Mimořádná zpráva

Dražší letenky, méně cestujících. Zdanění leteckého paliva by pomohlo ochránit klima

ČTK ČTK
13. 5. 2019 13:20
Zdanění leteckého paliva, kerosenu, v Evropské unii by přineslo snížení uhlíkových emisí sektoru o 11 procent, přičemž dopad na zaměstnanost a hrubý domácí produkt by byl zanedbatelný. Uvádějí to uniklé unijní dokumenty, do nichž měl možnost nahlédnout list Financial Times (FT).
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Boeing

Při zdanění leteckého kerosenu ve výši 330 eur (v přepočtu 8490 korun) na tisíc litrů by se cena letenek v EU zvýšila o deset procent na průměrných 333 eur. Počet cestujících v letecké přepravě by se pak snížil o 11 procent na 613 milionů ročně.

Zpráva připouští, že se zavedením daně by zaměstnanost sektoru klesla o 11 procent, dopad na celkovou zaměstnanost v EU by ale byl minimální. Ze 194 milionu pracovních míst v unii je v leteckém sektoru 3,2 milionu.

Letecké palivo pro mezinárodní linky (v EU i do třetích zemí) je osvobozeno od daně z přidané hodnoty. Pravidla EU členským státům umožňují uplatňovat daň z kerosenu v domácí přepravě, žádný z nich to ale nedělá, upozorňuje list.

Letecký sektor generuje asi 2,5 procenta globálních emisí oxidu uhličitého. Spolu s hospodářským růstem se zvyšují i emise, na období 2010 až 2020 se počítá s jejich zvýšením o 68 procent. Vyplývá to z dokumentu, který v únoru předložilo na jednání EU Nizozemsko. To také zorganizovalo konferenci na téma daní v letecké přepravě, svolalo ji na 20. června. "Každý sektor musí přispět k boji se změnami klimatu, od dopravy a zemědělství k průmyslu a letecké přepravě. Jelikož emise se u hranic nezastaví, musíme konat na evropské úrovni," uvedl nizozemský diplomat.

Letecké společnosti jako IAG, Lufthansa a Air FRance-KLM vidí za špatnými výsledky svého hospodaření vysoké náklady na palivo. Podle dat společnosti Patts barel leteckého paliva stojí kolem 85 dolarů (1947 Kč), zatímco před třemi lety to bylo 50 dolarů.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 13 minutami

Ekonomika Evropské unie vzrostla o 1,9 procenta, nejmenší nezaměstnanost je v Česku

Ekonomika Evropské unie ve druhém čtvrtletí vzrostla o 1,9 procenta, a zotavila se tak z poklesu 0,1 procenta v prvním kvartálu, za kterým stály negativní dopady šíření koronaviru. Ve svém prvním rychlém odhadu to oznámil statistický úřad Eurostat.

V EU také druhý měsíc v řadě ubylo lidí bez práce. Míra nezaměstnanosti dosáhla v červnu 7,1 procenta, zatímco v květnu činila 7,3 procenta. Poprvé po roce je nezaměstnanost nižší než ve stejném měsíci minulého roku, kdy v době prudkého růstu za první vlny pandemie dosáhla 7,3 procenta. Nejmenší nezaměstnanost je v Česku, kde klesla na 2,8 procenta.

Míra inflace v eurozóně dosáhla v červenci 2,2 procenta a po mírném červnovém zpomalení se vrátila k růstu z předchozích měsíců. V červnu ceny meziročně vzrostly o 1,9 procenta. Údaje za celou Evropskou unii odhad neobsahuje, úřad je zveřejní v polovině srpna. Evropská centrální banka v polovině července oznámila, že inflační cíl zvedá na dvě procenta. Analytici přitom počítají s tím, že i tuto metu letos růst cen překoná.

Zdroj: ČTK
Další zprávy