Dozorčí rada schválila plat šéfa ČD, i s odměnami 592 tisíc

ČTK ČTK
27. 5. 2014 21:20
Kromě výše platu a odměn obsahuje manažerská smlouva pro generálního ředitele šestiměsíční odchodné, které je možné vyplatit po půlroce stráveném ve funkci.
Daniel Kurucz, generální ředitel ČD.
Daniel Kurucz, generální ředitel ČD. | Foto: ČTK

Praha - Dozorčí rada v úterý schválila plat generálnímu řediteli a předsedovi představenstva Českých drah Danielu Kuruczovi. Šéf drah měsíčně dostane základní plat 370 tisíc korun a k tomu může získat dalších 60 procent (222 tisíc korun) na odměnách. Řekl to předseda dozorčí rady Milan Feranec.

Kurucz je generálním ředitelem drah od 20 února. Dosud nebyla výše jeho odměny stanovena a pobíral plat jako ekonomický náměstek, což je pozice, ze které na ředitelský post přišel.

"Vycházeli jsme z velikosti Českých drah a její významnosti a rovněž z toho, že podniká na komerční riziko," doplnil Feranec. O odměnách pro generálního ředitele drah bude podle něj rozhodovat dozorčí rada na základě plnění stanovených cílů. Ty mohou mít ekonomický i jiný charakter.

Kromě Kurucze v úterý dozorčí rada rozhodovala o platu zbylých dvou členů představenstva ČD. Těmi jsou náměstek pro osobní dopravu Michal Štěpán a náměstek pro ekonomiku a techniku Pavel Krtek. Jejich měsíční odměna by podle informací ČTK měla činit 250 tisíc korun. K tomu jim může dozorčí rada podobným způsobem jako u Kurucze přiznat odměny ve výši 50 procent základního platu.

Odchodné již po půl roce

Kromě výše platu a odměn obsahuje manažerská smlouva pro generálního ředitele šestiměsíční odchodné, které je možné vyplatit po půlroce stráveném ve funkci. Tato lhůta se podle Ferance počítá od okamžiku platnosti smlouvy, což je začátek června.

Klasickou konkurenční doložku smlouva neobsahuje. Šéf drah tak může odejít ke konkurenci, nesmí ale zneužívat informací získaných v Českých drahách, doplnil Feranec s tím, že takovéto jednání by se nicméně velmi těžko dokazovalo.

Diskusi kolem vysokých platů vrcholného managementu drah způsobilo šestimilionové odškodné pro bývalého generálního ředitele ČD Dalibora Zeleného. Ten přitom firmu řídil pouhý půlrok, kvůli konkurenční doložce měl ale získat dalších 12 měsíčních platů za to, že po tuto dobu nebude pracovat pro konkurenční firmu. Nakonec ale ČD využily toho, že konkurenční doložku pro Zeleného neschválila dozorčí rada a platnost doložky zpochybnily.

Změny v odměnách generálního ředitele v minulém týdnu potkaly i další ze státních železničních organizací Správu železniční dopravní cesty, kterou by měl od začátku měsíce vést Pavel Surý. Ten by měl brát základní plat 280 tisíc korun, což je o 70 tisíc korun méně než jeho předchůdce Jiří Kolář. K tomu by na odměnách mohl získat 140 tisíc korun za rok.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, připustila sestra Kim Čong-una

Sestra a blízká poradkyně severokorejského vůdce Kim Čong-una uvedla, že KLDR zváží účast na summitu s Jižní Koreou, pokud bude ve vzájemných vztazích panovat úcta. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na severokorejskou státní tiskovou agenturu KCNA.

Prohlášení přichází den poté, co Severní Korea vyzvala Spojené státy a Jižní Koreu, aby upustily od své údajně nepřátelské politiky a dvojích standardů. Teprve poté bude podle Pchjongjangu možné zahájit rozhovory o formálním ukončení korejské války z let 1950 až 1953. Tento konflikt skončil příměřím, ale nikoli mírovou smlouvou.

"Věřím, že pouze při zachování poctivosti a vzájemného respektu se může odehrávat hladká komunikace mezi Severem a Jihem (…) a vyřešit záležitosti typu vrcholných schůzek mezi Severem a Jihem," uvedla v prohlášení Kim Čong-unova sestra Kim Jo-čong.

Jihokorejský prezident Mun Če-in ve svém projevu na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku v úterý zopakoval výzvu, aby obě Koreje formálně ukončily válečný stav.

Zdroj: ČTK
před 35 minutami

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, římský klan Casamonica. Její boss dostal u soudu 30 let vězení

Itálie má oficiálně další mafiánskou organizaci, kterou je římský klan Casamonica. Soud jej tento týden postavil na roveň známějším uskupením jako jsou sicilská Cosa Nostra, neapolská Camorra či původně kalábrijská 'Ndrangheta. Dlouhými tresty vězení potrestal soudce čtyři desítky členů římské mafie, jeden z bossů má strávit za mřížemi 30 let.

"Je to velice důležitý verdikt zejména proto, že ničí iluzi o tom, že v Římě žádná mafie není," řekl agentuře AFP Nando Dalla Chiesa, který o organizovaném zločinu přednáší na milánské univerzitě. "Město nedokázalo přijmout fakt, že v něm operují nejen některé elementy zločineckých skupin Camorra a 'Ndrangheta, ale že má i svou vlastní, domácí mafii," dodal.

Proces se členy mafie Casamonica trval dva roky a obžalovaní mají podle rozsudku kvůli obchodování s drogami, vydírání a držení zbraní strávit ve vězení celkem 400 let. Boss Domenico Casamonica dostal trest 30 let odnětí svobody, rozsudek ale není pravomocný.

První členové rodiny Casamonica, kteří patří k romské menšině, se do Říma přistěhovali v první polovině 20. století a policie je dlouho sledovala zejména kvůli lichvářským půjčkám. Klan na sebe upozornil v roce 2015, kdy se v Římě konal pompézní pohřeb jeho bosse Vittoria Casamoniky. Rakev tehdy ulicemi vezl kočár tažený koňmi, z helikoptéry se na něj sypaly okvětní lístky růží a truchlícím hrála hudba z filmu Kmotr. Policie i vedení města pak musely čelit kritice, že konání okázalé akce nedokázaly zabránit.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 51 minutami

Při útoku v Somálsku zemřelo nejméně osm lidí, je mezi nimi premiérova poradkyně pro ženská práva

Nejméně osm lidí v sobotu zemřelo při sebevražedném útoku nedaleko prezidentského paláce v somálské metropoli Mogadišo, informovaly tiskové agentury s odvoláním na policii. Další jsou zraněni. K zodpovědnosti za explozi se přihlásilo radikální islamistické hnutí Šabáb, které je napojeno na teroristickou síť Al-Káida. Automobil napěchovaný výbušninami najel do osobních a nákladních vozů u kontrolního stanoviště, odkud vede cesta ke vstupu do prezidentského paláce, popsala agentura AP.

Přes toto kontrolní stanoviště jezdí prezident a premiér při cestách na letiště nebo z něj, podotkla AP. Mluvčí hnutí Šabáb později uvedl, že sebevražedný útočník cílil na konvoj aut, jenž mířil do paláce. Svědek agentuře Reuters popsal, že viděl sedm zničených automobilů a tři rikši. Celá křižovatka byla podle něj potřísněna krví.

Vládní mluvčí Mohamed Ibrahim Moalimuu oznámil, že mezi oběťmi je poradkyně premiéra pro záležitosti žen a lidských práv Hibaq Abukarová. "Byla jedním z pilířů premiérovy kanceláře v otázkách týkajících se žen," sdělil na Facebooku. Podle Reuters není jasné, zda Abukarová byla v době výbuchu v konvoji, nebo se ocitla poblíž exploze.

Podle policejního mluvčího Abdifataha Adama Hassana dalších devět lidí utrpělo zranění. Počet obětí by však mohl být vyšší, jelikož některé mrtvé a zraněné odnesli jejich příbuzní, uvedl Hassan. "Za výbuchem stojí Šabáb. Zabili osm lidí, včetně vojáka, matky a dvou dětí. Šabáb masakruje civilisty," dodal Hassan.

Radikální hnutí Šabáb, jenž chce svrhnout vládu a prosadit v Somálsku svůj přísný výklad islámského práva, provádí podobné útoky často.

Zdroj: ČTK
Další zprávy