reklama
 
 

Euro i po bankrotu? Nad Řeckem by se museli slitovat Němci

4. 7. 2015
Foto: ČTK
Aby si země nechala společnou měnu, jak si přeje tamní vláda, musela by být Evropská centrální banka extrémně vstřícná. Nebo by místní museli být ochotní přijímat i další souběžnou měnu.

Atény - Zbankrotovat a zároveň si nechat euro. Požadavky řecké vlády připomínají pohádku O chytré horákyni. Podobné řešení si však přeje i řada obyčejných lidí, s nimiž redaktorka Aktuálně.cz v Aténách mluvila.

Další reformy a utahování opasků Řekové odmítají, protože po pěti letech škrtů mají pocit, že už se uskromňovali dost. Na druhou stranu si někteří nejsou jistí, zda by zároveň chtěli i odchod z eurozóny a návrat vlastní měně. Například říkají, že by tak Řecko přestalo být součástí Evropy. Podnikatelé navíc mají strach z toho, že jim zdraží zboží, které nakupují v zahraničí.

Podle oslovených expertů přitom řešení, že by Řecko zbankrotovalo a dál mělo euro, možné je. Tato varianta má ale několik háčků.

Evropská centrální banka (ECB) by třeba musela zemi navzdory tomu, že se nachází v platební neschopnosti, dál posílat nouzové půjčky, a to ještě ve větším množství než dosud. Toto vstřícné a solidární chování ECB by podle ekonoma skupiny Partners Pavla Kohouta mohlo Řecko zachránit.

Banky by pak opět otevřely, omezení výběru by se postupně mírnila a řecká ekonomika ožila. Nakonec by země začala i znovu splácet dluhy, byť by nejspíše potřebovala posunutí jednotlivých splátek.

Tato varianta ale není příliš pravděpodobná.

Došly by peníze

Na to, aby ECB rozhodla, že bude Řecku v době bankrotu posílat více než současných 89 miliard eur, by musela být banka podle něj extrémně benevolentní. "A nevím, zda by Německo něco takového rozchodilo," varuje analytik X-Trade Brokers Kamil Boros.

V ostatních případech má země tedy další dvě až tři možnosti.

Teoreticky si může společnou měnu nechat i dál. "Řecku v podstatě není možné zakázat používat euro,“ připomíná analytik České spořitelny Ľuboš Mokráš. Banky v zemi by pak ovšem musely zůstat zavřené, aby z nich místní masivně nevybírali. Takže by pokračovala nejistota, co se bude dít, a Řekové by méně utráceli.

To by se projevilo poklesem tržeb obchodníků, kteří by tak odvedli státu méně na daních. Vládě by časem došly peníze například na důchody, platy státních zaměstnanců či další nezbytné výdaje.

"Osobně nevím, kde by chtěla potřebné prostředky získat," říká ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda. „Buď se Tsipras inspiroval Vladimírem Špidlou, někdejším českým premiérem, a věří, že zdroje jsou i v bankrotující ekonomice. Nebo věří v pomoc Moskvy, Pekingu, Ankary či snad ropných šejků. Nebo, věren své ultralevicové ideologii, mu vlastně rozvrat Řecka nevadí, protože z něj obviní nenáviděné mezinárodní instituce a stane se v dalším boji s nimi mučedníkem," vyjmenovává.

Nejpravděpodobnější je však podle něj čtvrtá varianta. Premiér hraje vabank a nad budoucností podobně jako řada obyčejných Řeků přemýšlí značně flegmaticky. "Jde mu o to, aby věřitelé cukli při představě ekonomicky rozvrácené země, a on tudíž mohl politicky triumfovat," myslí si Kovanda.

Provizorní měna by vydržela jen krátce

Pokud by však chtěl kabinet, aby řecká ekonomika i společnost dál normálně fungovala, musel by důchody či platy zajistit jinak, pomocí vlastní alternativní měny. "Tuto paralelní měnu by ale musela vláda akceptovat při platbě daní, jinak by ji nikdo nechtěl držet," zdůrazňuje Boros.

