Distribuční firma EG.D, jež patří do skupiny E.ON, dává na údržbu zeleně ročně přes 100 milionů korun.
V ochranných pásmech musí energetici kácet či sekat zpravidla jednou za několik let. V budoucnu tomu chtějí zabránit. Keře porostou maximálně do výšky tří metrů a nebude tak potřeba kácet ani sekat.
"Při zajišťování ochranného pásma zůstávají často vykácené lesní průseky. Naším cílem je, abychom tato místa dokázali řízenou výsadbou znovu osadit náhradní zelení," uvedla projektová manažerka EG.D Denisa Litvanová. Běžně se musí kácet a sekat jednou za dva až tři roky, nově bude moci firma nechat růst rostliny i desítky let. Zároveň zabrání tomu, aby se šířily invazivní druhy, jako je akát, který se do průseků dostává.
Podle vědců stoupne druhová rozmanitost. Navrhli druhově bohaté trávníky. "Monitorovali jsme podmínky, dělali rozbory půdy, botanické vzorky, zastoupení hmyzu. Na základě toho jsme navrhli tři směsky: jednu druhově chudší, která je postavená na kostřavě rákosovité, potom střed a pak hodně druhově bohatou, kde je zastoupeno 40 druhů," řekl ČTK Pavel Knot z Ústavu výživy zvířat a pícninářství Mendelovy univerzity v Brně.
Snažili se vybrat druhy, které nerostou moc vysoko. V kilometr dlouhém pásu u Obory se sázel šípek, pámelník bílý, kalina či svída krvavá. Vzniknou i luční trávy a nová útočiště hmyzu a ptačí hnízda. Prostor pak stačí udržovat jednou až dvakrát ročně mulčováním, dodal Knot.
Jde o pilotní program. Dosud musel do ochranných pásem najet jednou za dva roky stroj a vše vykácet. Nově chtějí energetici cíleně sázet rostliny, aby to nebylo potřeba. Podobně chce firma osázet další dvě místa v ČR.
U vedení vysokého napětí musí být ochranné pásmo sedm metrů od krajního vodiče na obě strany. Nesmí tam růst nic, co je vyšší než tři metry. "Snažíme se mít ochranná pásma opravdu vyřezaná, protože tím předcházíme výpadkům elektrické energie. Každý rok se potýkáme s nějakou kalamitou, a pokud bychom ochranná pásma neudržovali, byla by to tragédie," řekl vedoucí řízení provozu EG.D Petr Nováček.
