EET se vrátí. Sněmovna schválila zavedení modernější verze od příštího roku

Od příštího roku by na tuzemské podnikatele měla opět dopadnout elektronická evidence tržeb (EET). Má jít o modernější verzi bez nutnosti tisknout papírové účtenky. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Příslušný zákon o EET ve středu přijala Sněmovna. Musí ji ale ještě projednat Senát a podepsat prezident.

Předloha odolala návrhu na zamítnutí, který ve druhém čtení vznesla ODS. Podle ODS je zákon zbytečný a výhrady měly i další opoziční kluby. Pro schválení zákona hlasovalo 84 koaličních poslanců, 50 opozičních poslanců hlasovalo proti. V sále bylo přítomno 159 poslanců.

Zákon zavádí i další daňové změny. Na návrh ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) a ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) osvobozuje od daně z příjmů stanovené zdravotní benefity, které firmy poskytnou zaměstnancům. Rodinám s dětmi navrací takzvané školkovné a studentům slevu na dani, které zrušil konsolidační baliček z roku 2023. Nealkoholické nápoje podávané v restauracích zařazuje do 12procentní sazby daně z přidané hodnoty. Tiché víno má být na základě schváleného návrhu Radima Fialy (SPD) opět daňově uznatelným darem.

Analytici jsou ovšem zdrženliví k možnému přínosu obnovené elektronické evidence tržeb (EET) pro státní rozpočet. Část z očekávaného výnosu 14 miliard korun vyváží daňové výjimky, uvedli odborníci ve vyjádření pro ČTK. Největší přínos evidence vidí v narovnání tržního prostředí.

„Opatrný bych byl u očekávaných rozpočtových přínosů. Ministerstvem avizovaných zhruba 14 miliard korun je zatíženo značnou nejistotou,“ uvedl hlavní ekonom Portu Jan Berka. Upozornil, že uváděný odhad příjmů je na úrovni všech veřejných rozpočtů. „Část výnosu připadne samosprávám, část spolknou náklady na provoz systému a další sníží doprovodné daňové výjimky a úlevy, jako je osvobození spropitného, režim EET OFF nebo znovuzavedení školkovného. Čistý přínos pro státní rozpočet proto může být výrazně nižší, dost možná jen v jednotkách miliard,“ upozornil Berka.

Evidence se nebude vztahovat na předvánoční prodej ryb. Neuspěl ale Libor Vondráček (SPD/Svobodní), aby obdobně byl vyňat i prodej vánočních stromků. Nebudou se evidovat ani tržby z provozování veřejných toalet.

Evidence tržeb už v minulosti fungovala. Zavedla ji v roce 2016 vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD), v níž byl nynější premiér Andrej Babiš (ANO) ministrem financí. Vláda Petra Fialy (ODS) ji k počátku roku 2023 zrušila. Do té doby byla evidence pozastavena kvůli pandemii covidu.

Evidence bude na rozdíl od dřívějška evidovat i bezhotovostní platby. Ministryně financí to obhajuje tím, že koncepce zákona vychází z kontaktních plateb, kdy je zákazník v kontaktu s podnikatelem. Uvádí také, že v důsledku moderních platebních technologií a aplikací je obtížné některé platby dohledat. Opozice však poukazuje dřívějším rozhodnutím Ústavního soudu, který bezhotovostní platby z povinnosti evidence vyňal. Ministryně přesto uvádí, že návrh zákona je v souladu s ústavní pořádkem. EET se nemá vztahovat na platby na dálku, například v e-shopech.

V případě nealkoholických nápojů v restauracích se nyní 12procentní DPH uplatňuje pouze na vodu, mléčné nápoje a alternativy mléčných nápojů. Cílem této novinky je, aby nealkoholické nápoje měly stejnou sníženou sazbu jako stravování. Školkovné se bude uplatňovat ve výši prokazatelných výdajů, nejvýše do úrovně minimální mzdy. Sleva na studenta se obnovuje ve výši 4020 Kč ročně.

Sněmovna přijala návrh ministra zdravotnictví Vojtěcha a ministryně financí Schillerové, aby v případě zaměstnanců byly daňově osvobozeny benefity spočívající v příspěvku zaměstnavatele na zákonem stanovené procedury v rámci péče o zdraví zaměstnanců. Do zákona o daních z příjmů doplnili přílohu, která stanoví příslušné zdravotní služby. Půjde třeba o nadstandardní preventivní prohlídky, diabetický screening u rizikových skupin nebo o vyšetření kardiovaskulárního rizika.

Zákon také osvobozuje od daně spropitné v restauracích, ale jen pro zaměstnance a nejvýše do sedmi procent tržeb. Podle dřívějšího vyjádření zástupců gastronomického odvětví tato novinka odvětví pomůže. Na návrh poslance ANO Patrika Pařila Sněmovna pro účely zákona zpřesnila, že plátcem spropitného se bude rozumět zaměstnavatel.

Na návrh poslanců Vojtěcha Munzara (ODS), Jana Jakoba (TOP 09) a Pařila a se souhlasem ministryně financí zvýšila Sněmovna hranici zdanitelných příjmů pro povinnost podávat daňové přiznání z nynějších 50 tisíc na 100 tisíc korun ročně. Do těchto příjmů se nezapočítávají příjmy, které nejsou předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozené a nebo příjmy, z nichž stát vybírá daň srážkou podle zvláštní sazby. Podle poslanců se zvýšení limitu dotkne hlavně různých přivýdělků. Půjde třeba o důchodce nebo rodiče na rodičovské, kteří mají příjmy do uvedeného limitu.

Živnostníci, kteří platí paušální daň a mají roční tržby do milionu korun, budou moct být od povinnosti evidovat tržby osvobozeni. Pro takové živnostníky se zvýší sazba paušální daně ze 100 na 1500 korun měsíčně. Výše záloh na zdravotní a sociální pojištění zůstane beze změny.

Poslanci hlasovali o osmi desítkách pozměňovacích návrhů a většinu z nich odmítli. Například ODS neúspěšně navrhovala vyjmout 37 položek z evidence tržeb. Byly mezi nimi třeba kosmická doprava, tržby ze zpracování jaderného paliva nebo z chovu koňovitých a velbloudovitých.