Praha – S létem přichází čas dovolených. Zájezdy však nenabízejí jen certifikované cestovní kanceláře. Do přetahované o zákazníky se zapojují i slevové portály, které často bojují zejména nižší cenou, která Čechy láká.
"Podařilo se nám zvýšit prodej zájezdů oproti loňsku o desítky procent," potvrzuje Zdeněk Linc ze serveru Slevomat.cz. Portál Zapakatel.cz meziročně navýšil nabídku v kategorii cestování o dvacet procent.
Při slevách zbystřete
Pokud se ale lidé rozhodnou dát přednost slevovým portálům, může je potkat nepříjemné překvapení. Mnohdy totiž nejsou registrované a nefungují jako cestovní kancelář či agentura, jak se může na první pohled zdát.
"Nenesou žádnou odpovědnost za poskytované informace. Slevový portál neprodává zájezd, ale slevu. Tu klient musí uplatnit u pořadatele zájezdu, tedy cestovní kanceláře," zdůrazňuje mluvčí Asociace cestovních kanceláří České republiky Jan Papež.
Až když zákazník slevu uplatní a uzavře s cestovní kanceláří obchod, vztahují se na něj práva spotřebitele. "Do té doby dává své peníze všanc. Když si koupí zájezd u agentury, jeho práva nejsou nijak dotčena," dodává Papež.
Zaplacený hotel, který vlastně zaplacený není
Slevové portály plní účel zprostředkovatele. Právě vztah mezi jimi a prodejcem služby, respektive cestovní kanceláří, může být problematický. "Spotřebitel by si měl předem zjistit, zda v případě zprostředkování platí zprostředkovateli, nebo přímo prodejci," upozorňuje mluvčí České obchodní inspekce Miloslava Fléglová.
Pokud zákazník zaplatí zprostředkovateli, může se stát, že peníze nedostane přímo prodejce. "Stává se, že spotřebitel například přijede do hotelu, který si objednal a zaplatil, ale tam mu objednané a řádně zaplacené služby odmítnou poskytnout s odůvodněním, že je nemají uhrazeny," vysvětluje Fléglová.
Jak se nenechat napálit
Při nákupu zájezdů na slevových portálech je důležité ověření údajů v obchodním rejstříku. Česká obchodní inspekce radí neplatit předem hned při prvním nákupu. Nezbytné je také seznámit se s obchodními podmínkami i referencemi od ostatních zákazníků.
Varovných signálů, které značí nedůvěryhodnost, je celá řada. "Patří mezi ně chybějící nebo nepřesné údaje o prodejci. Například adresa na magistrátě či obecním úřadě. Zákazník by měl zbystřit, pokud je jediný možný pouze e-mailový kontakt. Příliš nízké ceny nebo požadavek platby předem také mohou značit potenciální problémy," dodává Fléglová.
