Senátoři kývli na elektronické dálniční známky. Změní se doba, po kterou kupon platí

ČTK ČTK
Aktualizováno 14. 8. 2019 14:30
Motoristé by měli od roku 2021 používat elektronické dálniční známky místo dosavadních papírových nálepek. Změnu zákona, která to umožní, schválil i Senát. Limit pro maximální cenu známky poslanci ani senátoři nezvýšili. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident. Pro návrh hlasovalo 43 ze 68 přítomných senátorů, šest z nich ale bylo proti.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

V novém systému bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace. Platby, které budou vázány na registrační značku vozidla, zaznamená informační systém Státního fondu dopravní infrastruktury. Budou se kontrolovat prostřednictvím kamer, k prověrkám by mohly sloužit i nynější mýtné brány. Systém by mohl do budoucna umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky.

Zpravodaj senátor František Bradáč (KDU-ČSL) popsal, že poplatek se už nebude hradit za jeden kalendářní rok, ale na 365 po sobě jdoucích dní. Pokud někdo prodá svůj vůz, prodá s ním i zaplacený poplatek. Pokud ale dostane od úřadu novou registrační značku na svůj vůz, třeba kvůli její ztrátě, úřad tuto změnu zanese do systému a zaplacený poplatek se bude vztahovat i na novou značku.

Senátor Michael Canov (STAN) však navrhoval novelu zamítnout. Reagoval tím na možný problém, na který předtím upozornili jiní senátoři, například Jitka Seitlová (KDU-ČSL). Podle ní v důsledku nové právní úpravy hrozí, že někdo poplatek za dálnici nezaplatí, poté dálnici opustí, a když ho přímo na ní policie nedopadne, už mu pak následně žádná sankce hrozit nebude. Předseda senátorů ODS Miloš Vystrčil i senátorka Seitlová se ministra dopravy Vladimíra Kremlíka (za ANO) ptali, zda tomu tak může být.

Senátor Bradáč citoval z odpovědi ministerstva dopravy, které popsalo, že kontrola placení poplatku se bude odehrávat v provozu za pomoci videokamer. Pokud policista nebo celní správa auto zastaví, zkontroluje, zda v něm případně necestuje zdravotně postižená osoba. Pak by auto platit nemuselo. Pokud se ale taková kontrola neuskuteční, nebude řidič později žádným způsobem zatěžován.

Ministr Kremlík odmítl, že pokud by někdo za použití dálnice nezaplatil, byl by beztrestný. Podle něj není pravda, že by policie nemohla po opuštění dálnice vozidlo zkontrolovat. Zdůraznil, že zákon ukládá za dálnici zaplatit. Na placení poplatku bude dohlížet policie a celníci. Podle jeho slov to není tak, že by někdo beztrestně jezdil bez zaplacení a nikdo to po něm nevynucoval.

Novela na návrh poslance ANO a někdejšího náměstka ministra dopravy Milana Ferance obsahuje ustanovení, které se týká sazeb mýtného. Mýtné, které platí vozidla nad 3,5 tuny, má zohledňovat také emise a hluk vozidel. Sazby mýtného by tak měly zohledňovat emisní třídu vozidla a denní dobu, kdy auto jede po zpoplatněném úseku.

Novela na návrh vlády osvobozuje od poplatků auta na elektřinu, vodík a případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za nižší sazby by měla jezdit auta na zemní plyn a biometan (CNG). Vláda nechtěla zvýhodnit auta na propan-butan (LPG) s tím, že jejich podpora není nutná, protože jich již nyní jezdí mnoho.

Ministerstvo dopravy si od elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně. Zároveň by se měly snížit provozní náklady až o 120 milionů korun za rok.

Za dálnice se v Česku prostřednictvím časových kuponů platí od roku 1995, elektronické mýtné pro kamiony bylo spuštěno v roce 2007. Současných 1500 korun ročně platí motoristé od roku 2012. Stát loni za prodej kuponů získal více než pět miliard korun, zhruba stejně jako předloni.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy