Rozšíření EET přidá příští rok do rozpočtu více než dvě miliardy, řekla Schillerová

ČTK ČTK
Aktualizováno 28. 11. 2019 16:23
Elektronická evidence tržeb by měla příští rok do rozpočtu přinést 15,2 miliardy korun, z toho 2,4 miliardy korun souvisí s květnovým rozšířením EET na zbývající obory, které jí dosud nepodléhaly. V roce 2021 by měla EET přispět do rozpočtu 19,2 miliardy korun a v roce 2022 by to mělo být 20,5 miliardy korun. Ve čtvrtek to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO)
Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) | Foto: Jakub Plíhal

Květnové rozšíření EET se bude týkat například řemeslníků, advokátů, účetních, lékařů nebo taxikářů. Evidence začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení. Od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.

Ministerstvo financí již dříve informovalo, že přínos EET za roky 2017 a 2018 byl 20,2 miliardy korun. Letos by do rozpočtu měla EET přinést 12,8 miliardy. Podle dostupných informací je aktuálně do EET zapojeno 190 000 podnikatelů, kteří dosud zaevidovali 12,4 miliardy účtenek.

Opoziční ODS uvedla, že u EET nevidí ani po třech letech fungování žádné pozitivní přínosy. Plánované navýšení příjmů se podle strany nezakládá na pravdě. Zároveň ODS zopakovala, že až bude ve vládě EET zruší. "EET už nikdo nikdy nezruší, je nedílnou součástí naší ekonomiky. Bylo nezbytné EET dotáhnout, jinak by snaha narovnat podnikatelské prostředí zůstala na půli cesty," uvedla Schillerová.

Hlavní ekonom Unicredit Bank Pavel Sobíšek se k očekávaným přínosům EET vyčíslených ministerstvem staví rezervovaně. "Nevidíme na druhý břeh, tedy neumíme vyčíslit, jak by se rozpočtová situace vyvíjela bez zavedení EET. Není mi zřejmé, proč se zveřejňováním konkrétních dopadů MF na tento tenký led pouští. Jakékoliv jiné odhady bych pokládal za podobně málo věrohodné," uvedl.

Zároveň je ale pode Sobíška vidět, že odvětví stravovacích služeb prošlo za poslední tři roky citelnou změnou k lepšímu mimo jiné i díky narovnání podnikatelského prostředí po zavedení EET.

"Je třeba ovšem také vidět, že ke zlepšení standardu stravování a zvýšení kulturností prostředí hospod došlo za cenu zvýšení cen služeb, což veřejnost přijala díky tomu, že se změna spíš náhodou strefila do období výrazného růstu příjmů domácností," upozornil. Se zdražováním podle něj souvisí i registrované zvýšení tržeb restaurací v letech 2017 a 2018. Růst tržeb restaurací přitom dnes MF připsalo i zavedení EET.

V souvislosti s rozšířením EET se také na návrh vlády do nejnižší sazby DPH přesune například vodné a stočné, stravovací služby, úklidové práce nebo domácí pečovatelské služby, které dosud spadají do sazby 15 procent. Do nejnižší sazby novela EET zařadila také opravy oděvů, obuvi, kol nebo kadeřnické služby, které jsou v základní sazbě 21 procent. Stejně tak se z nejvyšší do nejnižší sazby přesouvá točené pivo.

Novela také obsahuje přesun audioknih a elektronických knih do desetiprocentní sazby DPH z nynějších 21 procent.

Opoziční ODS a Piráti se chtějí kvůli novele zákona, která obsahuje rozšíření EET obrátit na Ústavní soud. Občanští demokraté navíc slibují, že pokud se dostanou do vlády, zákon o EET zruší. Vláda a koaliční strany naproti tomu hájí EET argumenty o narovnání podnikatelského prostředí a o lepším výběru daní. "EET už nikdo nikdy nezruší, je nedílnou součástí naší ekonomiky. Bylo nezbytné EET dotáhnout, jinak by snaha narovnat podnikatelské prostředí zůstala na půli cesty," uvedla Schillerová.

