Proměny jmen i zhyzdění magistrálou. 150 let Hlavního nádraží na méně známých fotkách

Proměny jmen i zhyzdění magistrálou. 150 let Hlavního nádraží na méně známých fotkách
Pouhých devět cestujících přivezl 14. prosince 1871 na tehdejší Nádraží císaře Františka Josefa (dnes Praha hlavní nádraží) první vlak z Vídně, který zahájil provoz na tehdy ještě soukromé trati, která vedla z metropole habsburské říše přes České Budějovice a Benešov.
Poměrně brzy přestala provozu původní budova postavená v novorenesančním slohu podle návrhu Ignáce Ullmanna a Antonína Barvitia stačit. Mezi roky 1901 a 1909 ji proto nahradila secesní stavba architekta Josefa Fanty (snímek z roku 1907).
Kolorovaná pohlednice z roku 1907. Nová budova Nádraží císaře Františka Josefa se ještě dostavuje, ale klenbová konstrukce nad kolejištěm o délce 235 metrů, šířce 76 metrů a výšce 18 metrů je již hotová. Je tvořena 21 dvojitými oblouky o rozpětí 33,3 metrů. Nýtovanou ocelovou konstrukci zhotovila firma S. Bondy. Na její výrobu spotřebovala dva tisíce tun ocele, 1,2 milionu nýtů, 18 tisíc metrů čtverečních zinkového plechu na střešní krytinu a přes 200 kusů velkoplošných skleněných tabulí na zasklení obou průčelí. Před domem č. p. 97 je zadní trakt Nového německého divadla (nyní Státní opera Praha), jehož představení byla občas rušena nepříjemným pískotem lokomotiv.
Wilsonovo nádraží v roce 1936.
Foto: ČTK
Ekonomika dap Ekonomika, dap, luk
Aktualizováno 2. 1. 2022 17:14
Hlavní nádraží v Praze se otevřelo 14. prosince 1871, tehdy ještě jako Nádraží císaře Františka Josefa. Původní budovu nahradila počátkem 20. století nová, postavená podle návrhu architekta Josefa Fanty. Spolu s přilehlou halou nad nejstaršími nástupišti je nyní největší secesní památkou v Česku. Podívejte se na méně známé historické snímky nejdůležitějšího nádraží v zemi.
 

Právě se děje

Další zprávy