Vysokorychlostní trať do Ostravy má být hotová za 10 let. Stát ale ještě nemá pozemky

Ekonomika ČTK Ekonomika, ČTK
14. 11. 2019 9:41
Úsek vysokorychlostní trati mezi Prosenicemi u Přerova a Ostravou by mohl být hotov do roku 2030. V současné době se dělá studie proveditelnosti a v terénu už jsou zeměměřiči.
Foto: Aktuálně.cz

Pozemky pro výstavbu trati Brno - Ostrava by se měly začít vykupovat v roce 2021 nebo 2022, samotná stavba má začít v roce 2025. Novinářům to řekl vedoucí oddělení koncepce vysokorychlostních tratí a technologického rozvoje Správy železniční dopravní cesty Petr Provazník.

"Tak jak máme informace, tak se bavíme o možnosti dokončení prací ještě před rokem 2030 naprosto bezpečně. Zkušenosti ze zahraničí nám ukazují, že zprovoznit novou trať i na zelené louce v kilometrických nuancích, které tady jsou nějakých 60 - 70 kilometrů, je možné v horizontu tří let," řekl Provazník.

Vysokorychlostní spojení z Prosenic do Ostravy vznikne jako zcela nová dvoukolejná trať na zelené louce. "Snažíme se využívat souběhu s již existujícími infrastrukturními stavbami, ať už dálnicí D1, tak i současnou tratí tam, kde je v blízkosti nového koridoru, ale je to vždycky nová trať," řekl Provazník.

Vysokorychlostní trať podle něj potřebuje zhruba stejný prostor jako klasická dvojkolejná trať. Pozemky pro ní se mohou začít vykupovat až po vydání územního rozhodnutí, což Provazník předpokládá v roce 2021 nebo 2022.

Celý úsek přijde na několik desítek miliard korun. Stavba kilometru trati v běžném terénu podle Provazníka stojí okolo 400 milionů korun, v případě estakády se cena šplhá k miliardě a u tunelů je to ještě více.

Výhoda stavby na zelené louce je podle Provazníka v tom, že nebude potřeba dělat žádné výluky. Po spuštění vysokorychlostních vlaků se uvolní kapacita současné trati, kde bude moci být posílena regionální doprava a také se tam zvýší plynulost nákladní dopravy.

"Napojení na současnou síť budou zcela jistě u Prosenic a do Ostravy-Svinova. Sjezdy jsou ještě předmětem řešení, v každém případě napojíme Hranice na Moravě," řekl Provazník.

Náměstek moravskoslezského hejtmana Jakub Unucka (ODS) řekl, že vysokorychlostní trať může být podobným zlomem, jako bylo zavedení kolejí před sto lety. Pokud bude cesta vlakem z Ostravy do Brna trvat tři čtvrtě hodiny, bude to podle něj prakticky stejné jako jezdit v Ostravě z Poruby do centra a spoustu lidí to může motivovat k tomu, aby z Ostravy neodcházeli.

Plán vysokorychlostních tratí VRT v Česku.
Plán vysokorychlostních tratí VRT v Česku. | Foto: SŽDC

"Pokud se spojí Ostrava s Brnem do třičtvrtěhodiny, tak vznikne vlastně milionová moravská aglomerace, která může být značnou protiváhou Prahy, což z hlediska geopolitického není zanedbatelné. Další pozitivní věc je, že všude ve světě na konečné zastávce, což bude Ostrava-Svinov, vznikla nová čtvrť, která má několik desítek tisíc lidí a firem. Takže to může být nejmodernější čtvrť, která v České republice vznikne," řekl Unucka.

Uvedl, že kraj bude požadovat rozšíření mezistátní komise, jež koordinuje výstavbu tratí, o Moravskoslezský a sousední polské kraje. "Stále nevíme, kudy to do Polska půjde. Snažíme se tlačit přes regionální i přes centrální úroveň, aby se to styčné místo dohodlo," řekl Unucka.

 

Právě se děje

teď

Obcím i krajům stoupl přebytek rozpočtu, Schillerová kritizovala nedostatek investic

Obce loni hospodařily s přebytkem 25,5 miliardy korun a kraje s přebytkem 5,8 miliardy korun. Předloni obce vykázaly přebytek 8,3 miliardy korun a kraje 82 milionů korun. Celkově tak hospodaření územních rozpočtů včetně dobrovolných svazků obcí loni skončilo s přebytkem 31,7 miliardy korun, zatímco o rok dříve to bylo 8,8 miliardy korun.

"Finance obcí a krajů jsou ve skvělé kondici. Jejich hospodaření skončilo již osmým rokem po sobě v přebytku. (…) Celkové příjmy samospráv dlouhodobě rostou. Na tom mají největší zásluhu daňové příjmy," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Méně příznivou zprávou podle ní jsou ale údaje o investicích samospráv. "Loni sice kraje a obce proinvestovaly dohromady téměř 124 miliard korun, stále to ale bylo o 30 procent méně, než kolik si naplánovaly," dodala.

Celkové příjmy územních rozpočtů loni vzrostly o 61,5 miliardy korun na 594,1 miliardy korun a celkové výdaje o 38,6 miliardy na 562,4 miliardy korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy