Evropská unie bude zákazem tří pesticidů chránit včely. Česko hlasovalo proti rozhodnutí

ČTK ČTK
Aktualizováno 27. 4. 2018 15:45
Částečně bylo přitom používání těchto látek, které sloužily například k moření osiv kukuřice, slunečnice a řepky, zakázáno již v roce 2013.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Brusel - Země Evropské unie se dnes dohodly na zákazu užívání tří pesticidů na venkovních zemědělských plochách. Látky ze skupiny takzvaných neonikotinoidů mají podle vědeckých studií škodlivý vliv na včely.

Pro zákaz dnes hlasovalo šestnáct členských zemí EU, čtyři včetně Česka byly proti a osm se jich hlasování zdrželo. Česko požadovalo udělení výjimky pro cukrovou řepu, podle ministerstva zemědělství bude totiž bez neonikotinoidů výrazně ohrožena rentabilita jejího pěstování.

Zákaz by mohl po formálním schválení Evropskou komisí začít platit ještě na konci letošního roku, informovala agentura AP.

Zákaz používání tří neonikotinoidů - klothianidinu, thiamethoxamu a imidaklopridu - bude platit pro používání na volné zemědělské ploše, nadále se budou moci užívat ve sklenících. Částečně bylo přitom používání těchto látek, které sloužily například k moření osiv kukuřice, slunečnice a řepky, zakázáno již v roce 2013. Na základě dnešní dohody budou tyto pesticidy zakázány úplně.

Neonikotinoidy napadají nervový systém hmyzu, mohou jej ochromit i zabít. Řada studií v uplynulých letech prokázala, že má jejich používání negativní vliv na populaci včel. Před několika dny před riziky, které představuje užívání neonikotinoidů pro včely a čmeláky, varoval znovu i Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA).

Včely mají ze všech opylovačů v přírodě největší význam. Zajišťují opylování u desítek tisíc druhů rostlin, z nichž řada patří mezi zemědělsky významné plodiny.

Česká republika spolu s Dánskem, Rumunskem a Maďarskem hlasovala dnes proti zákazu. Podle sdělení ministerstva zemědělství požadovalo Česko udělení výjimky ze zákazu neonikotinoidů pro pěstování cukrové řepy a to proto, že podle něj "za současně používaná mořidla osiva není dostupná adekvátní náhrada".

Bez pesticidů, jejichž zákaz dnes země EU schválily, je podle ministerstva "výrazně ohrožena rentabilita pěstování cukrovky, této tradiční plodiny českého zemědělství".

Reakce na dnešní hlasování jsou smíšené. Organizace na ochranu životního prostředí jeho výsledek přivítaly, výrobci pesticidů varovali před důsledky.

"Zdraví včel pro mě zůstává velmi důležité, protože se týká druhové pestrosti, produkce potravin a životního prostředí," uvedl v prohlášení eurokomisař pro zdraví Vytenis Andriukaitis.

"Dnešní rozhodnutí je přelomové a může zastavit vymírání včel v Evropě," reagoval český europoslanec Pavel Poc, který je místopředsedou výboru Evropského parlamentu pro životní prostředí.

"Konečně nám naše vlády naslouchají," řekla zástupkyně organizace Avaaz Antonia Staatsová. Organizace Friends of the Earth označila dnešní rozhodnutí za "ohromné vítězství".

Zklamání z výsledku hlasování vyjádřila společnost Bayer, která je kromě společností Takeda Chemical Industries a Syngenta jedním z výrobců zakázaných pesticidů. Dnešek označila za "smutný den pro zemědělce". Dosažená dohoda je podle ní pro Evropu špatná, neboť výsledkem bude návrat k některým překonaným pesticidům.

Po dnešním hlasování bude muset zákaz tří neonikotinoidů schválit formálně ještě Evropská komise, po zveřejnění v úředním věstníku pak zákaz vstoupí v platnost za šest měsíců. Podle prohlášení mluvčí komise by se tři neonikotinoidy měly přestat používat na konci letošního roku.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 4 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy