reklama
 
 

Elektrárna Počerady se přidá k polské žalobě proti limitům znečištění ovzduší schválených EU

AKTUALIZOVÁNO 25. 6. 2018
Zatímco stát se rozhodl k žalobě nepřipojit, hnědouhelná elektrárna Počerady patřící polostátnímu ČEZu se k polské žalobě připojit chce.

Praha - Hnědouhelná elektrárna Počerady ze skupiny ČEZ se jako vedlejší účastník přidala k žalobě sdružení Eurocoal a dalších evropských firem proti limitům znečištění ovzduší, které schválila Evropská unie v loňském roce. Na záležitost upozornily ekologické organizace, na dotaz krok potvrdil mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Vláda přitom v lednu rozhodla, že Česko se k žalobě nepřipojí. Majoritním akcionářem ČEZ je stát, který drží přes ministerstvo financí asi 70 procent akcií firmy.

"ČEZ žalobu nevyvolal a ani není účastníkem žaloby, vedlejším účastníkem žaloby je jedna dceřiná společnost. Důvod je čistě formální, jelikož vedlejší účastník má bezodkladný přístup ke spisu, a tedy i k informacím, které mají přímý a okamžitý dopad na řízení uhelných aktiv," řekl dnes Gazdík.

Účasti Počerad v řízení v pozici vedlejšího účastníka musí podle něj nicméně předcházet kladné rozhodnutí evropského tribunálu o přípustnosti samotné žaloby.

Ekologické organizace krok ostře kritizují. "I kdybychom o znečištění uvažovali jen cynicky ekonomickým pohledem, tak i pak by zrušení nových limitů pro znečištění bylo finančně výhodné pro firmu Elektrárna Počerady, ale dramaticky nevýhodné pro stát. Za škody na zdraví a majetku ze znečištění totiž stát zaplatí daleko více, než kolik mu zastaralá a z hlediska energetiky nepotřebná elektrárna vydělává," uvedl dnes programový ředitel Hnutí Duha Jiří Koželouh.

Vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jan Rovenský míní, že stát by měl nyní v ČEZ udělat pořádek. "A prostřednictvím obměněné dozorčí rady firmy přimět, aby svou skandální účast na žalobě stáhla," dodal.

Valná hromada ČEZ minulý pátek rozhodla, že v dozorčí radě ČEZ skončil její předseda a někdejší předseda Akademie věd Václav Pačes. Nepokračují v ní ani Robert Šťastný, který býval označován za nominanta KDU-ČSL, a Petr Polák, který podle médií platil za muže bývalého premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

Novými členy rady byli zvoleni bývalý člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal, šéf odboru státního rozpočtu na ministerstvu financí Karel Tyll a bývalý viceprezident Komory auditorů ČR Otakar Hora.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v materiálu pro lednové rozhodnutí vlády tvrdilo, že se jeví jako vhodné se k polské žalobě přidat. Záměr kritizovaly ekologické organizace. Aktivisté Greenpeace kvůli tomu vylezli na balkon MPO, ze kterého spustili transparent s nápisem: Ministerstvo uhlí a smogu. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) s návrhem MPO zásadně nesouhlasilo také ministerstvo životního prostředí.

MPO se v materiálu mimo jiné odvolávalo na odhady technické pracovní skupiny, ve které jsou zastoupeni provozovatelé klíčových energetických provozů ČR. Ta tvrdí, že předpokládané náklady zavedení limitů podle rozhodnutí Bruselu povedou k navýšení už uskutečněných investic do ekologických opatření v průmyslu zhruba o 15 až 20 miliard korun. Kabinet ale nakonec rozhodl, že Česko se k žalobě nepřidá. Oborové podnikatelské svazy byly rozhodnutím zklamány.

Elektrárna Počerady leží na Lounsku mezi městy Louny a Most. Svým instalovaným výkonem 5 x 200 MW patří k největším uhelným elektrárnám v zemi.

autor: ČTK | 25. 6. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama