Česko už si ujasnilo, jaké chce mít rychlovlaky. Některé mají konkurovat i letadlům

Michael Bouška Michael Bouška
16. 4. 2019 7:10
Rychlovlaky v Česku představovaly dlouhou dobu jen sen. Po letech dohadů, zda je má v tuzemsku vůbec cenu stavět, přichází ministerstvo dopravy i Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) s plánem, kde a kdy mají rychlovlaky jezdit. Prezentovaly jej na železniční konferenci v Pardubicích minulý týden. Do konce příštího roku chce pak SŽDC mít kompletní studii proveditelnosti všech rychlotratí v zemi. První úseky začnou železničáři stavět v roce 2025.
Foto: SŽDC

Už teď má ministerstvo dopravy plán, jaké vlaky budou po nových tratích jezdit. Nejrychlejší takzvané expresní rychlovlaky mají podle ředitele drážního odboru ministerstva dopravy Jindřicha Kušníře jezdit rychleji než 300 kilometrů v hodině a vyrážet budou v pravidelných intervalech. Stát by na jejich provoz nepřispíval. Měl by ale uzavřenou smlouvu, aby vlaky jezdily i v období mimo špičky. Tyto vlaky budou určeny k propojení hlavních aglomerací a zastaví jen v nejvýznamnějších stanicích.

Plán vysokorychlostních tratí VRT v Česku.
Plán vysokorychlostních tratí VRT v Česku. | Foto: SŽDC

Kromě nich ale mají po těchto tratích jezdit i rychlíky nové generace, které budou jezdit 200 až 250 kilometrů za hodinu. Na ty na rozdíl od expresů bude přispívat stát. Ministerstvo počítá, že nové rychlíky budou schopné sjíždět z vysokorychlostních tratí a pak pokračovat po tratích stávajících.

Plány zahrnují i další spoje. Například spoj typu "sprinter" by měl stavět tak málo, aby mohl konkurovat letecké dopravě. V některých aglomeracích, zejména kolem Prahy, by také mohly jezdit vysokorychlostní příměstské vlaky.

Pilotní úseky už se chystají

Zavádění rychlovlaků ale v Česku proběhne postupně. První by měly být hotové takzvané pilotní úseky, do kterých ministerstvo zařadilo například trať z Prahy do Poříčan, z Přerova do Ostravy nebo z Prahy do Lovosic. Ty nejen že zrychlí dopravu, ale pomohou také vyřešit nedostatek kapacity na stávajících tratích.

Na těchto pilotních úsecích mají v prvních letech jezdit stávající vlaky. Státní České dráhy i soukromý Regiojet totiž mají vozidla, která umožňují jezdit 200 i více kilometrů v hodině, přestože současný limit na českých kolejích je 160 km/h.

Mimo výstavbu zcela nových rychlých tratí dojde i k modernizaci těch stávajících. Například mezi Poříčany a Kolínem má modernizovaná trať pro rychlost 200 kilometrů v hodině plynule navázat na novou rychlotrať.

Páteří vysokorychlostních tratí ve střední Evropě se má do budoucna stát trať Via Vindobona z Berlína přes Prahu do Vídně a Bratislavy. Tím se Česko vrátí na mapu nejrychlejšího spojení těchto metropolí, ze které nedávno zmizelo, jelikož se ho kvůli nekvalitním tratím časově vyplatí objíždět přes Bavorsko.

Mezi Drážďanami a Prahou mají vlaky jet 26 kilometrů dlouhým tunelem pod Krušnými horami. Z Prahy do Brna mají vlaky jet takzvanou severní větví přes Poříčany. Trať tak nebude projíždět Benešovem ani Jihlavou.

Minulý týden začala Správa železniční dopravní cesty spolupracovat na přípravě vysokorychlostních tratí s francouzskými státními drahami SNCF, které dodají potřebné normy. SNCF má s výstavbou a provozem vysokorychlostních tratí bohaté zkušenosti. Provozuje je více než 30 let a aktuálně umožňují rychlost až 320 km/h.

Pro Česko bude podle expertů ze SŽDC nákup hotových norem výhodnější i jistější. Vývoj vlastních standardů by byl totiž dražší a trval by déle. Ministerstvo zároveň chce, aby nové tratě vydržely i na dlouhou dobu do budoucna. "Nechceme opakovat chybu, kdy koridory byly nadimenzovány na tehdejší poptávku," uvedl Kušníř.

 

Právě se děje

Další zprávy