Letos schválená novela zákona o EET především reagovala na předloňské rozhodnutí Ústavního soudu, který část zákona zrušil. Kvůli tomu bylo také odloženo rozšíření EET.

Schillerová dále informovala, že finanční a celní správa letos do 24. listopadu provedla 59.647 kontrol kvůli EET. Za celý loňský rok to bylo 82 754 kontrol. Průměrná výše pokuty při porušení EET je podle ní 10 627 korun, přičemž nejvyšší udělená pokuta byla 400 000 korun. Nejčastějším prohřeškem je nezaslání údajů do systému EET, nevystavení účtenky a nenahlášení provozovny.

Celkové výdaje státního rozpočtu navrhuje ministerstvo financí na příští rok 1,618 bilionu korun a příjmy 1,578 bilionu korun. Schodek má být 40 miliard korun.

 

Právě se děje

před 14 minutami

Smartwings po téměř dvou letech vrátily do provozu Boeing 737 MAX

Smartwings dnes po téměř dvou letech znovu vypravily v běžném provozu letadlo Boeing 737 MAX 8. Před dnešním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit i zbylých šest těchto letounů, informovaly dnes Smartwings.

Letadla Boeing 737 MAX byla celosvětově odstavena od března 2019 kvůli dvěma nehodám, při nichž zahynulo 346 lidí. V závěru letošního ledna jejich provoz povolila Evropská agentura pro bezpečnost letectví (EASA).

"Naší absolutní prioritou je bezpečnost našich cestujících a posádky. Žádný stroj nepodstoupil takové prověrky bezpečnosti v historii letectví jako letoun Boeing 737 MAX. Věříme, že důvěra v tento letoun se velmi rychle obnoví," uvedl člen představenstva a generální ředitel Smartwings Roman Vik.

Zdroj: ČTK
před 50 minutami

Londýn oznámil další sankce vůči barmským armádním činitelům

Británie dnes oznámila, že přidává na sankční seznam další barmské vojenské představitele kvůli jejich zapojení do převratu, který tento měsíc vedl ke svržení zvoleného barmského vedení. Britský ministr zahraničí Dominic Raab uvedl, že na seznamu se k 19 barmským vysoce postaveným armádním činitelům přidává šest dalších jmen. Informovaly o tom agentura AP a Reuters.

Na černé listině se ocitl také generál Min Aun Hlain, který se po svržení vlády postavil do čela státu. Opatření přijaté Londýnem má zamezit osobám na seznamu v cestách do Británie a znemožnit britským podnikům či institucím, aby obchodovaly se společnostmi vlastněnými těmito barmskými vojenskými představiteli.

Británie oznámila, že ukončuje programy pomoci, v rámci nichž byly prostředky posílány barmské vládě. Dodala ale, že pomoc se i nadále dostane k "nejchudším a nejzranitelnějším v zemi".

Zdroj: ČTK
před 59 minutami

Koronavirový příspěvek podnikatelům se zdvojnásobí na 1000 korun, schválil Senát

Příspěvek podnikatelům a společníkům malých firem, jejichž činnost omezila vládní opatření proti epidemii koronaviru, se zdvojnásobí na 1000 korun denně. Pracovníkům na dohodu zůstane denní příspěvek 500 korun. Příspěvek už nebude navázán na nouzový stav. Na podporu dosáhnou ti, jejichž tržby se snížily minimálně o 50 procent. Ve čtvrtek to schválil Senát. Novelu nyní dostane k podpisu prezident. Bonus bude podle předlohy vyplácen za únor a březen. Vláda ale zákonem získá mandát zavést další bonusová období, která odpovídají vždy jednomu dalšímu kalendářnímu měsíci, a to nejdéle do konce roku 2021.

Zdroj: ČTK
Další zprávy