


Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila ve čtvrtek základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Klíčová depozitní sazba tak vzrostla na 2,25 procenta. ECB své rozhodnutí zdůvodnila tím, že válka na Blízkém východě vytváří inflační tlaky a že zvýšení úroků je vhodné pro více scénářů, jak by se situace mohla dál vyvíjet. Zvýšení úroků je první za téměř tři roky.

ECB se tak stala první z největších centrálních bank světa, která přistoupila ke zvýšení úroků od chvíle, kdy eskalace konfliktu na Blízkém východě z konce února vyvolala krizi na trhu s energiemi. Banka doufá, že zvýšením úroků zabrání tomu, aby se prudký růst cen energií vyvolaný dopadem americko-izraelského útoku na Írán promítl do vyšší inflace.
„ECB nepřekvapila a podle očekávání se rozhodla pro zpřísnění měnové politiky. Zvýšení klíčové depozitní sazby ze dvou na 2,25 procenta je vynucenou reakcí na rostoucí inflační rizika,“ řekl analytik Portu Marek Malina.



Ve snaze tlumit inflační tlaky ECB podle Maliny pravděpodobně přistoupí k dalšímu zvýšení depozitní sazby i na podzim, konkrétně na 2,50 procenta. Pokud by konflikt na Blízkém východě pokračoval a ceny energií zůstávaly na současných úrovních dlouhodobě, není vyloučeno ani třetí zvýšení, což by mělo vážné důsledky pro už tak slabý ekonomický růst v eurozóně, varoval analytik.
Růst cen ropy a plynu přispěl k tomu, že inflace v zemích eurozóny v květnu stoupla na 3,2 procenta a výrazně tak překonala dvouprocentní cíl ECB. Další růst cen je téměř jistý, protože konflikt trvá déle, než většina lidí očekávala.
ECB ve čtvrtek také zvýšila odhad inflace na letošní rok a nyní ji odhaduje na 3,0 procenta. V březnu počítala s inflací 2,6 procenta. Zvýšila i výhled na příští rok, a to na 2,3 procenta z dosavadních 2,0 procenta.
Centrální banka v dnešní zprávě zhoršila i výhled hospodářského růstu na letošní rok. Nově očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) se v eurozóně zvýší o 0,8 procenta, před třemi měsíci počítala s růstem o 0,1 procentního bodu vyšším. V příštím roce ECB očekává zrychlení tempa růstu na 1,2 procenta.



Spojené státy uvalily sankce na předsedkyni Mezinárodního trestního soudu (ICC), japonskou soudkyni Tomoko Akaneovou, a soudního právníka Abdoulayeo Seyeho ze Senegalu. Oznámil to v úterý americký ministr zahraničí Marco Rubio. Sankce navazují na loňské nařízení amerického prezidenta Donalda Trumpa namířené proti ICC.



Nákladní loď zasáhl při plavbě v Hormuzském průlivu neznámý projektil, oznámila v úterý ráno britská námořní služba (UKMTO). Zásah způsobil škody ve strojovně lodi a zranil či zabil nejméně jednoho člena posádky. Spojené arabské emiráty v podvečer podle agentury Reuters zase uvedly, že na ně Írán vypálil dvě balistické rakety. Jedna raketa zasáhla teritoriální vody země, druhá dopadla mimo ně.



Zářijové parlamentní volby v Rusku nebudou svobodné, soutěživé ani spravedlivé a jejich oficiální výsledek vznikne na objednávku Kremlu. Přesto mohou být důležité, protože data získaná z hlasování mohou ukázat, zda režim ruského prezidenta Vladimira Putina ve společnosti výrazněji ztrácí podporu. Politický geograf Michael Romancov z Univerzity Karlovy to řekl v rozhovoru s ČTK.



Bývalý ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov vyzval k uspořádání voleb na Ukrajině ještě během nynější války s Ruskem. Země čelí krizi vládnutí, uvedl Fedorov, který podle agentury Reuters také kritizoval korupci během nynější války.



Německý fotbalový reprezentant Jamal Musiala dnes zkolaboval v Heindenheimu v generálce Bayernu Mnichov na sobotní utkání o Superpohár proti Dortmundu.