Frankfurt - Evropská centrální banka (ECB) na prosincovém zasedání snížila depozitní sazbu na -0,3 procenta z -0,2 procenta, tedy v souladu s očekáváním většiny analytiků, uvedla agentura Bloomberg. Základní úrokovou sazbu ponechala na 0,05 procenta a nezměnila ani zápůjční sazbu, která zůstala na 0,3 procenta. Šéf ECB Mario Draghi dnes zároveň na tiskové konferenci oznámil prodloužení programu nákupů dluhopisů minimálně do března 2017.
Cílem centrální banky je podpořit hospodářský růst a zvýšit inflaci v eurozóně.
Draghi: Our decisions reinforce momentum of the euro area’s economic recovery and strengthen its resilience against global economic shocks
— ECB (@ecb) December 3, 2015
Při záporné depozitní sazbě musejí finanční ústavy za své peníze uložené u centrální banky platit. ECB tím chce komerční banky přimět k většímu poskytování půjček.
Centrální banka zároveň v rámci takzvaného kvantitativního uvolňování nakupuje od letošního března dluhopisy a do finančního systému tak pouští přibližně 60 miliard eur (1,6 bilionu korun) měsíčně. Tento objem ECB nemění, nově však do nákupů budou zahrnuty mimo jiné i regionální a místní dluhopisy, uvedl Draghi. Rovněž příjmy ze splácených dluhopisů bude možné reinvestovat do dalších nákupů.
Draghi: Projections foresee annual real GDP increasing by 1.5% in 2015 (1.4% in Sept), 1.7% in 2016 (1.7%) and 1.9% in 2017 (1.8%)
— ECB (@ecb) December 3, 2015
Podle hlavního ekonoma Poštovní spořitelny Jana Bureše je zachování objemu nákupů v rámci kvantitativního uvolňování pro trhy, které čekaly důraznější reakci, zklamáním.
Pro Česko je ale podle něj nejdůležitější zprávou natažení kvantitativního uvolňování za horizont roku 2016. "To podle nás znamená, že ČNB nebude mít možnost opustit intervence proti koruně dříve než v prvním kvartále roku 2017," řekl Bureš.
Pozitivně se podle ekonomů intervence zatím projevily zejména tím, že částečně zvýšily úvěrovou aktivitu, snížily vysoké výnosy státních dluhopisů jihoevropských států a znehodnotily euro vůči dolaru.
"Pro Francii znamenal 10procentní pokles eura růst exportu, který v automobilovém průmyslu dosáhl na osm procent, a také tvorbu zhruba 20 až 30 tisíc pracovních míst," uvedl na příkladu druhé největší ekonomiky eurozóny ekonom Saxo Bank Christopher Dembik.
ECB se zároveň podařilo mírně podpořit hospodářský růst. Ekonomika eurozóny by podle nových odhadů mohla v posledním kvartále mezičtvrtletně zrychlit z 0,3 procenta na 0,4 procenta. Nicméně rychlejší hospodářský růst v tomto případě podle hlavního ekonoma společnosti Markit Chrise Williamsona nevytváří kýženou vyšší inflaci.
"Obavy ECB ohledně cenové stability jsou podpořeny průzkumem, podle kterého ceny účtované za zboží a služby druhý měsíc za sebou klesly," dodal Williamson.
Inflace je stále nízká
Podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat zůstala meziroční míra inflace v listopadu na říjnové úrovni 0,1 procenta, přestože analytici čekali růst. Právě překvapivě horší údaje dnes daly podle ekonoma společnosti Capital Economics Jonathana Loyenese ECB definitivní zelenou k dalšímu uvolnění měnové politiky.
Oponenti ovšem zdůrazňují, že ECB s uvolněním měla ještě vyčkat, základní data o inflaci totiž podle nich zkresluje levná ropa a energie.
Konec programu kvantitativního uvolňování byl původně stanoven na září příštího roku. "Vždy jsme říkali, že naše nákupy budou pokračovat i po září 2016 v případě, že neuvidíme trvalejší změnu ve směřování inflace," dodal před několika týdny Draghi.
ECB chce dostat inflaci k úrovni těsně pod dvěma procenty. Pod hranicí jednoho procenta - tedy podle banky v nebezpečné zóně - se přitom nachází již od října 2013.