Výhodou by pak bylo, že by Řecko mělo dál možnost vrátit se relativně snadno do eurozóny. Banky by však nejspíš zůstaly zavřené déle a není jisté, jak dlouho by podobný režim vydržel. "Lidé nemají rádi, když nemají přístup k penězům," komentuje Boros.

Existence paralelní měny je tedy podle něj jen dočasnou cestou. "Čím déle bude trvat, tím větší bude tlak na to, aby si vláda vybrala jedno ze dvou ultimátních řešení - dohodu s věřiteli, nebo zavedení vlastní měny," shrnuje.

"Pak je tu ještě jedna možnost, o které nikdo zatím nemluvil, protože je tak šílená, že rozum se vzpírá ji přijmout," dodává Kohout. Ten totiž připomíná, že má řecká vláda tiskárnu cenin.

"Co kdyby začala tisknout eurové bankovky mimo rámec Eurosystému? Šlo by porušení všech možných zákonů, o státní padělatelství ve velkém, ale co by mohla ECB dělat?," říká ekonom Partners. ECB podle něj pravomoc trestat vzpurné země nemá, takže by řecké vládě mohlo stačit, že se za mimořádné opatření omluví a slíbí, že po krizi tato eura opět stáhne.

Co by obnášel Grexit

Poslední možností je "standardní" Grexit. V takovém případě by bylo třeba nechat vytisknout nové peníze, změnit bankomaty i informační systémy. "To by ale podle mě pro levicovou vládu, která ráda vytváří pracovní místa pod jakoukoliv záminkou, mohlo být vnímáno jako pozitivum," uvádí Boros.

Vlastní měnu by si již Řekové mohli tisknout bez problémů, pokud by to ale přehnali, hrozí jim inflace až hyperinflace. Kromě množství peněz v ekonomice by totiž rostly i ceny zboží a služeb. "Tím by se Řecko (ekonomicky) dostalo na úroveň států jako Zimbabwe, Barma nebo Laos. Rovněž nelze doporučit," myslí si Kohout.

Aby se kabinet vyhnul zdražování, bude nutné dál šetřit a držet rozpočet v přebytku. Zahraniční půjčky by navíc podle Kohouta byly kvůli rizikům řecké ekonomiky výrazně drahé. "Vláda by tak musela hospodařit s vyrovnaným, nebo jen málo deficitním rozpočtem. Nenáviděná úsporná opatření by pak musela být ještě přísnější než dříve," varuje.

Čím dříve, tím lépe

Jak ekonomové, tak místní obyvatelé se přitom shodují na tom, že toto řešení by sice bylo bolestivé a vyžádalo si tvrdé škrty, zároveň by ale ukončilo současnou nejistotu, co bude s Řeckem dál. "Vlastní měna by dala řecké centrální bance legální možnost, jak zachránit problémové bankovnictví," věří Kohout.

Kromě toho ještě mezi ekonomy zaznívá názor, že následné znehodnocení vlastní měny, která by pravděpodobně šla dolů o desítky procent, by pomohlo řeckým vývozcům. Proti tomuto argumentu se ale ohrazuje zástupce tamní Nadace pro ekonomický a průmyslový výzkum Aggelos Tsakanikas. Na export se v Řecku podle něj nyní zaměřuje jen deset až patnáct větších firem, které navíc už i teď mají většinu aktivit v zahraničí.

Zemi by podle něj nepomohla ani levnější pracovní síla - protože ani po devalvaci by se nepovedlo stlačit náklady tak nízko, aby Řecko zvládlo konkurovat levnějšímu Bulharsku či Turecku.

Podle Kovandy bude přesto Grexit pro Řecko v případě, že Tsipras nebude ochoten kývnout na radikální reformy, nejvýhodnější. "Čím dříve, tím lépe," tvrdí. Podobný názor mají i Řekové, s nimiž reportérka Aktuálně.cz v posledním týdnu v Aténách mluvila. "Pokud bychom odešli z eurozóny, možná by to první tři čtyři roky bylo těžší, pak by ale krize pominula. Takže se nebojím," říká zhruba třicetiletý muž. "Už teď máme hodně problémů, opustit euro by bylo lepší," souhlasí s ním majitelka rodinné prodejny sýrů v centru Atén.

autor: Tereza Holanová | 4. 7. 2015

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama