V Česku je nyní v platnosti více než 42 tisíc předpisů. Každý rok přibude dalších několik set zákonů a tisíce prováděcích vyhlášek a nařízení. Ve srovnání s některými jinými zeměmi je to enormní číslo.
V džungli zákonů jdou najít opravdu zajímavé předpisy. Například zákon z roku 1919 o úlevách při přijímání legionářů do státních úřadů nebo zákon ze stejného roku, jímž se zavádí daň ze zapalovadel pro Slovensko. Zajímavý je také zákon o zabírání bytů obcemi z dvacátých let 20. století.
Na seznamu "legislativního" odpadu je též třeba nařízení z první republiky, že veškeré obilí a z něho vyrobené výrobky, rýže, jakož i luštěniny cizozemského původu se zabavují, jakmile se přivezou na území státu. Zákon z roku 1934 stanovuje zase povinné očkování příslušníků vojska a četnictva a některých jiných osob proti nakažlivým nemocem. A třeba zákon z roku 1949 už započítává příjmy ze soukromé výdělečné činnosti na doplatky služebních příjmů a odpočivných platů některých veřejných zaměstnanců.
Staré zákony se staly finalistou letošní ankety Absurdita roku. "Upozorňujeme na byrokratické nesmyslnosti. Pročistit právní řád o zákony a další předpisy, které už nemají smysl, by určitě stálo za to, mají-li se v nich ti, kteří se jimi mají řídit, vůbec vyznat. Bohužel záměr odstranit zmatky zatím nevychází a k zemím, kde se každoročně zveřejňují kompletní znění všech předpisů, se asi jen tak nepřiblížíme," uvedl David Pavlát za vyhlašovatele každoroční ankety.
Nejenom stoleté zákony, ale i ty nové by se měly protřídit
Možná ale k částečné redukci nakonec dojde. V Poslanecké sněmovně nyní leží návrh, který ruší přes osm set obsoletních (zastaralých) právních předpisů.
"Původně jsme předložili návrh, který obsahoval jen něco přes stovku norem z počátků první republiky. Chtěli jsme upozornit na problém a absurditu stále platných starých právních předpisů. Následně ústavně-právního výboru sněmovny požádal vládu, aby se otázkou obsoletních předpisů dál zabývala a seznam rozšířila. Proto loni na podzim předložila návrh s už více než 800 vybranými předpisy, které jsou určené ke zrušení," vysvětluje poslanec Marek Benda (ODS).
Tento návrh byl prý výbory projednán a doporučen a čeká od dubna na projednání ve II. a III. čtení. Vedle starých zákonů by se ale podle poslance měly v budoucnu řešit i platné normy a zrušit i mezi nimi vše nepodstatné.
Návrh, který je nyní ve sněmovně, se zaměřuje jen na ty hodně staré předpisy. A uvádí: "Z hlediska reálné praxe je existence těchto (obsoletních) předpisů zcela nadbytečná, nicméně jedním z hlavních problémů je právě skutečnost, že nelze často přesně říci, které právní předpisy jsou stále platné a které nikoliv. Pro občany, ale i pro orgány veřejné moci pak může být v některých případech velmi složité se v právních předpisech orientovat a identifikovat. Takový stav ohrožuje právní jistotu, řádné fungování státní správy i aplikaci obecné právní zásady "neznalost zákona neomlouvá"."
Podle předkladatelů může za existenci zastaralých právních předpisů i spletitý historický vývoj na českém území. "Je velkou zátěží pro moderní právní řád 21. století, zvláště pak pro nově budovaný systém e-Sbírka, jehož součástí budou všechny platné právní předpisy vyhlášené ve Sbírce zákonů a ekvivalentních předchozích sbírkách," píše se v poslaneckém návrhu.
Ministerstvo vnitra má proto připravit takzvanou Analýzu právního řádu České republiky za účelem identifikace obsoletních právních předpisů. Ta by měla být spolufinancována z Evropského sociálního fondu prostřednictvím operačního programu Zaměstnanost a jejím cílem bude právě zjistit, které zákony jsou platné a použitelné a následně právní řád vyčistit.
Jak ale někteří odborníci podotýkají, ne všechny staré zákony je třeba rušit. Musí se postupovat opatrně. Například zákon č. 281 z roku 1919 o státní podpoře stavebního ruchu, jenž stanovuje, že na domech, jimž se dostalo státní podpory podle tohoto zákona, je zřízeno právo předkupní a zákaz zcizení a zatížení, musí platit dál. Není totiž vyloučeno, že takové nemovitosti stále existují.
S přijetím návrhu zákona, který ruší obsoletní zákony nebudou spojené žádné výdaje ze státního rozpočtu. Tudíž by se mohl v příštím roce projednat. "Bude mít pozitivní dopady nejenom na rozpočty, ale také na podnikatelské prostředí a na výkon veřejné správy, neboť v důsledku výslovného zrušení některých obsoletních právních předpisů dojde k posílení právní jistoty a snížení administrativní zátěže," dodává Benda.
