Mapa dálnic 2023: Kde všude začnou silničáři stavět a které úseky mají otevřít

Adéla Očenášková Jiří Kropáček ŘSD, Adéla Očenášková, Jiří Kropáček
Aktualizováno 1. 1. 2023 7:20
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) koncem předloňského roku při nástupu do funkce uvedl, že chce během čtyřletého mandátu postavit až 200 kilometrů nových dálnic. Po prvním roce v úřadu si může jako splněno odškrtnout přes 21 kilometrů. Mapa Aktuálně.cz ukazuje, jaké dálnice a silnice plánuje Kupkův resort rozestavět a otevřít tento rok. Přináší také výhled na roky 2024 a 2025.

načítám grafiku

Ministerstvo dopravy označuje pro tento rok za klíčové zahájení úseku dálnice D11 z Trutnova na hranici s Polskem a pokračování výstavby na dálnicích D6 a D35 u Vysokého Mýta. Celkově chce resort v roce 2023 otevřít nižší desítky nových kilometrů dálnic a silnic první třídy. Další desítky kilometrů rozestaví. 

"Do přípravy i samotných staveb vstupuje mnoho proměnných jako dílčí změny na jednotlivých stavbách nebo průtahy v přípravném a stavebním řízení," uvedl pro Aktuálně.cz mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.

Mezi silničními a dálničními úseky, které plánuje ministerstvo dopravy zprovoznit, figuruje přes deset staveb. Jde například o obchvaty v Lounech a Karviné nebo jihovýchodní obchvat Havlíčkova Brodu. Stát chce dokončit také silnici I/36 Časy - Holice, která má fungovat taktéž jako dálniční přivaděč z nového úseku D35 ve směru na Holice.

Nově rozestavět se pak ministerstvo v novém roce chystá přes třicítku staveb. "Ze silnic první třídy předpokládáme zahájit mimo jiné stavby I/34 Lišov - Vranín nebo I/35 Lešná - Palačov," vyjmenoval Jemelka.

Z dálnic pak půjde především o zmiňované dostavby dálnic D35 a D6, například obchvaty Hořesedel a Hořoviček na Rakovnicku. Počítá se také s pracemi na D11, a to z Trutnova k polské hranici. Úsek má měřit přes 21 kilometrů.

Poláci jsou přitom se stavbou napřed. V úseku u české hranice na rychlostní silnici S3, která vede až na sever země do Štětína, už mají položený asfalt a pro provoz by ji měli otevřít v roce 2024. Česku ale na hraniční přechod v Královci chybí dostavět ještě 41 kilometrů - jde o zmiňovaný úsek Trutnov - státní hranice a Jaroměř - Trutnov.

Pro stavbu z Jaroměře do Trutnova přitom Ředitelství silnic a dálnic získalo zatím jen nepravomocné územní rozhodnutí, zahájení stavby plánuje na rok 2025 a uvedení do provozu tři roky nato.

Dopravní expert Roman Budský z Platformy Vize 0 označuje dostavění D11 na polskou hranici za klíčové. "Polská strana už je připravená a vlastně už i sjízdná," potvrdil pro Aktuálně.cz. Za stěžejní považuje také stavbu dálnice D35 a Pražský okruh.

Mezi stavby, které se stát chystá zprovoznit v letech 2024 a 2025, patří například D49 v úseku Hulín - Fryšták, úseky dálnic D4 nebo obchvat dvanáctitisícové Jaroměře na Náchodsku. Podle původních plánů měl být přitom tento obchvat hotový současně s loňským otevřením D11 od Hradce Králové k Jaroměři. Přípravu stavby ovšem zdržely mimo jiné spory o výkupy pozemků a stavební povolení mezi Ředitelstvím silnic a dálnic a rodinou místopředsedy Vrchního soudu v Praze Františka Kučery.

ŘSD rovněž koncem roku uzavřelo smlouvu na stavbu posledního úseku dálnice D1 Říkovice - Přerov. Zakázka má hodnotu téměř sedm miliard korun, hotovo má být za dva roky.

Když se ministr dopravy Martin Kupka (ODS) předloni v prosinci ujal funkce, uvedl, že chce v následujících čtyřech letech postavit až 200 kilometrů nových dálnic. Za loňský rok si může odškrtnout 21,2 kilometru. To je přitom o polovinu méně než za rok 2021, kdy stát zprovoznil 46 kilometrů. Silničáři také loni rozestavěli nebo ještě do konce roku rozestaví 33,7 kilometru nových dálnic.

Podle Budského tuzemsko v posledních letech se stavbou dálnic zaostává, a to zejména při porovnání se zeměmi jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko. "Navíc jsme tranzitní země, která leží uprostřed Evropské unie. O to víc se tedy očekává, že dálnice budou nejen dostavěné, ale také v technickém stavu, který bude vyhovovat moderní dopravě 21. století. A tomu tak teď zdaleka není," uzavírá expert.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 32 minutami

Česká pošta zruší až 2269 pracovních pozic, propuštěným pomůže s hledáním práce

Česká pošta od 1. července zruší 2269 pracovních pozic. Některé z nich jsou ale neobsazené. Propuštěným lidem podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) podnik pomůže s hledáním práce. Konkrétní pracovníky, kterých se to bude týkat, zatím pošta neurčila. Propouštění souvisí s připravovaným rušením asi 300 poboček pošty z celkového počtu 3200.

Mladá fronta Dnes s odkazem na dokument o hromadném propouštění, který Česká pošta adresovala úřadu práce, napsala, že pošta v létě propustí 1388 lidí na přepážkách, 511 doručovatelů a 320 pracovníků nižšího managementu. Podle mluvčího pošty Matyáše Vitíka jde o maximální možný počet typových pozic, kterých se propouštění může týkat. "Řada pozic je neobsazená, tak tato místa budou zrušena, ale nebudou se z nich propouštět zaměstnanci," uvedl.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

V odpadních vodách V Brně nalezli odborníci poprvé stopy ketaminu

V brněnských odpadních vodách nalezli odborníci stopy ketaminu. Ukazuje to zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a závislosti (EMCDDA) za rok 2022. V průzkumu stop omamných látek v odpadních vodách se ketamin, jehož spotřeba v Evropě stoupá, objevil poprvé. Nejvyšší koncentrace této drogy, která se mimo jiné používá pro donucení k sexu, odborníci naměřili na Pyrenejském poloostrově či v Dánsku. Podle zprávy se v Praze mezi lety 2021 a 2022 více než zdvojnásobila koncentrace kokainu v kanalizační vodách. Česká města vykazují nejvyšší hodnoty ve čtyřech ze šesti druhů sledovaných omamných látek.

V Brně naměřili v průměru za den v odpadních vodách 1,28 miligramu ketaminu na 1000 lidí. To byl 11. nejvyšší údaj v celoevropském srovnání. I tak ale byla koncentrace zaznamenaná v Brně mnohonásobně nižší než ve městech v čele hodnocení. Nejvyšší koncentraci ketaminu vykázaly Barcelona se zhruba 30 miligramy na 1000 lidí, Lisabon s 19 miligramy na 1000 osob a Kodaň se 17 miligramy na 1000 osob. V Český Budějovicích, které byly dalším městem na území Česka, kde se měření uskutečnilo, byla zaznamenána nulová hodnota

Zdroj: ČTK
Další zprávy