové unie pro Litevce hlavně symbolický, vypovídá i fakt, že tamní měna byla na euro (a v minulosti na dolar) dlouhodobě navázaná a pevný kurz se podařilo udržet i v době ekonomické krize. "Takže euro už vlastně dávno máme, jen se jmenovalo jinak," shodují se Litevci, které online deník Aktuálně.cz oslovil.

Už jsme připraveni

Přechod na euro vyšel třímilionovému státu až na druhý pokus. Společnou měnu chtěla země přijmout už před osmi lety, její první žádost však Evropská komise v roce 2006 zamítla. Důvod? Inflace v zemi tehdy těsně přesáhla povolený limit - o desetinu procenta.

Na přelomu let 2008 a 2009 se pak Litva stejně jako Lotyšsko a v menší míře Estonsko stala "obětí" realitní bubliny. V roce 2009 klesl litevský HDP o 14,8 procenta, míra nezaměstnanosti se následně vyšplhala na 17,8 procenta. Na program se tedy místo eura dostaly vládní škrty a úsporná opatření.

"Od té doby jsme se však poučili a teď jsme připraveni. Naše ekonomika má mnohem stabilnější a udržitelnější základy než tehdy," tvrdí Vasiliauskas. Podobný názor zastávají i Litevci, kteří se účastnili zářijového průzkumu Eurobarometr. Že už je země na euro přichystaná, si myslí více než polovina dotázaných.

Litva dodržuje i základní ekonomické podmínky. Takzvaná maastrichtská kritéria, týkající se například cenové stability či zadlužení, musela plnit již při žádosti o přijetí do měnové unie. Hrubý domácí produkt má v příštím roce podle prognózy centrální banky růst o 3,1 procenta, spotřeba domácností se zvýší o 3,6 procenta a vysoká míra nezaměstnanosti, s níž má země problém už od roku 2009, se po pěti letech konečně dostane pod deset procent.

Levné energie ztlumí zdražování

Díky nízké inflaci, za kterou stojí především zlevňování energií a kterou obecně Evropská centrální banka i ekonomové v Česku považují spíše za problém, by se země měla částečně vyhnout také zdražování. S tím se v minulých letech při přechodu na euro setkaly Slovensko, Estonsko i Lotyšsko.

Podle centrální banky by v roce 2015 měly ceny růst v průměru o 0,9 procenta, přímo s přijetím eura by přitom podle serveru Delfi.lt měl souviset nárůst cen o 0,2 až 0,3 procenta. "Pokud jde o inflaci, tak je tato doba pro vstup do měnové unie obzvláště příznivá," souhlasí hlavní analytička DNB Bank Indrė Genytė-Pikčienė.

Přijetí eura je pro Litvu stejně jako pro všechny další země Unie s výjimkou Velké Británie a Dánska povinné. Estonsko se do měnové unie připojilo v lednu 2011, Lotyšsko na začátku roku 2014. Všechny tři pobaltské země vstoupily do Evropské unie v květnu 2004 společně s Českem či Slovenskem.

 

Právě se děje

před 8 minutami

Polský prezident Duda řekl, že navrhne mírnější znění protipotratového zákona

Polský prezident Andrzej Duda navrhne parlamentu mírnější znění nového návrhu protipotratového zákona, který se má zpřísnit po verdiktu ústavního soudu. Ten rozhodl, že přerušení těhotenství v případě poškození plodu odporuje ústavě, podle Dudy by ale měly mít na interrupci právo ženy, jejichž nenarozené dítě má závažné vývojové vady.

Duda se snahou o mírnější postup v případě interrupcí odchýlil od stanoviska konzervativního vedení katolické země. Prezident chce prosadit, aby ženy mohly podstoupit potrat v případě, kdy lékařská vyšetření ukážou tak závažné poškození plodu, že by se dítě narodí mrtvé nebo zemře krátce po porodu. "Doufám, že v této věci nastane politický konsensus," uvedl Duda.

Minulý týden ústavní soud, složený převážně ze soudců nominovaných vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS), shledal, že přerušení těhotenství z důvodu poškození plodu odporuje ústavě. Na tyto případy podle statistik připadalo 98 procent legálních potratů v minulých letech. Povoleny zůstávají interrupce v případě ohrožení života či zdraví matky, anebo pokud je těhotenství důsledkem znásilnění či incestu.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Při srážce kamionu s dodávkou na Pardubicku zemřeli čtyři lidé

Čtyři lidé zemřeli při autonehodě, která se stala v pátek odpoledne u Horních Ředic na Pardubicku. Na frekventované silnici I/35 se srazily kamion a dodávka, řekl mluvčí Zdravotnické záchranné služby Pardubického kraje Aleš Malý. Další dva účastníci nehody jsou těžce zraněni.

"Přes veškerou snahu se u čtyř lidí nepodařilo obnovit základní životní funkce. Dva pacienti jeli ve vážném stavu do Fakultní nemocnice v Hradci Králové," uvedl Malý.

Zdroj: ČTK
Další zprávy