Pražské MHD ubylo za pandemie 40 procent cestujících. Nejméně jezdili metrem

ČTK ČTK
21. 7. 2021 10:59
Pražskou MHD loni využilo kvůli pandemii covidu-19 meziročně o zhruba 40 procent cestujících méně. Největší pokles byl zaznamenán v metru, které přepravilo v době první vlny pandemie denně zhruba 200 000 cestujících proti 1,15 milionu z doby před koronavirem. Celkově vozy veřejné dopravy najezdily loni méně kilometrů než v předchozím roce.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Data vyplývají z ročenky dopravy Technické správy komunikací (TSK) za rok 2020. Nejpřesnější čísla jsou k dispozici v metru, kde fungují u vstupů a výstupů do stanic sčítače cestujících.

Největší propad zaznamenala MHD při první vlně pandemie loni od 11. března do 26. května, kdy klesl počet cestujících proti normálu až o 83 procent. Poprvé se v pracovní den počet snížil v metru pod milion lidí denně 11. března 2020. "O osm dní později 19. března využilo spoje podzemní dráhy již jen asi 200 000 lidí. V roce 2019 přepravilo metro ve stejném období denně okolo 1,15 milionu," píše se v ročence.

Počet cestujících se začal zvyšovat v dubnu a květnu, kdy 26. května cestovalo metrem přes 600 000 lidí. Nejvíc lidí využilo metro 2. září, kdy jich jelo 830 000. Následně začalo opět docházet k mírnému úbytku cestujících a na konci října to bylo pouze 330 000 lidí. Do konce roku pak počet cestujících nepřesáhl 700 000 lidí denně.

Právě v metru byl zájem cestujících nejnižší. V povrchové dopravě, tedy v tramvajích a autobusech, byla poptávka cestujících o pět až deset procent vyšší. Sčítání cestujících v povrchové dopravě komplikuje fakt, že sčítači je vybavena pouze část vozů.

Vozy MHD loni ujely meziročně o asi 12,5 milionu kilometrů méně, což je o asi šest procent méně proti původně naplánovanému počtu. Rozsah MHD byl po celý rok nastavován podle aktuální epidemiologické situace a podle potřeb. "Po celou dobu epidemie tak bylo dbáno na to, aby nabídka spojů byla alespoň o 20 až 30 procent vyšší, než odpovídalo aktuální poptávce," píše se v dokumentu.

Kvůli covidu provoz MHD loni provázela řada opatření. Nařízeno bylo nosit ve vozech i na zastávkách nejdříve roušky a následně respirátory, zrušen byl prodej jízdenek u řidičů a v průběhu roku byly na čas uzavírány pro výstup a nástup v tramvajích a autobusech přední dveře. Dopravní podnik (DPP) zvýšil frekvenci a upravil technologie čištění vozů a u vstupů do metra rozmístil zásobníky s dezinfekcí.

Upravovány byly podle vytíženosti jízdní řády, kdy bylo vydáno na 10 000 změn. Provoz některých linek byl přerušen a zkrácen byl denní provoz a prodlouženy intervaly. Podle upravených řádů jezdí veřejná doprava dosud. Návrat k běžnému rozsahu a provozu je předběžně plánován na letošní září.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy