Nejnovější stavba startuje mezi Soběslaví a Doubím u Tábora
Správa železnice 16. října zahájila stavbu na předposledním zatím neopravovaném úseku koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi.
Náklady jsou 4,3 miliardy Kč bez DPH, stavba potrvá do jara 2023. Z velké části to bude novostavba, bude mít minimální dopad na cestující. Výluky budou nutné až při napojování nové trati na původní. Rychlost bude nově možná 160, výhledově až 200 kilometrů v hodině. Celý koridor by měl být hotový v roce 2025.
Téměř celý úsek 8,8 kilometru dlouhé modernizované trati povede souběžně s dálnicí D3, což umožní zvýšit traťovou rychlost na 160 kilometrů v hodině, výhledově až na 200. Přibude druhá kolej, což zvýší kapacitu a odpadne dosud nutné křižování vlaků v Soběslavi a Roudné. Jde o předposlední úsek koridoru mezi Prahou a Českými Budějovicemi.
"Výjimečnost je i v tom, že jdeme novou stopou, což u SŽDC není vždycky pravidlem, často renovujeme stopu stávající," řekl novinářům generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda.
Poté, co jihočeský krajský úřad nedávno vydal územní rozhodnutí, blíží se i stavba poslední části Ševětín - Nemanice, kde je hrubý odhad nákladů přes pět miliard korun. Stavba by měla začít do tří let. "Ještě letos chceme udělat záměr projektu," řekl Svoboda. V úseku budou i dva tunely.
Až bude koridor hotový, jízdní doba expresů z Českých Budějovic do Prahy bude hodina a 40 minut. "Zkrácení jízdní doby je pro cestující to nejpodstatnější," řekla mluvčí SŽDC Radka Pistoriusová.
Stavba navazuje na modernizaci úseku z Veselí nad Lužnicí do Soběslavi z let 2014 a 2015. Ve stanici Soběslav bude zrušen současný železniční přejezd, nahradí ho podchod pro pěší. Za stanicí směrem na Doubí u Tábora bude 370 metrů dlouhý Zvěrotický tunel, na nějž naváže 830 metrů dlouhý most přes Černovický potok a 263 metrů dlouhý přes Kamenný rybník.
Na nové trati nebudou železniční přejezdy, stavba téměř neovlivní provoz vlaků. Jak uvedla SŽDC v tiskové zprávě, významným příspěvkem životnímu prostředí bude tunelový most kvůli biokoridoru v lokalitě Hluboká.
Trať postaví firmy Strabag Rail, Eurovia CS a Metrostav. Práce chtějí dokončit v dubnu 2023. Z nákladů 4,3 miliardy Kč bez DPH bude část hradit EU, její příspěvek může být až 1,4 miliardy.
SŽDC zároveň modernizuje trať Sudoměřice - Votice, od května 2018. Práce za 6,3 miliardy Kč tam potrvají do roku 2021. Úsek bude dvoukolejný. Součástí budou tunel Mezno dlouhý 840 metrů a tunel Deboreč dlouhý 660 metrů. "Teď byla chvíli přerušena stavba tunelu, byly problémy se statikou, to se odstranilo," řekl dnes Svoboda. Další část koridoru, stavba úseku Ševětín - Dynín, začala v březnu 2018, skončit by měla v lednu 2020, náklady jsou 756 milionů.
Jak vyplývá z výše uvedené infografiky, na dalších úsecích na 4. koridoru mezi Sudoměřicemi a Voticemi a v Praze od Hostivaře k Vršovicím, momentálně stavební práce probíhají.
Investice do koridorů se vyplatí
Největší benefit pro cestující i nákladní dopravu přinesly v minulosti budované železniční koridory mezi Prahou a Ostravou. Cesta mezi těmito dvěma městy dnes běžně trvá kolem tří hodin. Před modernizací koridoru tu jezdil nejrychlejší vlak čtyři hodiny. Běžné spoje jezdily většinou ještě delší dobu. Rychlejší koridory přilákaly i další dopravce, což vedlo ke skokovému nárůstu počtu cestujících.
Koridory krom dálkové dopravy umožnily i rozvoj příměstské dopravy, zejména v okolí Prahy. Na hlavních tratích jezdí vlaky ve špičkách v patnáctiminutovém intervalu.
Správa železniční dopravní cesty také výrazně investuje do nádražních budov. "Desítky budov jsme už opravili po převzetí od Českých drah před více než dvěma lety, další postupně přijdou na řadu. V letošním roce zahájíme opravy i velkých nádražních budov," uvedl generální ředitel SŽDC Jiří Svoboda. Oprava čeká například nádraží na pražském Smíchově nebo v Berouně.
Správa železnic však v dlouhodobém horizontu připravuje také výstavbu vysokorychlostních tratí (VRT). Po letech dohadů, zda mají "vrtky" - jak se jim přezdívá - v Česku smysl, už železničáři připravují první úseky. Jen letos chce SŽDC dát na přípravu vysokorychlostních tratí přes 140 milionů korun. Kromě trasy z Prahy do Brna a Ostravy se budou moci cestující v budoucnu svézt i do Ústí nad Labem a Drážďan. Výstavba prvních úseků rychlotratí by měla začít po roce 2023.
Peněz na utrácení bude dost
O další peníze na stavby a rekonstrukce na železnici přitom Česko nebude mít nouzi ani v budoucnu. Správa železniční dopravní cesty v tiskové zprávě ve středu uvedla, že Ministerstvo financí uzavřelo s Evropskou investiční bankou úvěrovou smlouvu na tři miliardy korun, které poputují na na rozvoj železniční infrastruktury.
Jde o první část z celkového úvěrového rámce 11,5 miliardy korun, který schválila EIB i vláda na podzim loňského roku.
Půjčené tři miliardy půjdou na financování dvou traťových úseků: Velim - Poříčany a Dětmarovice - Petrovice u Karviné - státní hranice s Polskem. Úvěr zajistí zhruba polovina investičních nákladů, zbývající část je financována z národních zdrojů a evropského fondu Connecting Europe Facility.
