Rozšíření EET přidá příští rok do rozpočtu více než dvě miliardy, řekla Schillerová

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 11. 2019 16:23
Elektronická evidence tržeb by měla příští rok do rozpočtu přinést 15,2 miliardy korun, z toho 2,4 miliardy korun souvisí s květnovým rozšířením EET na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly. V roce 2021 by měla EET přispět do rozpočtu 19,2 miliardy korun a v roce 2022 by to mělo být 20,5 miliardy korun. Ve čtvrtek to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) | Foto: Jakub Plíhal

Květnové rozšíření EET se bude týkat například řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů nebo taxikářů. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Ministerstvo financí již dříve informovalo, že přínos EET za roky 2017 a 2018 byl 20,2 miliardy korun. Letos by do rozpočtu měla EET přinést 12,8 miliardy. Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno 190 000 podnikatelů, kteří dosud zaevidovali 12,4 miliardy účtenek.

Opoziční ODS uvedla, že u EET nevidí ani po třech letech fungování žádné pozitivní přínosy. Plánované navýšení příjmů se podle strany nezakládá na pravdě. Zároveň ODS zopakovala, že až bude ve vládě EET zruší. "EET už nikdo nikdy nezruší, je nedílnou součástí naší ekonomiky. Bylo nezbytné EET dotáhnout, jinak by snaha narovnat podnikatelské prostředí zůstala na půli cesty," uvedla Schillerová.

Hlavní ekonom Unicredit Bank Pavel Sobíšek se k očekávaným přínosům EET vyčíslených ministerstvem staví rezervovaně. "Nevidíme na druhý břeh, tedy neumíme vyčíslit, jak by se rozpočtová situace vyvíjela bez zavedení EET. Není mi zřejmé, proč se zveřejňováním konkrétních dopadů MF na tento tenký led pouští. Jakékoliv jiné odhady bych pokládal za podobně málo věrohodné," uvedl.

Zároveň je ale pode Sobíška vidět, že odvětví stravovacích služeb prošlo za poslední tři roky citelnou změnou k lepšímu mimo jiné i díky narovnání podnikatelského prostředí po zavedení EET.

"Je třeba ovšem také vidět, že ke zlepšení standardu stravování a zvýšení kulturností prostředí hospod došlo za cenu zvýšení cen služeb, což veřejnost přijala díky tomu, že se změna spíš náhodou strefila do období výrazného růstu příjmů domácností," upozornil. Se zdražováním podle něj souvisí i registrované zvýšení tržeb restaurací v letech 2017 a 2018. Růst tržeb restaurací přitom dnes MF připsalo i zavedení EET.

V souvislosti s rozšířením EET se také na návrh vlády do nejnižší sazby DPH přesune například vodné a stočné, stravovací služby, úklidové práce nebo domácí pečovatelské služby, které dosud spadají do sazby 15 procent. Do nejnižší sazby novela EET zařadila také opravy oděvů, obuvi, kol nebo kadeřnické služby, které jsou v základní sazbě 21 procent. Stejně tak se z nejvyšší do nejnižší sazby přesouvá točené pivo.

Novela také obsahuje přesun audioknih a elektronických knih do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 21 procent.

Opoziční ODS a Piráti se chtějí kvůli novele zákona, která obsahuje rozšíření EET obrátit na Ústavní soud. Občanští demokraté navíc slibují, že pokud se dostanou do vlády, zákon o EET zruší. Vláda a koaliční strany naproti tomu hájí EET argumenty o narovnání podnikatelského prostředí a o lepším výběru daní. "EET už nikdo nikdy nezruší, je nedílnou součástí naší ekonomiky. Bylo nezbytné EET dotáhnout, jinak by snaha narovnat podnikatelské prostředí zůstala na půli cesty," uvedla Schillerová.

Letos schválená novela zákona o EET především reagovala na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který část zákona zrušil. Kvůli tomu bylo také odloženo rozšíření EET.

Schillerová dále informovala, že finanční a celní správa letos do 24. listopadu provedla 59.647 kontrol kvůli EET. Za celý loňský rok to bylo 82 754 kontrol. Průměrná výše pokuty při porušení EET je podle ní 10 627 korun, přičemž nejvyšší udělená pokuta byla 400 000 korun. Nejčastějším prohřeškem je nezaslání údajů do systému EET, nevystavení účtenky a nenahlášení provozovny.

Celkové výdaje státního rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na příští rok 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Schodek má být 40 miliard korun.

 

Právě se děje

před 8 hodinami

WADA opět suspendovala moskevskou antidopingovou laboratoř

Světová antidopingová agentura WADA odebrala moskevské laboratoři oprávnění, které jí umožňovalo provádět analýzy krevních vzorků pro biologické pasy sportovců. K předběžnému opatření organizace sáhla měsíc a půl poté, co Rusko potrestala čtyřletým zákazem účasti na vrcholných sportovních akcích kvůli manipulaci s daty z moskevské laboratoře.

Zařízení v ruské metropoli bylo suspendováno už v roce 2015, kdy se poprvé objevilo podezření z krytí dopingu domácích sportovců. Oprávnění provádět analýzy krevních vzorků Moskva získala částečně zpět v roce 2016. Nyní může laboratoř dokončit prověrku vzorků, které už obdržela, nové ale musí být poslány do jiných zařízení.

WADA 9. prosince rozhodla, že příští čtyři roky nesmí Rusko na olympijských a paralympijských hrách ani světových šampionátech vystupovat pod svou vlajkou a se svou hymnou. Na vrcholných akcích včetně OH 2020 v Tokiu a ZOH 2022 v Pekingu by se mohli jako neutrální sportovci představit jen ti závodníci, kteří prokazatelně nemají se systematickým dopingem v zemi nic společného. Rusko se proti trestu odvolalo k mezinárodní arbitráži CAS.

před 8 hodinami

Koulař Staněk předvedl v Nehvizdech světový výkon roku

Koulař Tomáš Staněk se po halovém mítinku Hvězdy v Nehvizdech ujal vedení v letošních světových tabulkách výkonem 21,23 metru. Český rekordman se za hranici 21 metrů dostal třikrát z pěti zdařených pokusů, jeho nejslabší vrh měřil 20,57, čímž hned v první sérii předčil své sezonní maximum ze sobotního zahajovacího startu v Jablonci nad Nisou (20,06).

Staněk jako druhý koulař v začínající sezoně překonal 21 metrů, tabulky dosud vedl Srb Asmir Kolašinac výkonem 21,06. I další dva Staňkovy pokusy by na Kolašinace stačily. Už ve druhé sérii předvedl rekord mítinku 21,09, v páté se zlepšil na 21,22. Nejdelším pokusem soutěž zakončil, druhé místo obsadil Polák Jakub Szyszkowski výkonem 20,31.

Staněk přesto nebyl úplně nadšený. "Všechny pokusy byly v konci takový, že jsem vystrčil zadek a sklonil hlavu, takže nenabraly ten správnej kopec. A to dělá trošku tu stopu dolů, škoda, ale série výborná," řekl přece jen spokojený Staněk ve videopřenosu z mítinku. "V Jablonci jsem byl dost opatrnej, protože jsme lehce změnili techniku a furt se na tom pracuje. Ale konečně je tam energie, jak se nebojím a pustím to tam, a na tomhle se dá stavět," dodal svěřenec Petra Stehlíka.

Další zprávy