Obří kolo se roztočilo. Malebná elektrárna Dlouhé stráně po opravě opět vyrábí naplno

Přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně.
Čtyřicetitunové oběžné kolo s vyšší účinností má průměr přes 4,5 metru a roztáčí jednu ze dvou turbín Dlouhých strání. Investice si vyžádala 145 milionů korun. "Zahájení provozu celého turbosoustrojí se plánuje po dokončení všech prací v průběhu listopadu," sdělil mluvčí ČEZ Vladislav Sobol.
Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy přečerpávací elektrárny elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Zároveň stabilizují energetickou soustavu.
Dlouhé stráně jsou považované za jeden z "divů Česka" - unikátních staveb, které se pozitivně podepisují na tváři krajiny.
Kolos se svařoval ve Slovinsku z odlitků vyrobených ve plzeňské firmě Pilsen Steel. Na technicky náročné instalaci se podíleli energetici z Dlouhých strání, profesní specialisté z vodních elektráren i experti z dodavatelských firem.
Foto: ČEZ
ČTK ČTK
9. 11. 2018 14:07
Vodní přečerpávací elektrárna Dlouhé stráně na Šumpersku po pětiměsíční modernizaci opět vyrábí elektřinu na plný výkon. Více než dvousetmilionová investice zvýšila bezpečnost provozu elektrárny, která vyrobí více elektřiny. 

"Šlo o druhou největší modernizaci ve dvaadvacetileté historii elektrárny. Nejvýznamnější byla instalace nového oběžného kola, které díky širšímu provoznímu rozsahu a vyšší účinnosti umožní vyrobit ročně až o sedm milionů kWh elektřiny navíc oproti předchozímu stavu," uvedl mluvčí elektrárny Vítězslav Chmelař.

Práce na instalaci nového oběžného kola i další opravy a investice byly podle Chmelaře technicky velmi náročné. Na modernizaci největší vodní přečerpávací elektrárny v Česku, která patří do Skupiny ČEZ, se v létě podílelo přes 120 lidí z 15 dodavatelských firem.

Nejdůležitější investice se podle Chmelaře odehrály v podzemních útrobách elektrárny. Technici tam instalovali nové 40tunové oběžné kolo s průměrem přes 4,5 metru, které roztáčí jednu ze dvou turbín elektrárny. Zakázku provedla společnost ČKD Blansko Engineering ze skupiny Litostroj Power.

Kolos se svařoval ve Slovinsku z odlitků vyrobených v Plzni ve firmě Pilsen Steel. Původní oběžné kolo už výrazně překročilo plánovanou životnost.

"Nové oběžné kolo bude mít kromě vyšší účinnosti také podstatně širší provozní rozsah a delší životnost," uvedl Aleš Cink ze společnosti ČEZ. Další významnou investicí byla výroba nového vinutí rotoru generátoru TG1 a amortizéru, kterou měla na starost plzeňská společnost 1. SERVIS ENERGO.

Práce v útrobách si vynutily dlouhodobou odstávku přečerpávací elektrárny. Její vedení se proto rozhodlo poprvé v historii elektrárny vypustit dolní nádrž a odtěžit sedimenty ze dna. Zároveň stavbaři udělali technicky náročné vyztužení.

Zvýšila se odolnost skalnatého svahu za takzvaným sdruženým objektem, což nyní umožní provozovat dolní nádrž zatíženou pravidelným kolísáním vody po dobu nejméně 40 let. Na horní nádrži byl obnoven ochranný nátěr pláště nádrže proti nepříznivým povětrnostním vlivům.

Elektrárna Dlouhé stráně byla zprovozněna v roce 1996 a její produkce v posledních letech roste. Energetické zařízení navíc přitahuje turisty do regionu, který je na turistickém ruchu značně závislý. Elektrárnu loni navštívilo rekordních 97 661 lidí. Počet návštěvníků se meziročně zvýšil o 15 procent.

Přečerpávací elektrárny slouží jako obrovské akumulátory. V energetické soustavě mají funkci jak při využití přebytku energie, která se pak používá pro přečerpání vody z dolní do horní nádrže, tak v období jejího nedostatku, kdy přečerpávací elektrárny elektřinu vyrábějí a prodávají za vyšší cenu. Zároveň stabilizují energetickou soustavu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy