Praha - Státní energetická inspekce loni uskutečnila 3774 kontrol průkazů energetické náročnosti budov. Zaměřily se zejména na kvalitu zpracování těchto „energetických štítků“. Zákonným požadavkům nevyhovělo 170 kontrolovaných subjektů, což představuje 4,5 procenta.
Podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu bylo loni vydáno 18 122 energetických průkazů. „Je tedy pravděpodobné, že tisíce z nich obsahují vážná pochybení,“ domnívá se Petr Holub, ředitel aliance Šance pro budovy, která sdružuje více než 280 firem z oblasti výstavby a renovací budov.
Řešíme pětimilionovou pokutu
Nejčastějším prohřeškem, který inspekce objevila, byl špatný výpočet hodnot na štítku.
„Právě řešíme případ jednoho zpracovatele z Opavy, který měl špatně spočítaných osm průkazů z deseti, na konci mu vyšla úplně jiná energetická třída, než daná budova měla. Zahájili jsme správní řízení, tomuto zpracovateli hrozí pokuta až do výše pěti milionů korun. V případě opakování deliktu bude přezkoušen, a když neuspěje, bude mu odebráno oprávnění,“ uvádí ředitel Státní energetické inspekce Pavel Gebauer.
Podle Gebauera není výjimkou, že zpracovatel vychází pouze ze zastaralé dokumentace a neověří si skutečný stav na místě. Výsledná energetická třída pak neodpovídá realitě. „Často se stává, že si zpracovatel průkazu ani nejde obhlédnout budovu a data si zkrátka vymyslí,“ dodává mluvčí inspekce Radka Vymlátilová.
Na špatně zpracované průkazy pak doplácejí zejména kupující. „Údaje na průkazu poskytne kupujícímu důležitou informaci o tom, jak je dům energeticky náročný. Například rozdíl mezi energetickými třídami B a E může u rodinného domu činit i 30 tisíc korun na platbách za energie ročně. Pokud je tedy průkaz zpracován špatně, nového majitele domu může čekat nepříjemné překvapení v podobě účtu za energie,“ vysvětluje Petr Holub.
Laciný průkaz věstí nedostatky
Jak ale nekvalitní energetický průkaz poznat? Podle Petra Kotka z Asociace energetických specialistů by si lidé měli dát pozor především na cenu průkazu a rychlost zpracování.
„Podezřelé je, když je průkaz příliš levný a zpracován do druhého dne. Za tisíc korun se zkrátka kvalitní průkaz zpracovat nedá. Zpracovatel by se měl na budovu vždy přijet podívat osobně, a proto je dobré vybírat jej ze svého okolí a nedat na nejlevnější nabídky na internetu,“ říká Kotek.
Na nepoctivé zpracovatele průkazů si chce Státní energetická inspekce letos došlápnout ještě více. „Školíme naše pracovníky na software, který dokáže průkazy zkontrolovat na konzistenci zpracovaných dat. U koho se najdou nesrovnalosti, zahájíme kontrolu zpracovatele,“ dodává Gebauer s tím, že by měl tento software zefektivnit kontroly při stávajícím počtu inspektorů.
Poslanci povinnost zmírnili
Průkaz energetické náročnosti budov musí mít každý, kdo chce prodat či pronajmout svou nemovitost, nebo kdo staví nebo provádí větší stavební úpravu. Poslanci ve středu z návrhu novely zákona vypustili bod, který postupně nařizoval mít energetický štítek všem nemovitostem, i když je majitel nehodlal pronajímat nebo prodávat.
Pokud tato úprava projde, může to podle aliance Šance pro budovy přinést komplikace při prodejích bytů v družstevních domech.
„Při prodeji bytů nastane komplikovaný proces, kdy majitel požádá sdružení vlastníků jednotek, které má pod pokutou do 200 tisíc korun povinnost průkaz zpracovat. Pokud ho majitel bytu přesto nedostane, bude moci vykázat faktury za energie. Problém může nastat při prodeji bytu přes realitní kancelář. Realitka musí podle zákona kvůli absenci průkazu v inzerátu uvést nejhorší energetickou třídu G. Tím dojde ke znehodnocení majetku prodávajícího,“ obává se Holub.
Energetický průkaz podle nového návrhu nebudou muset mít ani nemovitosti postavené a naposledy zrekonstruované před rokem 1947.
Novela má také zpřísnit povinnosti pro realitní kanceláře, ty totiž často u inzerátů energetický průkaz vůbec nezobrazují – podle Šance pro budovy tak činí pouhá tři procenta z nich.
Za chybějící štítek hrozí fyzickým osobám pokuta až 100 tisíc korun, právnickým osobám až 200 tisíc korun, případně do výše až 5 milionů korun v závislosti na závažnosti správního deliktu a na osobě, která jej spáchala.
